Jako motivaci využijeme články v čítance o zvířatech v různých podnebných pásmech. Pokud tuto možnost nemáme, můžeme začít prací s atlasem světa – konkrétně s mapou přírodních společenství. Cílem je vyjmenovat typická zvířata v jednotlivých podnebných pásmech.
Následně žáci utvoří dvojice a zvolí si zvíře, které je zajímá a se kterým budou pracovat. Navazuje návštěva školní knihovny…
Každá dvojice má za úkol:
Pozn.: Pokud nemáme k dispozici texty v čítance, je třeba také hledat“/ověřit informace o tom, na jakém kontinentu a v jakém podnebném pásmu se zvíře vyskytuje.
Smyslem této části bylo také to, aby žáci dokázali vyhledat relevantní publikaci s informacemi, které v tu chvíli potřebují. Bylo překvapivé, že několik dětí sáhlo po pohádkových knížkách, pokud obsahovaly v názvu „jejich zvíře“.
Další dovedností, na kterou jsem se zaměřila, byla práce s rejstříkem, popř. s obsahem knihy. Žáci si tak procvičili rychlé čtení, řazení podle abecedy a kritické myšlení.
Žáci mají jen slabou představu o délce. Co můžeme dělat, abychom žákům s odhadem délky pomohli?
V našem projektu dostanou dvojice kartu (velikost cca 20 x 30 cm) vyříznutou z krabice. Pomocí přinesených papírových metrů a klubka provázku mají za úkol odstřihnout délku provázku tak, aby odpovídala zjištěnému údaji o daném zvířeti (přidáváme ještě asi 10 cm na zavázání).
Je zajímavé pozorovat, jak si některé dvojice zpočátku nedovedou poradit s tím, když je délka větší než 2 m, tedy nestačí jim jen jejich dvě papírová měřítka... Půjčí si další? Pochopí, že si mohou délku podržet a přesunout měřítka „zas o kus dál"?
Doporučuji tuto chvilku pak vyzdvihnout v závěrečné reflexi a požádat žáky o hodnocení kvality jejich řešení.
Do rohu karty žáci udělají otvor a přivážou na kartu provázek s naměřenou délkou. Následně pak pomocí barevných papírů kartu z jedné strany polepí. Barvy by měly odpovídat prostředí a barvě srsti zvířete. Na druhou stranu pak nalepí papír se získanými informacemi o daném živočichovi. Zde je prostor pro tvořivost žáků, a tak je třeba počítat s delším časovým úsekem.
V rámci volby barevných kombinací k polepení probíhala mezi některými žáky také diskuse o tom, proč má to které zvíře takovou barvu srsti/peří/kůže a k čemu je to dobré. Proto jsem v závěru této části požádala žáky o formulaci jejich závěrů pro celou třídu.
Při dokončování karet došlo také spontánně k diskuzi mezi jednotlivými dvojicemi. Všichni začali porovnávat svá zvířata, resp. své provázky, a diskutovat o tom, které zvíře je větší/menší/vyšší/nižší. Bylo tedy snadné generovat zajímavé otázky a hledat odpovědi. Zvolili jsme formu „malé prezentace“.
 |
| Autor díla: Pavlína Hublová |
Každá dvojice si připraví jednu informaci a tematicky navazující otázku, která hledá mezi „přítomnými zvířaty“ podobný znak/údaj apod. Vše napíše na post-it lísteček (nebo menší papír) a nalepí na tabuli. Jakmile mají všichni nalepeno, vyučující vezme jeden lísteček a přečte nahlas informaci. Dvojice, které lístek patří, předstoupí před třídu, a pokud je potřeba, doplní informaci. Následně jeden z dvojice přečte otázku.
Ukázky informací a otázek
I když si žáci z knihovny přinesli papír s poznámkami o svém zvířeti, díky „malým prezentacím“ někteří zjistí, že by jistě mohli nějaké informace dodat. Proto je třeba počítat s případnou další návštěvou knihovny, nebo umožnit žákům dohledání informací na Internetu.
Dvojice následně dostanou čtvrtku (opět cca 20 x 30 cm) a přepíší na ni vše, co o zvoleném zvířeti považují za zajímavé a důležité, včetně celého názvu.
Následně pak informace nalepí na druhou stranu karty s provázkem a provázek obmotají kolem karty.
Na chodbě před třídou připravíme lavici, kam umístíme jednotlivé karty s provázky. O přestávkách tak mohou žáci (nejen naší třídy) prohlížet karty, porovnávat jednotlivé délky a doplňovat si tak informace o vybraných zvířatech.
 |
| Autor díla: Pavlína Hublová |
V prvním plánu jsem měla připraveno, že prezentace budou probíhat až po dokončení karet, při tvorbě „výstavky“. Žáci ale plynule při tvorbě přešli k diskuzím a porovnávání, a tak jsem tuto „závěrečnou část“ posunula. Dokonce ani nevadilo, že ještě neměli všichni sepsané informace o zvířatech – většinu informací měli v hlavě a nakonec právě díky otázkám a informacím ostatních si mohli všichni udělat představu o textech, které pak u svých zvířat použijí.
Výstavka měla velký úspěch – žáci všech tříd na patře chodili o přestávkách a „rozbalovali“ zvířata. Další výhodou bylo, že si dvojice „svá zvířata“ hlídaly, a tak se i předešlo nepořádku a zamotaným provázkům.
Doporučuji úvodní část (motivaci a výběr zvířat ve dvojicích) provést den předem, aktivní žáci si pak mohou přinést pomůcky, encyklopedie z domova apod. Mají tak možnost projevit svou iniciativu a „karty“ by pak mohly vypadat i lépe.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
