Jak rozvíjet orientaci v přípravné třídě – 3. díl

Příspěvek doplňuje informace předchozích dílů Jak rozvíjet orientaci v přípravné třídě 1. a 2. díl o další praktické zkušenosti. Nabízí pro žáky poutavé náměty pro rozvoj prostorové orientace a vnímání časového sledu.

Nápady využijí nejen učitelé přípravných tříd, ale i učitelé mateřských škol, 1. a 2. tříd ZŠ, učitelé žáků s dyskalkulií a dyslexií, rodiče.

Aktivity pro rozvoj prostorového vnímání

Pojmy první, poslední, uprostřed, mezi (případně před, za)

Cíle: Rozvoj prostorové orientace – orientace v pojmech a správné používání pojmů: první, poslední, uprostřed, mezi, před za, rozvoj sluchového vnímání – naslouchání, rozvoj řeči – vyprávění příběhu podle obrázkové osnovy

Rizika: Žáci zaměňují pojmy první – poslední, náhodné použití pojmů, ve větším počtu žáků přetrvávání obtíží.

Učitel pracuje s žáky v kruhu na koberci / venku na trávě. Připraví si obrázek z pohádky O řepě – může použít pracovní list z uvedené literatury nebo obrázky sám namaluje. Obrázek žákům ukáže a ptá se jich, zda pohádku znají; jestli někdy pěstovali/jedli řepu. Žáci zmiňují vše, co z pohádky znají. Poté učitel pohádku převypráví/přečte z pohádkové knížky.

Žáci si s pomocí učitele rozdělí role, každý žák či dvojice má jednu kartu (= jednu část obrázkové osnovy). Žáci s pomocí učitele pohádku převypráví, mluví ten žák/dvojice, který má správnou část obrázku. V následujících dnech žáci pohádku vypráví již bez obrázkové osnovy.

Obměna: Tahání řepy si také můžeme zahrát: učitel žákům pomůže rozdělit si role řepy, dědečka, babičky, vnučky, kočičky, pejska a myšky. Ve zkrácené verzi společně s žáky pohádku vypráví a jednotlivé postavy se zapojují do dění příběhu. U této činnosti může být zapojeno i více žáků, kdy můžeme mít zároveň např. 3 řepy, 3 dědečky, tzn. 3 týmy. Závěrem učitel procvičí pojmy první, poslední, uprostřed, mezi; pokud se žáků, daří, tak i pojmy před, za. Nejdříve dává otázky: Kdo je první? Kdo je poslední? Kdo je mezi řepou a babičkou? Kdo je za myškou? V druhé části pokládá složitější otázky: Kde stojíš, myško? Myška odpoví: „Stojím za kočičkou. Stojím jako poslední.“ Na otázku odpovídá vždy ta postava, které se otázka týká.

Autor díla: Petra Pšeničková

(Zdroj: Linc 2007, Tabulky ke čtení I, s. 11)

Předložkové vazby – před, za, nad, podle, vedle, mezi

Cíle: Rozvoj prostorové orientace – správné používání předložkových vazeb, rozvoj řeči – tvoření vět s použitím předložkových vazeb

Rizika: Zaměňování předložek, potíže s vyjadřováním, tvořením věty

Učitel vyzve venku žáky, aby nasbírali různé přírodniny. Poté vytvoří pro každého stejnou sadu přírodnin: např. kamínek, klacík, žalud, list, květina/tráva. Každý žák vytvoří z přírodnin nějaký obrázek, může také klacíkem malovat do hlíny. Obrázek poté popisuje. Učitel poté otázkami pomocí předložkových vazeb vede žáka k uvědomování si těchto pojmů. Máme-li více žáků ve třídě, můžeme nechat všechny žáky stavět, ale v rámci jedné vycházky individuálně probereme obrázek jen s některými žáky, v rámci další procházek se zbylými…

Obtížnější variantu zařadíme při další vycházce, žáci opět mají stejnou sadu přírodnin. Přírodniny skládají podle zadání učitele. Např. Doprostřed položíme klacík, kamínek dáme za klacík, na kamínek položíme kytku, nad klacíkem podržíme žalud apod.

Pokud nám nevyhovuje tuto aktivitu s žáky procvičovat venku, můžeme ji procvičovat uvnitř pomocí hraček, kostek nebo obrázků, které žáci popisují.

Pojmy vpravo/vlevo – síť o 9 polích

Cíle: Rozvoj prostorové orientace – orientace vpravo – vlevo na ploše

Rizika: Záměna polí, práce z opačného směru zleva či ze zdola

Učitel si na tabuli namaluje síť o 9 polích, do které zakreslí obrázky. Žáci je překreslují do svých sítí. V první variantě učitel zakreslí obrázky do všech polí a teprve poté je žáci překreslí do svých tabulek. V druhé variantě učitel zakreslí jeden obrázek, žáci ho překreslí; poté zakreslí druhý obrázek, žáci ho překreslí.

Sítě můžeme zalaminovat, žáci na ně mohou malovat smývatelným fixem. Při vycházce do sítí můžeme tímto způsobem vkládat květy, přírodniny apod.

Aktivity pro rozvoj vnímání časového sledu

Pojmy ráno, dopoledne, poledne, odpoledne, večer, noc

Cíle: Rozvoj vnímání časového sledu – orientace v částech dne, seřazení událostí, jak se staly za sebou, rozvoj řeči

Rizika: zaměňování pojmů dopoledne – odpoledne, potíže s popisem obrázků při správném seřazení

Učitel pracuje s žáky v kruhu na koberci / venku na trávě. Použije karty z uvedené publikace nebo si nakreslí své vlastní. Obrázky taky mohou malovat sami žáci. Učitel před žáky vyloží obrázky a společně popisují, co se na nich odehrává. Karty si mezi sebe žáci rozdělí, následně je skládají za sebou tak, jak si myslí, že by měly následovat. S pomocí učitele pojmenují, o jaké části dne se jedná: ráno, dopoledne, poledne, odpoledne, večer, noc. Poté společně vypráví o tom, co se děje u nich ve školce v tyto části dne. Každý žák mluví o části dne, kterou má na kartě. Eliška má např. ráno: „Doma ráno maminka chystá snídani, já piju čaj, maminka kafe.“

Není nutné, aby žáci znali přesně termíny částí dne; zejména pojmy dopoledne/odpoledne se žákům pletou. Ale důležité je umět si časově dané činnosti zařadit. Např. Ráno vstávám. Pak si ve školce pohraju a jdeme ven = to je před obědem. Pak je oběd. Po obědě si ještě hraju, nebo jdu už domů. Večer jsem už doma, máme večeři. V noci spím.

(Zdroj: Bednářová 2012, Diagnostika dítěte předškolního věku, s. 131)

Dny v týdnu

Cíle: Rozvoj vnímání časového sledu – orientace ve dnech v týdnu

Rizika: Žáci pouze opakují názvy dnů bez hlubšího využití vlastních zkušeností

Učitel pomocí obrázků vede žáky nejen k pojmenování a vyjmenování dnů v týdnu, jak jdou za sebou, ale zejména k uvědomování si každého dne. Na schématu si žáci dobře uvědomí, že všedních = pracovních dnů je mnohem více než dnů víkendových = kdy rodiče bývají doma. Časové vnímání napomůže učitel tím, že si každý den s žáky řekne / vizuálně znázorní, jaký den je dnes. Některé školky mají pro určité dny pravidelné činnosti, např. ve středu chodí plavat. Žáci si pak dobře pamatují středu podle této pravidelné aktivity. Jiný žák chodí např. v úterý na tanečky a podle tanečků si zase dobře pamatuje úterý. Důležité je, aby se žáci neučili dny v týdnu pouze zpaměti jako básničku, ale uvědomovali si a pojmenovávali, jak to mají oni sami. Např. Káťa v pondělí chodí ze školky už po obědě, Karlík v pondělí do školky nechodí, protože tráví čas s babičkou; Eliška v pondělí bývá ve školce až do konce; Davídek chodí na jógu – odchází po svačině apod. Vedeme žáky k tomu, aby vyprávěli o tom, co zažili o víkendu, jak trávili čas apod.

(Zdroj: Bednářová 2008, Orientace v prostoru a čase pro děti od 5 do 7 let, s. 31)

Pojmy včera, dnes, zítra, předevčírem, pozítří

Cíle: Rozvoj prostorové orientace – základní orientace v pojmech včera, dnes, zítra při využití nákresu, seznámení s existencí pojmů předevčírem a pozítří

Rizika: Zaměňování pojmů: včera – zítra

Učitel pomocí obrázkových schémat s žáky prochází pojmy dnes, zítra, včera, předevčírem, pozítří. Orientace v těchto pojmech v předškolním věku je obtížná, proto napomohou schémata k základní orientaci.

(Zdroj: Bednářová 2008, Orientace v prostoru a čase pro děti od 5 do 7 let, s. 45)

Odhadování délky činností

Cíle: Rozvoj vnímání časového sledu – odhadování trvání činností

Rizika: Při velkém počtu žáků chybí možnost jednotlivé činnosti prožít

Žáci pracují v menších skupinách/dvojicích, každá skupina má za úkol porovnat dvě činnosti (namalované na obrázku). Např. skupina dostane dvě karty – umývání jablka, namalování květiny. Nyní zkoumá, jak která činnost dlouho trvá. Někdo umyje jablko, někdo jiný namaluje květinu. Závěrem se žáci sejdou s učitelem v kruhu, kde porovnávají své činnosti. Cílem je poznat, která činnost trvá déle. Učitel mám připravený zásobník karet. Nejdříve je vhodné volit činnosti, které si žáci mohou hned sami vyzkoušet. Později již zařadíme i činnosti, které si jen představíme (sekání trávy, vaření oběda, chytání ryb, okopávání záhonu, velký nákup potravin apod.)

Pojmy nejdříve, nyní, potom

Cíle: Rozvoj vnímání časového sledu – orientace v pojmech nejdříve, nyní, potom, seřazení události, jak jdou za sebou, rozvoj řeči

Rizika: Obtíže s popisem události při správném seřazení karet

Učitel pracuje s žáky v kruhu. Do středu předloží karty, které spolu s žáky popíše. Žáci mají seřadit události tak, jak jdou za sebou. Nejlehčí variantou je, kdy už je jedna karta vložena, žáci doplňují zbylé dvě. Později seřadí všechny tři karty. V následujících dnech aktivitu stěžujeme na 4–6 karet.

Obměna: Sledování přírody na jaře. Můžeme na Velikonoce zasadit řeřichu či osení a sledovat, jak roste. Poté popisovat, co se stalo dříve, později. Jednotlivé momenty můžeme vyfotografovat a poté je použít k další aktivitě. Také můžeme sledovat růst květin venku, zelenání listů na stromech apod.

(Zdroj: Linc, V: Tabulky ke čtení I. Klett, Praha 2011.)

Doporučená a použitá literatura

• BEDNÁŘOVÁ, J.: Orientace v prostoru a čase. Edika, 2012. ISBN 978-80-266-0022-0. 
• BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDA, R.: Orientace v prostoru a v čase pro děti od 5 do 7 let. Edika, Brno 2012. ISBN 978-80-266-0078-7.
• BEDNÁŘOVÁ, J.: Rozvoj zrakového vnímání, 1. díl. Edika, Brno 2014. 978-80-266-0556-0.
• BEDNÁŘOVÁ, J.: Rozvoj zrakového vnímání, 2. díl. Edika, Brno 2014. 978-80-266-0555-3.
• BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDA, R.: Kreslení před psaním. PPP, Brno 1998.
• BEDNÁŘOVÁ, J.; ŠMARDOVÁ, V.: Školní zralost. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2569-4.
• BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V.: Diagnostika dítěte předškolního věku. Brno: Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-1829-0.
• JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ, H.: Děti s odkladem školní docházky a jejich úspěšný start ve škole. Nakladatelství D+H, Praha 2007. ISBN 978-80-903869-3-8.
• LINC V.: Tabulky ke čtení I. Praha Klett, 2011. ISBN 978-80-718332-0-7.