Seznámit děti s tématem sychravé počasí, déšť a samotné dešťové kapičky, a to co nejblíže. Snažíme se navodit co nejlepší atmosféru, díky které se budou moci do samotných kapiček vžít.
Podzim je tady... Déšť nás navštěvuje téměř každý den, sluníčko se mračí a my z oken pozorujeme, jak si kapičky vesele kloužou všude, kde je napadne. Vítr je nahání po ulici a my máme jedinou možnost, a to obout si gumáky. Nasadíme pláštěnky a vyrazíme ven, mezi dešťové kapičky.
Začínáme jako vždy komunikativním kruhem, kde necháme děti rozpovídat o dešti, větru a podzimním počasí obecně.
Vkládáme do povídání dětí komentáře s našimi poznatky, fotografiemi, obrázky a můžeme si pro navození deštivé atmosféry pustit relaxační hudbu s deštěm.
Jakmile si dopovídáme, sesedneme si s dětmi ke stolečkům – budeme experimentovat.
Rozfoukej se, kapičko! (barvičko)
Seznámení s fyzikálními zákonitostmi tekutin, v našem případě barev, lze ale jistě pojmout mnohem kultivovaněji a estetičtěji. Jednou z možností je záměrná experimentace s barvami, např. rozpuštěnými temperovými nebo vodovými. Tyto barvy, umístěné v mističkách, je možné jednoduše vylévat na čtvrtku a za jejího postupného pohybování dítě seznamovat s probíhajícími jevy. Malé pozorovatele fascinují vznikající tvary a smíchávání nejrůznějších odstínů barev.
My dnes však tuto činnost dovedeme o úroveň výše, za pomocí brček barvy budeme rozfoukávat. Rozfoukávání barev jsou schopné děti již v dosti raném věku po nezbytném poučení a za neustálého dozoru rodiče nebo pedagoga.
Dětem přichystáme bílé papíry a doprostřed stolu postavíme dvě sklenice s obarvenou vodou na modro. Každé dítě dostane své brčko, papír a jejich úkolem bude kápnout si obarvenou vodu na papír a následně ji rozfoukat pomocí brčka. Budeme si takto hrát s „dešťovými kapkami“. Necháme zaschnout. Při práci si stále povídáme o větru (který také momentálně vytváříme pomocí brčka), dešti, dešťových kapkách a prohlížíme si různé druhy literatury a obrázků.
Jakmile si všechny děti vytvoří svou dešťovou bouři na papíře, sesedneme si opět do kroužku na koberec a povídáme si i nadále o tématu, hodnotíme jejich dešťové kapičky, bouře na papíře a tak dále. Můžeme si také pustit pohádku související s tématem – při pohádce by měly děti ulehnout do pohodlné polohy, zavřít oči pro lepší představu a pozorně poslouchat. Po skončení pohádky dáváme otázky typu: Kdo vystupovat v příběhu? Co se tam odehrávalo? Kde se to odehrávalo? atd. Zajistíme tak pozornost dětí.
Budeme si i nadále povídat o sychravém počasí, jak vznikají kapičky, odkud vane vítr a tak dále. A nyní si na v tomhle počasí také zacvičíme, zahrajeme, zatančíme a také budeme relaxovat.
Dramatická hra – Dešťové kapky
Hrou dešťové kapky zkoušíme, co všechno kapka musí udělat, než dopadne na zem. Vypadne z mraku, letí vzduchem, omývá střechy, bubnuje do oken, dostane se na stromy, proklouzává po jednotlivých listech, omývá květiny a pořád se točí a krásně tancuje po deštníku, lepí se na vlasy a na oči a zase víří vzduchem, sdružuje se s ostatními, dostává se na zem, tvoří stékající potůčky... K dokreslení nálady dětem k činnosti pustíme hudbu. Tato aktivita je vhodná pro všechny věkové kategorie.
Sychravé počasí
Vítr fouká do dvora, – povíme verš a foukneme
slunce barví stromy. – malujeme štětcem do vzduchu obrys stromu
Chladný podzim přivolá – ruce kolem úst „voláme“
blesky, déšť a hromy. – ukazujeme prsty do nebe
Pohybová hra – Vítr
Pedagog předvádí silný vítr a děti před ním musejí uskakovat. Děti stojí po obvodu kruhu, čelem dovnitř kruhu. Pedagog ve středu kruhu točí švihadlem. Děti kroužící švihadlo přeskakují. Kdo nepřeskočí, vyhne se nebo se do švihadla zamotá, poodstoupí dozadu nebo si sedne někde stranou. Hrajeme asi 3–4 minuty, nebo do počtu dětí.
Rozcvička – dle vlastního uvážení, jako vždy je však potřeba protáhnout všechny části těla.
Překážková dráha – procházka za sychravého počasí
1. Schováme se všichni pod deštník – vypadnou na nás kapičky, které budeme třídit podle barev – start překážkové dráhy, po jednom vcházejí do sychravého počasí.
2. Říká se pozor na žížaly, ale tahle obří žížala je naše kamarádka a můžeme přes ni přejít na druhou stranu kaluže (po špičkách přejdeme po laně), a kdo chce, může překračovat lano vpravo a vlevo.
3. Vylezeme nahoru po žebříku (žebřinách) a zafoukáme na pozdrav mráčkům (do jaké výšky si jaké dítě troufá, přidržujeme je přitom, pod žebřinami položená žíněnka).
4. Skáčeme do kaluží, protože máme gumáky (skákání z kruhu do kruhu).
5. Máme na sobě nepromokavé pláštěnky, nemá se nám kudy pod ně dostat voda, a tak se můžeme vyválet v kalužích (válíme sudy přes žíněnky).
6. Prolézáme tunelem, kde teče dešťová voda malým tekoucím potůčkem.
pozn. Společně s dětmi nářadí nachystáme, poté společně uklidíme.
Aerobic – Kdyby se děti nevyřádily při překážkové dráze, můžeme si s nimi zatančit v rytmu aerobiku.
Relaxace
Správné držení těla – dáme si knížku na hlavu a chodíme jako modelky, pozor na vítr ať nám knihu nesfoukne.
Lehneme si na zem, vytáhneme ruce co nejdál za hlavu, nohy také co nejdál od těla, špičky směřují dolů – držíme natažené.
Nezapomínáme na správné držení těla!
Téma je velice zajímavé. Děti se zajímaly i po skončení lekce. Při překážkové dráze se bavily a smály od začátku až do konce. Při dramatických činnostech se snažily ze sebe vydat maximum. Po celou dobu lekce měly nespočetné množství otázek.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.