Sněhové království – sněhové vločky. Co se dá dělat v zimě

Ranní činnost – počáteční činnost – výtvarná činnost apod.

Začínáme něčím jednoduchým, motivujícím, navozujícím danou atmosféru, dané téma. Činnost zaměřená na jemnou motoriku.

Pomůcky: tužky, pastelky, fixy, bílé či modré tvrdé papíry, tunel, 3 obruče, 3 lavičky, švédská bedna, 2 pytle, kartony, 4 švihadla, klavír, obrázky zimních sportů, literatura a obrázky vloček a mrazu, sněhová koule, šiška apod., pohádka

Pokud venku není zrovna sníh, přivolejte sněhové vločky pomocí bílého či modrého papíru.

Sněhulák: Z modrého/bílého papíru vystřihněte 3 kolečka různých velikostí – od nejmenšího po největší, či pouze kolečka nakreslete nad sebe na papír. Můžete také zvolit pracovní list, omalovánku či jiný výrobek (např. sněhulák z polyesterových kouliček, nalepení koleček na ruličku od toaletního papíru, atd.).

Sněhuláka se snažíme vytvořit co nejdetailněji – nesmíme zapomenout na knoflíky, mrkvičku, kastrol, koště, uhlí a šálu. S dětmi si jednotlivé části sněhuláka popisujeme.

Jakmile budou výrobky hotové, vytvoříme si s dětmi galerii, kde naše sněhuláčky zhodnotíme: který je nejveselejší, největší, nejmenší, nejbarevnější, nejtlustější, nejsmutnější apod.

Děti si mohou své sněhuláky pojmenovat, například hrdinskými jmény.

Činnost zaměřená na hrubou motoriku, rozpohybování, oživení atmosféry – Tělesná výchova s metodikou

S dětmi se posadíme do kroužku, aby uklidnily svůj organismus a připravily se na fyzickou aktivitu a aby se více dozvěděly o tématu.

Seznámíme děti blíže s náplní této lekce.

Navodíme téma vločky: Vločky nám dneska vytvořily sněhuláka. Kdy nás navštěvují vločky? Odkud k nám přilétají? Jak taková vločka vypadá? Když chytíme vločku do ruky, co se stane? Už jste někdy viděli celou vločku? Jak se tvoří vločky? Co takové vločky dokážou? Na všechny zmíněné otázky dětem samozřejmě odpovíme, nejlépe pomocí literatury a dalších obrazových materiálů. Pokud je sníh za okny, jistě toho využijeme.

A co mráz? Co dělá mráz? Jak vypadá? Co dokáže?

Zahrajeme si rušnou hru Na sněhové vločky. Budeme potřebovat papírové vločky o průměru cca 20 cm, nejlépe nalepené na kartonu, a CD s libovolnou veselou hudbou.

Motivace: Když v zimě sněhová vločka dopadne na zem a není dostatečná zima, tedy když není na teploměru pod nulou, tak za chvíli roztaje. My si zahrajeme veselou hru, kdy nám vločky budou postupně roztávat.

Motivační říkanka:

Bílé vločky, bílé nebe
sotva spadnou, již nás zebe.
Vločky, vločky, ach to láká
postavit z vás sněhuláka!
Vločky, vločky, jak jste hbité,
škoda, že se rozpouštíte.

Po herní ploše rozmístíme papírové/kartonové vločky. Musí jich být o jednu méně, než je dětí. Při první hře však můžeme nechat stejný počet, jako je dětí. Pustíme hudbu a děti mají za úkol tančit a poletovat jako vločky. Tedy po celém prostoru, kolem vloček, ne přes vločky. Jakmile stopneme hudbu, děti se musí co nejrychleji postavit na vločku, aby nevypadly z kola. Ten, na koho vločka nevyjde, vypadává (jde si sednout bokem). Pokračujeme takto stále dokola. Hra končí v momentě, kdy jsou ve hře už jen poslední dvě či jedno dítě. Záleží na věkové skupině dětí, aby nebyly smutné, kdyby vyhrál jen jeden.

Motivační říkanku a hru máme za sebou, tak teď se pořádně rozcvičíme, abychom později s přehledem zvládli překážkovou dráhu.

Rozcvička by měla být směřována na všechny části těla – od hlavy až po kotníky. Lze se rozcvičovat za hudby. Snažíme se každý cvik pojmenovávat tematicky. Každá rozcvička by měla obsahovat nejméně 6 cviků a každý by se měl opakovat nejméně dvakrát. Na rozcvičení nám stačí 10 minut.

Např.

• 1. cvik – hlava – stoj mírně rozkročný, ruce v bok, pomaličku tvoříme s hlavou půlkroužky ze strany na stranu, bradou se lehce dotýkáme hrudníku – pomalu, jako když se vločka snáší dolů z mráčku, ze strany na stranu. 6x na každou stranu.
• 2. cvik – ramena a celé paže – stoj spatný, ruce podél těla, zvedáme ramena do výšky a ruce máme stále volně podél těla. Ramena zvedáme obě najednou, pomalu a s výdrží 2 sekundy v horní poloze. Opět 6x. Sněhulák krčí rameny.
• 3. cvik – zápěstí, lokty, paže – tvoříme pomocí rukou kroužky ve vzduchu, začínáme od nejmenších – zápěstím, doprava i doleva, každá strana 4 kroužky. Poté lokty to samé, a nakonec celými pažemi, opět to samé. Rozdmýcháváme čerstvě napadaný sníh.
• 4. cvik – trup – stroj mírně rozkročný, ruce v bok a otáčíme trupem okolo celého těla – na obě strany, 4x. Rozhýbeme sněhulákovi všechny kosti.
• 5. cvik – nohy – stoj na jedné noze, druhou nohu držíme za patu a tlačíme k hýždím – držíme balanc jako na ledě, když bruslíme.
• 6. cvik – kotníky – každou nohu točíme na špičce okolo své osy – každou nohou 5x kroužků – jako bychom vrtali díru do ledu.

Nakonec se zhluboka nadechneme a vydechneme spolu se vzpažením a povolením celého těla od pasu dolů – svěsíme tělo a vydýcháváme.

Jakmile jsme rozcvičeni, nachystá pedagog spolu s dětmi nářadí, ze kterého vytvoří překážkovou dráhu. U každé překážky na zem položte obrázek, který bude „jmenovat“ danou překážku. Pro lepší představivost a také proto, že to nebudete muset opakovat. Překážková dráha vyžaduje dopomoc.

Překážková dráha

• projít dráhu podle pravidel, start na písknutí
• libovolně jeden po druhém, start na dvojité písknutí
• projít dráhu ve skupinkách na čas
• dvakrát projít dráhu

1. Z jedné louže do druhé a třetí (kruhy)
2. Most přes zamrzlou, ale zrádnou řeku (3 lavičky, dvě z toho obrácené naruby)
3. Skákající sněhuláci (pytel)
4. Po břiše po ledě (lavička)
5. Z jedné vločky přeleť na druhou (papírové vločky)
6. Lezeme přes rampouchy (provazy)
7. Skrz iglú (tunel či domeček)

Překážky však budete nejspíše muset motivovat dle vašich možností, vašeho náčiní apod.

Nakonec zase společně nářadí ukliďte.

Autor díla: Veronika Lorgerová

Závěrečná část

Děti by se měli uklidnit/uvolnit.

• Uvolnění, relaxace, zhodnocení lekce

• Vločky tiše padají, ručičkama mávají. Padáme, padáme, ručičkama máváme.
• Vločky tiše padají, nožičkama třepají. Padáme, padáme, nožičkama třepáme.
• Vločky tiše padají, dokola se motají. Padáme, padáme, dokola se motáme.
• Vločky tiše padají, hlavičkou si kývají. Padáme, padáme, hlavičkou si kýváme.
• Vločky na zem padají, bílý polštář utkají. Celá zem teď bude spát, copak se jí bude zdát.

Důležité je si s dětmi také povídat. U nás tomu říkáme komunikativní kruh. Sesedneme si s dětmi do kroužku a povídáme si o daném tématu. Téma této lekce je především zima, co ta zima vlastně dokáže. Ale budeme se s dětmi také bavit o tom, co se v zimě dělá, jaké znají zimní sporty. I zde používáme obrazový materiál.

Na konec lekce bych zvolila jednoduché říkadla, či písničky.

Např.:
             Sněhové vločky

Tančí vločky na pasece, (točíme se dokola)
sukně mají z hedvábí, (točíme se na druhou stranu)
pak se s větrem honí po lese,
jedna druhou předhání, (honíme se po místnosti)
natahují se do výšky, (ruce nahoru a vytahujeme se)
vyskakují na šišky, (skáčeme co nejvýše)
pozor, sluníčko už svítí,
utíkejte, než vás chytí. (běháme po špičkách)
_______________________________________________________

První vločka, druhá, třetí (počítání na rukou)
z nebe na zem právě letí. (ruce napodobují padající sníh)
Jedna vedle druhé sedá, (dřep)
volné místo ještě hledá. (otáčení hlavou)
Na strom, střechu, silnici (vztyk)
udělají čepici. (rukama dělat střechu)

_________________________________________________________

Všichni kmotři,
všechny tety
roztáčejí piruety.
Kreslí smyčky do ledu,
já to taky dovedu!

__________________________________________

Sněží, sněží, mráz kolem běží,
zima je kočičce, hřbet se jí ježí.
Fouká, fouká, bílá je louka,
zima je pejskovi, ke kamnům kouká.
_______________________________________________

Venku je možné například házení šišek na cíl.