Žák
Tato lekce je příběhovým dramatem, které je zaměřeno na bližší seznámení žáků s povoláním mlynáře a na schopnost dětí zaujmout postoj k porušení slibu.
O černém mlynáři
Téma: povolání mlynáře, porušení slibu
Čas: 2 x 45 min.
1) Mlýnské kameny – rozehřátí, uvolnění, soustředění skupiny
Učitel vysvětlí dětem „hru“ mlýnské kameny. Část dětí se stane jedním mlýnským kamenem: děti se chytí za ruce a otáčí se na jednu stranu. Část dětí se stane druhým mlýnským kamenem: otáčí se na druhou stranu. Ostatní děti se stanou klásky obilí, které musí mlýnskými kameny projít, aby se z nich stala mouka. Hráči se postupně střídají tak, aby si všichni vyzkoušeli přeměnu klásku v mouku.
2) Vyprávění – startovací bod
Učitel vypráví: „Mlýnské kameny byly i součástí mlýna, který se nacházel nedaleko Jemnic. Žil v něm jeden chudý mlynář. Jak by se mlynář mohl jmenovat?“ Děti vymyslí jméno pro mlynáře. „A věděli byste, jak takový vodní mlýn vypadá?“ Děti říkají, co vědí o vodním mlýnu. Učitel poté může ukázat fotografii vodního mlýna a mlýnských kamenů na interaktivní tabuli a případně doplní některé informace (např. „K mlýnu obvykle patří přívodní a odvodní kanál, rybník a stavidla. Nejnápadnější částí je vodní kolo poháněné proudem vody. K mletí byly zapotřebí mlýnské kameny, které byly umístěny nad sebou a tvořily tzv. složení. Horní kámen se nazývá běhoun, spodní jednoduše spodek. Obilí se vsypávalo otvorem ve středu běhounu, kde bylo drceno, respektive trháno. Jedno semletí nestačilo, mlelo se několikrát za sebou.“).
3) Jak to chodí ve mlýně – brainstorming
Jak se mlynářovi ve mlýně žije? Co má na práci? Tato aktivita je zařazena z toho důvodu, aby měly děti inspiraci pro další práci.
4) Jak to chodí ve mlýně – živé obrazy
Učitel vyzývá děti, aby vytvořily 5 skupin. Úkolem každé skupiny je vytvořit živý obraz dle zadání. Každá skupina dostane na starosti část mlynářova dne (mlynářovo ráno, dopolední práce, poledne, odpolední práce, večer). Poté následují ukázky jednotlivých živých obrazů. Každý živý obraz je třeba reflektovat. Co jsme se dozvěděli o mlynářově životě?
5) Povodeň – narativní pantomima, improvizace, narativní pantomima
Děti naslouchají učiteli, stávají se mlynářem a simultánně pohybově jednají. „Tak plynul mlynářovi život ve mlýně. Mlynář nosil pytle s obilím, kontroloval kvalitu mouky, opravoval mlýnské kolo… a najednou slyší volání: „BLÍŽÍ SE POVODEŇ!“ Děti v roli mlynáře chvilku improvizují. Učitel poté hráče zastavuje pokynem štronzo. Chodí mezi jednotlivými žáky, a koho se dotkne, ten povídá, na co asi mlynář myslí, co si pro sebe říká? Poté pokračuje ve vyprávění: „Mlynář celé dny chodil ustaraný a myslil jen na své trápení. Ale nic ho nenapadalo.“
6) Nabídka pomoci – učitel a děti v roli
Učitel vstupuje mezi děti jako cizinec (s černým kostýmním znakem). „Co se stalo, že jsi mlynáři tak zarmoucený?“ Děti odpovídají za mlynáře. „Tak, tak, já bych vám uměl pomoci, mlynáři, kdybyste chtěl. Postavím vám splav a mlýn se zase roztočí. Ale něco za něco. Pustíte mi jedno složení, já si je zabedním a budu na něm deset let sám mlít. Ale to vám povídám, do mého mletí mi nikdo nesmí strkat nos. Tak co – plácneme si?“ Učitel i děti vystupují z role. Učitel se ptá dětí, co se stalo a co znamená někomu něco pustit (předat), zabednit (uzavřít).
7) Přijetí x nepřijetí nabídky
Učitel se obrací na děti: „Myslíte, že mlynář nabídku přijme? Proč ano? Proč ne?“ Děti vyjadřují své názory na další mlynářovo jednání. Pokouší se argumentovat. Učitel poté přečte část příběhu: „Mlynář byl radostí bez sebe. Sám by splav do smrti nespravil a musel by jít po žebrotě. Na všecko svolil, ať se stane, jak si cizí pán přeje.“ (Pozn.: Je možné nechat rozhodování na dětech a může se tedy stát, že zde příběhové drama skončí.)
přestávka
8) Návrat do příběhu a práce ve dvojici
Učitel vypráví: „Mlynář tedy nabídku cizince přijal.“ Poté pokládá dětem otázku, jak by mohlo probíhat takové přijetí nabídky. Děti si připraví krátkou ukázku toho, jakým způsobem by mohl mlynář přijmout nabídku.
9) Pokračování příběhu
Učitel pokračuje ve vyprávění: „Zakrátko splav zase stál a cizinec si dal zabednit jedno složení. Mlynář měl dost mletí a celý den mlel a byl šťastný, že má dobré živobytí.“ Na chvíli se děti opět stanou mlynářem. Učitel pokračuje: „Po jednom z náročných dní si šel mlynář unavený lehnout a usnul tvrdým spánkem. Najednou ho probudil nějaký hluk (učitel zašramotí, zabouchá). Mlynář vstal a šel se podívat, co se děje. Zvuk ho přivedl až k zabedněnému složení černého mlynáře a jaké překvapení, zabednění je otevřené.“ Štronzo.
10) Mlynářovo rozhodnutí
Učitel nechá jedno z dětí stát jako mlynáře v příběhu. Ostatní děti povolí štronzo a zvolí, zda do složení černého mlynáře vstoupí, či nikoli. Zveřejní to tím způsobem, že zaujmou místo v prostoru: buď za zády hráče (tzn. nevstoupí), nebo před ním (tzn. vstoupí). Početní převaha dětí určí, jak příběh dopadne.
11) Černý pán a rozuzlení příběhu
12) Reflexe celého procesu
Zhodnocení, popsání situace, kam příběh dospěl. Poté otázky k diskuzi: Je zvědavost dobrá vlastnost? Kdy ano, kdy ne? Slíbil vám někdo něco a slib nedodržel? Popřemýšlejte, slíbili jste vy někomu něco a nesplnili?
13) Vyplnění pracovního listu (viz příloha)
Tato lekce byla uskutečněna v 2. ročníku ZŠ. Děti byly příběhem velmi rychle zaujaty a pracovaly po celou dobu. Podotýkám, že se s metodami dramatické výchovy potkávají od 1. ročníku. Lekce byla úspěšná (i z pohledu pozorovatelů přítomných v lekci). Všechny cíle byly naplněny. Některé již v průběhu lekce, jiné v rámci zodpovězení otázek v pracovním listu.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
