Příspěvek nabízí inspiraci/nápady, jak do tematického plánu předškolní přípravy zapojit aktivity v přírodě v souladu s plynutím kalendářního roku, s ohledem na jevy, které se právě v přírodě odehrávají.
Zaměřuje se především na rozvoj řeči a komunikace, předmatematických představ, orientace v prostoru, zrakového vnímání, sluchového vnímání, jemné motoriky.
Třetí část – Zima navazuje na první a druhou část – Podzim. Zároveň předchází poslední části – Jaro.
Materiál je určen především pro poslední rok vzdělávání v mateřské škole či při vzdělávání ve třídě přípravné. Po drobných úpravách (zejména v náročnosti jednotlivých dovedností) mohou s materiálem pracovat i mladší děti.
Zima je čas odpočinku, zastavení a klidu. Začíná v době zimního slunovratu, kdy je nejvíce tmy v celém roce. Od toho dne začne znovu přibývat světla a my víme, že se světlem přichází jaro. Teď je však v přírodě klid. Jeden roční cyklus se uzavřel a nenápadně se chystá další. Stromy nemají listy, ale jsou na nich připravené pupeny, které na jaře vyrazí. Malé rostlinky přečkávají zimu pod zemí nebo ve formě semínek. Některá zvířata spí. V lese je chladno a ticho. Vše je však připraveno na bouřlivé jaro.
(Zdroj: http://www.mezistromy.cz/cz/les/rok-v-lese/podzim)
Venku využijeme napadaného sněhu k vytvoření koulí. Učitel do sněhu namaluje klackem kruh = cíl. Každé dítě má 5 sněhových koulí, které hází do cíle. Po odházení se učitel ptá, kolik koulí je v kruhu, kolik je vedle. Pokud zima nepřinese mnoho sněhu, využijeme šišky.
Můžeme začít s menším množstvím koulí – konkrétně se třemi. Postupně pak navyšovat na 4, 5 či 6.
Učitel pracuje s dětmi v kruhu, děti si donesou nějakou přírodninu, předmět, sněhovou kouli apod. Posléze popisují, jaký jejich předmět je. Např. sněhová koule – je kulatá, studená, bílá; šiška je šišatá, hrbolatá, hnědá; klacík je kluzký, dlouhý, ulomený; kámen je studený, strakatý, špinavý, ... Doporučuji dodržet pravidlo postupování po kruhu ve směru hodinových ručiček.
K uvolnění prstů ruky využijeme také volného kreslení do sněhu. Později děti mohou do sněhu (písku, hlíny) napodobovat i grafomotorické prvky.
Tradiční popisování obrázku v přírodě nahradíme popisováním kresby do sněhu, klackem do hlíny či stavby z přírodnin.
Každé dítě utvoří o obrázku jednu větu. Začíná učitel, děti poté pokračují po směru hodinových ručiček. Postupně se v popisu zaměřujeme i na menší detaily.
Učitel nabídne každému dítěti vytvořené puzzle z obrázků šišek či listů. Po složení obrázku si dítě může vzít obrázek nový.
Učitel dodrží zásady rozvoje zrakové analýzy a syntézy. Nejdříve nabízí dětem jednodušší puzzle ze 4–5 dílů. Později může počet dílů navýšit podle individuálních potřeb jednotlivých dětí. Platí zde také zásada, že nejdříve může dítě skládat obrázek pomocí předlohy – skládání přímo na předlohu nebo skládání vedle předlohy. Později tuto berličku odebereme a dítě skládá bez předlohy. Snížit obtížnost učitel může také tak, že částečně obrázek složí a dítě vyplňuje jen zbylé části.
Moje zkušenost: Aktivitu můžeme s dětmi vyzkoušet venku při vycházce. Zalaminované karty vydrží i mokrou zem a nezničí se. Po použití je třeba je otřít. Taktéž dobře oblečené děti krátký čas vydrží sedět na bobku. Před polednem bývá i v zimě často slunečno, v tom případě můžeme na krátký čas na zem rozložit karimatky a pracovat na podložce.
Učitel vede děti ke stručnému popisu cesty, kterou dobře znají. Např. cestu od školky ke krmítku nebo oblíbenému stromu apod. Učitel napomáhá vyzdvihnout výrazné body, podle kterých se dítě může orientovat. Nejlépe, když si každé dítě zvolí své vlastní styčné body.
Učitel si připraví obrázky zvířat a jejich stop. Doporučuji vybrat ta zvířátka, která v zimě můžeme zahlédnout. Nejdříve zvířátka pojmenujeme a přiřazujeme k nim správné stopy. Když se podaří sledovat stopy v přírodě, je to pro děti obrovský zážitek.
Děti pracují v menších skupinách/dvojicích, každá skupina má za úkol porovnat dvě činnosti (namalované na obrázku). Např. skupina dostane dvě karty – dojít k vysokému topolu a nasypat ptáčkům zrní. Nyní zkoumá, jak která činnost dlouho trvá. Někdo jde k vysokému topolu, někdo jiný nasype ptáčkům do krmítka. Na závěr se děti sejdou s učitelem v kruhu, kde porovnávají své činnosti. Cílem je poznat, která činnost trvá déle. Učitel má připravený zásobník karet.
Nejdříve je vhodné volit činnosti, které děti mohou hned samy vyzkoušet. Později již zařadíme i činnosti, které si jen představíme (zalévání květin nebo uvaření oběda, sekání trávy nebo umývání jablek, ...).
 |
|
Autor díla: Petra Pšeničková |
Děti nasbírají přírodniny, které budou později třídit podle dvou kritérií. Každé dítě pracuje se svou sadou přírodnin, sady přírodnin jsou pro každé dítě stejné. Podle informací od učitele vytřídí např. dlouhé klacky, malé žaludy, velké kameny, ...
Sady přírodnin využijeme i pro další aktivitu. Děti si s pomocí učitele do hlíny/sněhu namalují (vytvoří z klacků) síť o 9 polích (viz obrázek). Do sítě vkládají přírodniny podle návodu učitele. Např. do středu tabulky vložíme šišku. Nad šišku kamínek. Do pravého horního roku krátký klacík. Do levého dolního rohu dlouhý klacík apod.
 |
| Autor díla: Petra Pšeničková |
Učitel si připraví nahrávku s různými hlasy ptáků. Doporučuji vybrat ptáky, které právě můžeme vidět v přírodě. Z počátku vybereme jenom dva nebo tři ptáky. Děti se pomocí nahrávky učí přiřazovat správný hlas danému majiteli. Při vycházce můžeme ptáky pozorovat a dobře naslouchat.
BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDA, R.: Orientace v prostoru a v čase pro děti od 5 do 7 let, s. 27. Edika, Brno 2012. ISBN 978-80-266-0078-7.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Aktivity v přírodě s předškoláky.
Ostatní články seriálu:
