Příspěvek nabízí inspiraci/nápady, jak do tematického plánu předškolní přípravy zapojit aktivity v přírodě v souladu s plynutím kalendářního roku, s ohledem na jevy, které se právě v přírodě odehrávají.
Zaměřuje se především na rozvoj řeči a komunikace, předmatematických představ, orientace v prostoru, zrakového vnímání, sluchového vnímání, jemné motoriky.
Na první část, nazvanou Podzim, navazuje druhý díl: Podzim – rozvoj smyslů, třetí díl – Zima a poslední díl – Jaro.
Materiál je určen především pro poslední rok vzdělávání v mateřské škole či při vzdělávání ve třídě přípravné. Po drobných úpravách (zejména v náročnosti jednotlivých dovedností) mohou s materiálem pracovat i mladší děti.
Stručný popis dění v přírodě:
Podzim je čas dozrávání a sklizně, čas přípravy na zimu. Začíná v době podzimní rovnodennosti, kdy jsou opět světlo a tma v rovnováze. Tentokrát už ale přibývá stále více tmy. Už během babího léta víme, že něco končí, a začínáme pozorovat náznaky přicházející zimy. V přírodě všechno dozrává, sklízí se plody, které se vyvíjely už od jara. Ptáci odlétají za teplem na jih, zvířata, která přes zimu zůstanou doma, shromažďují zásoby. Rostliny rozsévají svá semena, která budou čekat na příští jaro.
(Zdroj: http://www.mezistromy.cz/cz/les/rok-v-lese/podzim)
Učitel pracuje s dětmi v kruhu venku na trávě. Připraví si obrázek z pohádky O řepě – může použít pracovní list z uvedené literatury nebo obrázky sám namaluje. Obrázek dětem ukáže a zeptá se jich, zda pohádku znají; jestli někdy pěstovaly/jedly řepu. Děti zmiňují vše, co z pohádky znají. Poté učitel pohádku převypráví/přečte z pohádkové knížky.
Děti si s pomocí učitele rozdělí role, každé dítě či dvojice má jednu kartu (= jednu část obrázkové osnovy). Děti s pomocí učitele pohádku převypráví, mluví to dítě/dvojice, které má správnou část obrázku. V následujících dnech děti pohádku vypráví již bez obrázkové osnovy.
Tahání řepy si také můžeme zahrát: učitel dětem pomůže rozdělit si role řepy, dědečka, babičky, vnučky, kočičky, pejska a myšky. Ve zkrácené verzi společně s dětmi pohádku vypráví a jednotlivé postavy se zapojují do dění příběhu. U této činnosti může být zapojeno i více dětí, kdy můžeme mít zároveň např. 3 řepy, 3 dědečky, tzn. 3 týmy. Závěrem učitel procvičí pojmy první, poslední, uprostřed, mezi; pokud se dětem daří, tak i pojmy před, za. Nejdříve dává otázky: Kdo je první? Kdo je poslední? Kdo je mezi řepou a babičkou? Kdo je za myškou? V druhé části pokládá složitější otázky: Kde stojíš, myško? Myška odpoví: „Stojím za kočičkou. Stojím jako poslední.“ Na otázku odpovídá vždy ta postava, které se otázka týká.
Posléze děti vzpomínají, v kterých dalších pohádkách se vyskytuje ovoce či zelenina.
Autor díla: Petra Pšeničková |
Učitel použije sadu karet z pohádky k další aktivitě. Karty (s babičkou, dědečkem, řepou, myškou apod.) rozloží na zem. Děti si obrázky dobře prohlédnout, poté se otočí. Učitel jednu kartu schová, děti zjišťují kterou. Poté učitel zbývající karty rozmístí jinak; děti se otočí, učitel jednu kartu schová. Hra pokračuje, dokud nenalezneme všechny karty.
Děti ve dvojicích či skupinách vytvoří obraz řepy; malováním do hlíny, stavbou z přírodnin, ...
Učitel s dětmi hraje hru na jména vnoučka nebo vnučky. Stoji nebo sedí s dětmi v kruhu. Zahájí větou: „Vnouček se může jmenovat Honzík.“ Dítě, které je v kruhu ve směru hodinových ručiček, pokračuje: „Vnouček se může jmenovat Honzík nebo David.“ Další dítě naváže: Vnouček se může jmenovat Honzík, David nebo Tomášek.“ Hra končí po uzavření celého kola.
Při pobytu venku děti nasbírají různé přírodniny: kaštany, jeřabiny, šípky, žaludy, lískové oříšky, listy, kamínky, větvičky apod. Učitel poté s dětmi pracuje v kruhu, kde tvoří skupiny předmětů po 1 prvku, 2 prvcích a 5 prvcích. Utvoří tedy 3 hromádky s každou přírodninou. Např. kaštan bude mít zastoupení ve 3 hromádkách, na první bude 1 kus kaštanu, na druhé 2 kusy kaštanu a na poslední 5 kusů kaštanů. Poté děti hromadně či jednotlivě pojmenují hromádky: „Jeden kaštan, dva kaštany, několik/pět kaštanů.“ Obdobným způsobem děti pojmenují i ostatní předměty: jeden šípek, dva šípky, několik šípků.
Autor díla: Petra Pšeničková |
Nasbíraných předmětů využijeme k další aktivitě, porovnávání přírodnin. Učitel vybere vhodné přírodniny – např. krátký a dlouhý klacík, děti mají porovnat a společně s učitelem dospět k pojmům krátký – dlouhý. Učitel může začít větu: tento klacík je krátký a ten je ……… Tento strom je vysoký a ten je………. Cesta může být úzká, jindy……………..
Učitel do zeminy nakreslí obdélník podélně tak, aby ho v polovině mohl rozdělit svislou čárou. Do jedné poloviny obdélníku vloží 3 šišky, do druhé poloviny obdélníku vloží 5 šišek. Ptá se dětí, kde je více (méně, stejně) šišek. Cílem je rychlé postřehnutí předmětů bez počítání po jedné.
Učitel situace obměňuje. Vkládá předměty různých velikostí. Vytváří také situace, kdy je předmětů v obou polovinách stejně.
Učitel využije procházku a hru pouštění draka k uvědomování si prostorových pojmů. V tento čas bývají obvykle ve školce dva učitelé, proto můžeme pouštět 2 draky. Samozřejmě necháme pouštět draka i děti, ale učitel v případě potřeby dopomůže. Poté děti společně s učitelem pojmenovávají, který drak je nízko či vysoko, který je daleko či blízko.
LINC, V.: Tabulky ke čtení 1. Klett, Praha 2011. ISBN 978-80-86906-85-0.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Aktivity v přírodě s předškoláky.
Ostatní články seriálu:
Článek je zařazen v těchto kolekcích: