Celoroční hra a zároveň eTwinningový projekt, na kterém žáky 1. stupně čekala velká cesta po „ostrovech“ jako Tančící, Sopečný, Ledový, Ostrov pirátů, na kterých prostřednictvím zkoumání, bádání, experimentování a tvoření poznávali jejich specifické zvláštnosti a skrytá bohatství.
Cílem našich aktivit bylo:
Stručný plán aktivit:
Průběžně: četba s pirátskou a námořní tematikou, vytvoření zásobníku výtvarných a rukodělných děl na téma „Lodě, loďky, lodičky“ a Ryby, rybky, rybičky“, vyhledávání informací o známých mořeplavcích a objevitelích, pirátská výzdoba ve třídách, celoškolní hra O poklad korzára Heřmana
Výzdoba třídy před zahájením projektu: loď z kartonových krabic, vlajky ze starých map, velká truhla na „poklady“
 |
| Autor díla: Jaroslava Pachlová |
V textu dále vybírám z jednotlivých měsíců a jejich zaměření vždy po jedné aktivitě.
Motivace: Ti, kteří už někdy cestovali lodí, určitě vědí, co je to mořská nemoc – nevolnost od žaludku, časté zvracení, celková slabost..., prostě nic příjemného. Abychom lépe zvládali pravidelné houpání lodi způsobené mořskými vlnami, procvičili jsme si některé činnosti spojené s běžným životem na palubě:
Aktivity:
Čtyři posádky se na rybářské loďce vypravily na moře chytat ryby. Jaké ryby či jiní mořští živočichové jim uvízli v síti? Tvoření z drobných geometrických tvarů.
 |
| Autor díla: Jaroslava Pachlová |
Umět bezpečně přistát a zachránit posádku před bouří na ostrově byl jeden z dalších úkolů – pohybová hra, záchrana uprostřed lana.
Práce s uzly a provazy patří mezi základní námořnické dovednosti, týmy namotávaly ze švihadel nejdelší lana, rozmotávaly zauzlovaná švihadla apod.
Co nejrychleji pomocí tvarů znázornit loď pro celou posádku a „nalodit“ do ní celý tým.
Měli bychom si umět poradit v každé situaci a s každým materiálem.
„Dnešek jsme začali četbou Sindibádových námořních dobrodružství. Zachovali jsme jako Sindibád, který uměl vyváznout z každé zapeklité situace, nebáli jsme se experimentovat, použít rozum a naši šikovnost.
Představili jsme si, že jsme ztroskotali u opuštěného ostrova, a z naplavených zbytků z lodi a také za použití přírodnin jsme vyráběli záchranné plavidlo. Naší fantazii se nekladly žádné meze, plavidlo si mohl postavit jednotlivec či spojit síly dvojice.“
Z mnoha různých odpadových materiálů měli žáci vyrobit model plavidla, které by se nepotopilo a uvezlo by jednočlennou nebo dvoučlennou posádku, kterou zastupovaly figurky námořníků.
Pozn.: Žáci se pustili s vervou do práce a výsledky nedaly na sebe dlouho čekat. Ani jedna loď se nepotopila, každá posádka se zachránila, naše záchranná mise tudíž skončila úspěšně.
 |
| Autor díla: Jaroslava Pachlová |
Jeho povětří nás inspirovalo k výrobě jednoduchých papírových draků. Postup výroby najdete zde na portále v článku Když drak opravdu létá...
My jsme dělali draky přímo pirátské a můžete si stáhnout šablonu na draka – origami.
 |
| Autor díla: Jaroslava Pachlová |
Měsíc plný tvoření – truhlic, pokladů, pirátských map, lodí, postav pirátů, divadla z lodního kufru, ale jedno tvoření bylo věnováno nejen žákům, ale i jejich rodičům.
Jaké to je, když se rodiče vrátí do lavic? Rodiče, kteří strávili dopoledne se svými dětmi v rámci Dne otevřených dveří, to poznali. Připravili společné rodinné pirátské tvoření. Všechna společná díla, většinou prostorová, pak zdobila chodbu na prvním stupni.
„Vyráběli“ jsme duhu pomocí vody a zrcátka, obarvovali bílé květiny, míchali barvy, ale na duhovém ostrově jsme našli i kamarády – duhové papoušky.
Cituji z dané aktivity:
Na rameni každého pořádného piráta přece musí být papoušek, který neustále příšerně skřehotá: Braaaaaaaak! Takže pokud jste se doteď domnívali, že hluk, který se nese po celé škole z 1. stupně, snad dělají hodní žáčci, tak jste se mýlili, protože to skřehotá a překřikuje se ta nezvedná horda papoušků, která se uhnízdila na stromě první třídou.
Podobného papouška si můžete pořídit i vy. Podívejte se na fotografii a určitě poznáte, jak na to.
Tělo papouška obkreslete na čtvrtku A4 a vystřihněte. Papouška pestře omalujte vodovými nebo temperovými barvami. Obkreslete vaše dlaně na 6 barevných papírů v barvách duhy – červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá a fialová, to budou peříčka, a také je vystřihněte.
Na zaschnuté tělo papouška postupně přilepte barevná peříčka, lepidlo stačí nanést jen trochu v horní části, aby peříčka „plandala“.
 |
| Autor díla: Jaroslava Pachlová |
Podle návodného videa si můžete udělat pokus nazvaný Sněhová bouře, je to jednoduchý tematický experiment nejenom s hustotou látek:
Tady se můžete podívat, jak si s pokusem poradili žáci: video Sněhová bouře v družině
Kromě tančení, pirátského karnevalu, jsme vyráběli i hudební nástroje. Poznáte, jaké nástroje nám schovali pod šátek naši slovenští kamarádi?
Hádankové video vytvořené pomoci aplikace ChatterPix Kids ZDE
Všechny pokusy a návody na „bublající“ experimenty naleznete zde na portálu v článku: Bublinová škola
Z tohoto měsíce vybírám nápady na tajná písma a šifrované zprávy. Ve wiki najdete návody na pět pokusů – Tajná písma
Ve videu můžete zhlédnout jednu z badatelských aktivit v tomto měsíci, kdy žáci měli ve dvojici vytvořit z daného materiálu plavidlo, které uveze „největší – nejtěžší poklad“ a nepotopí se.
Materiál pro jednu posádku obsahoval 10 brček, 2 alobaly formátu A4, metr izolepy, nůžky, polystyrénový kelímek, skleněné kuličky.
Návštěvě Sopečného ostrova předcházelo pilné studium sopek. Někteří sopky ještě před jejich zkoumáním namalovali. Na Sopečném ostrově jsme narazili na mnoho sopek, které chrlily lávu.
A jak na sopku?
Uplácejte z hlíny nebo z písku tvar sopky, vytvořte pomocí větve sopouch – díru do budoucí sopky. Nasypte dovnitř sodu nebo kypřící prášek, trochu potravinářského barviva a vše zalijte trochou octa. Můžete přidat i trochu saponátu.
Takhle to vypadalo na sopečném ostrově:
Článek nabízí pouze malý zlomek aktivit z celoročního projektu.
Projekt byl oceněn jednou z národních cen eTwinning a dostal se do finále o evropské ceny.
A na úplný závěr aktivita k zamyšlení: Loďka našeho života – Plachty a kontejnery = co nás povznáší a co nás tíží.
Žáci se zamýšleli nad tím, co je v životě tíží, co je může stáhnout ke dnu. Na naší loďce to jsou kontejnery. A naopak se zamysleli nad tím, co je povznáší, co nebo kdo jim dává vítr do plachet, co jim dělá život lehčím. Na naší loďce to jsou plachty.
Z fotografií poznáte, co pro žáky představuje plachty a co kontejnery:
 |
| Autor díla: Jaroslava Pachlová |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
