Krátery v mouce

Cíl aktivity: Seznámit děti s tím, jak vznikají krátery a co ovlivňuje jejich výslednou velikost.

Pomůcky a materiály: plastová nádoba, mouka, předměty různé velikosti a hmotnosti (např. oblázek, pingpongový míček, kulička z modelíny apod.), svinovací metr (pravítko)

Úvod: Krátery jsou prohlubně přibližně kruhového tvaru, které vznikají na povrchu těles v planetární soustavě. Mívají různé rozměry a ty největší z nich mohou mít průměr i tisíce kilometrů. Už jste viděli nějaké krátery? Kde je můžete například dobře pozorovat? Co může způsobit vznik kráterů? Co způsobuje, že krátery mají odlišnou velikost?

Popis aktivity:

• Do přibližně poloviny výšky plastové nádoby (dózy na potraviny) si děti nasypou mouku a protřepáním z mouky vytvoří rovnoměrnou vrstvu.
• Řekneme dětem, ať si představí, že mouka je povrch planety. Následně si děti budou moci z hromádky vybrat různorodá tělesa přibližně kulovitého tvaru, případně materiály, ze kterých si tělesa vytvoří (např. pingpongový míček, oblázek, modelína, třešeň, marshmallow apod.). Potom vyzveme děti, ať si tělesa seřadí podle velikosti a také podle hmotnosti, čímž si mohou uvědomit, že největší předmět nemusí být zároveň i nejtěžší.
• Použijeme svinovací metr (pravítko), kterým si od povrchu mouky odměříme výšku 30 centimetrů. Z této velikosti budou děti každé těleso do mouky pouštět tak, aby každé z nich dopadlo do jiné části nádoby.
• Po opatrném vyjmutí tělesa z mouky pozorujeme vzniklé „krátery“ a necháme děti odpovědět na otázky: Který předmět vytvořil nejširší kráter? Který předmět se zabořil nejhlouběji? Který předmět při svém dopadu vymrštil nejvíce moučného prachu?
• Po opětovném zarovnání povrchu v nádobě můžeme aktivitu opakovat, tentokrát z jiné výšky. Bude se velikost kráterů lišit v závislosti na výšce, ze které tělesa dopadají na povrch?

Vysvětlíme dětem, že obdobně vznikají i skutečné krátery, jen v jiném měřítku. Místo drobných těles na planety dopadají vesmírná tělesa mnohdy obrovských rozměrů. Dětem přitom nemusí znát pojmy hustota, hmotnost či objem, nicméně i přesto tyto vlastnosti látek uplatňují při zodpovídání položených otázek.