Objasníme význam lidových symbolů, tradic a zvyků, které se pojí se s dvěma významnými svátky v roce.
Člověk v minulosti byl mnohem více svázán s přírodou. Větší část obyvatelstva se živila zemědělstvím. I řemeslníci měli při své dílně ještě alespoň malé hospodářství. Zemědělská výroba byla velmi primitivní, její výsledky byly zcela závislé na přírodním cyklu, na přízni počasí.
Zemědělcův rok byl rozdělen na cyklus jarních příprav, letních prací, podzimní sklizně a zimního odpočinku. Všechno jeho úsilí směřovalo k úspěšné sklizni, k bohaté úrodě a tím i zabezpečení obživy pro rodinu a čeleď. Dobrý výsledek „pojišťoval“ jednak prací, modlitbami, ale také řadou pověrečných magických praktik a obětí, zvyků, obřadů, které se vývojem zformovaly v tradiční výroční obyčeje. Lidé se snažili uhádnout velikost a zdar příští úrody různými věštbami, chránili pole, chlév i stavení proti zlým silám, skutečným či pověrečným.
Pozn. Všechny přílohy najdete v samostatném pohledu modulu Digifolio.
Tvoř věty různého druhu k tématu „LIDOVÉ SYMBOLY“. Pomohou ti slova v lístečcích na stromě.
Do cedulky na domečku žáci napíší pojem – např. šupina.
Do dolní části domečku doplní informace, které si o daném lidovém symbolu zjistili.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Rádi bychom věděli, co přináší štěstí....
Ostatní články seriálu:
