Opouštím svůj domov

Přípravná fáze: Učitel rozmístí po třídě informace týkající se azylu, jeho udělení a neudělení. Žáci budou s informacemi pracovat v průběhu lekce (aktivita 3).

Motivace:

Brainstorming: Co si představíte pod slovem DOMOV? (Učitel zapisuje všechny odpovědi žáků na tabuli/flip. Jednotlivé pojmy lze následně roztřídit do nadřazených skupin. Snaží se o definici domova.)

Aktivita:

• Žáci obdrží pracovní list – kreslenou postavu. K vybraným částem těla píší odpovědi na následující otázky:

Co mě doma vždy zahřeje u srdce? (Své sdělení zapisují žáci k SRDCI.)
Jak doma dokáži přiložit ruku k dílu? (Své odpovědi zapisují žáci k RUCE/RUKÁM.)
Z čeho mi občas vstávají vlasy hrůzou? (Své odpovědi zapisují žáci k HLAVĚ.)

• Učitel vyzve žáky, aby uvedli příklady situací, kdy některý z členů rodiny může opustit svůj domov. Příklady: studium, týrání, služební cesta, škola v přírodě, nemoc apod. Žáci si uvědomí, že některý odchodů může být příjemný, jiný naopak nepříjemný.

Aktivita:

• Rozdělení žáků do skupin.
• Učitel rozdá každé skupině obrázek osoby. Cílem aktivity je „popsání osoby“. – Kdo a kým je daná osoba na obrázku? Jak k závěru došli? Jaký je jeho životní příběh?  Jak na ně působí postava? – Společným atributem pro obrázky je zavazadlo, které je symbolem odchodu. Žáci mohou v této fázi užít pojem „útěk“ nebo přímo pojem „uprchlík“. Žáci se proto mohou pokusit o definici pojmu. – Kdo je to uprchlík? (Možná definice dle žáků: Jedná se o osobu, která utíká ze své země, protože má strach z pronásledování nebo se cítí ohrožena na životě.)
• Žáci vyhledají význam slova UPRCHLÍK v dostupném zdroji (nejlépe internet), současně je jejich úkolem vyhledání významu slova EMIGRACE.
• Definice uprchlíka: „Uprchlíkem se rozumí osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je schopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti; totéž platí pro osobu bez státní příslušnosti, nacházející se mimo zemi svého dosavadního pobytu následkem shora zmíněných událostí, a která vzhledem k výše uvedeným obavám se tam nechce nebo nemůže vrátit.“ (Definice dle Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951, která byla v 4R vyhlášena zákonem 208/1993 Sb.)
• Definice emigrace: Vynucený pobyt v cizině (vystěhovalectví) – z lat. ex-migrare= vystěhovat se – je opuštění země původu a přestěhování do jiné země.
• Žáci pracují s definicí uprchlíka (dle Úmluvy z roku 1951). Učitel vyzve žáky, aby se pokusili uvést příklady situací, resp. důvody, odchodu z domova (opuštění domova), které naleznou v samotné definici pro uprchlíka. Mohou uvádět i další konkrétní příklady, které je napadnou (studium, pracovní příležitost – nedostatek peněz, válka, chudoba, přírodní katastrofa – povodeň, zemětřesení apod.)
• Učitel společně se žáky sjednotí a vypíše na tabuli všechny důvody emigrace, ke kterým dospěli.
• Důvody uprchlictví: politické, náboženské, etnické, války, přírodní katastrofy, sexuální orientace + další důvody emigrace: chudoba, hladomor, ekonomická migrace – vize lepšího života, ekologická migrace – vyčerpání přírodních zdrojů a změna přírodních podmínek. Existují i důvody dobrovolného opuštění země: cestování, práce, studium, setkání s rodinou apod.
• Žáci si mají uvědomit, že odchod z domova může být dobrovolný i nedobrovolný. Snaží se jednotlivé příklady roztřídit do skupin: dobrovolnost x nedobrovolnost. Mohou pracovat nejprve ve dvojicích, poté žáci přenesou své odpovědi na tabuli/flip (pro kontrolu).
• Námět na další aktivitu na základě návodných otázek: Učitel se může společně s žáky věnovat událostem souvisejícími s rokem 1968, tj. následná emigrace Čechů do ciziny.
• Návodné otázky: Víte o někom z rodiny, kdo musel náhle opustit domov? Kdy to bylo? Vyprávěl/a vám o tom? Jaký měl/i důvod? Jak ho/ji v nové zemi přijali? Co pro něj/pro ni bylo v novém prostředí nejtěžší?

Aktivita:

• Učitel vyzve žáky, aby si prostudovali materiál, který se týká azylu. Žáci se volně pohybují po třídě a seznamují se s informacemi (15 minut), mohou si zapisovat důležité údaje.
• Učitel se ujistí, že žáci všem informacím rozuměli, popřípadě informace doplní a vysvětlí. Může využít návodných otázek:

Kdo je to azylant? Co je to azyl? Proč lidé hledají azyl? Jaké pocity zažívá azylant? Které změny ho čekají? Kdo ho uděluje? Jaké jsou důvody pro udělení azylu? Dokážete jmenovat povinnosti azylantů? Mají azylanti nějaká práva? apod.

• Učitel žáky rozdělí do 6 skupin. Každá skupina obdrží 1 příběh uprchlíka/ice. Cílem aktivity je rozhodnout, zda by postava z příběhu mohla získat azyl, či nikoli. Své stanovisko žáci zdůvodní. (Aktivita žákům napomáhá k osvojení předešlých informací ohledně azylu.) Učitel může každé skupině poskytnout návodné otázky, na které vyhledají odpověď. – Mluvčí skupiny seznámí ostatní s postavou z příběhu a situací další skupiny. Sdělí ostatním, zda by postava získala/nezískala azyl + důvod.

Návodné otázky pro žáky:

• Odkud uprchlík/uprchlice pochází?
• Co o dané zemi víte?
• Proč postava z příběhu uprchla?
• Co o daném člověku víte?
• Může postava z příběhu získat azyl v ČR? Proč? (Uveďte důvod pro schválení/získání azylu.) apod.

Uprchlíkům poskytuje pomoc řada neziskových organizací. Jednou z organizací, která spolupracuje s takovými organizacemi, poskytuje právní poradenství, zabývá se osvětou, poskytuje informace o uprchlících a napomáhá tak k fungování azylového systému v naší republice, je UNHCR v ČR.

Na jejich stránkách naleznete i přehled statistik, které se týkají problematiky uprchlíků.

Aktivita

• Cílem následující aktivity bude analýza dat (práce s informacemi z následujícího odkazu – http://www.unhcr-centraleurope.org/cz/pdf/zakladni-informace/statistiky/2014.html.
• Učitel rozdělí žáky do dvojic.

Otázky k vypracování

• Ve kterém roce bylo zaznamenáno nejvíce žádostí?
• Jak tomu bylo v minulém roce, tj. v roce 2014?
• Zvýšil se počet žádostí za posledních pět let? Proč tomu tak je? (Vezměte v potaz skutečnost, odkud pochází příslušníci, kteří o azyl žádají.)
• Jmenujte 5 států s nejvyšším počtem žádostí za rok 2014. Seřaďte je – od státu s nejmenším počtem žádostí až po stát s nejvyšším počtem žádostí.
• Kolika azylovým žádostem bylo v roce 2014 nakonec vyhověno?
• Jmenujte stát s nejvyšším počtem kladného vyřízení. Jmenujte stát s nejvyšším počtem zamítnutí.
• Je možné zažádat o mezinárodní ochranu například z nemocnice?
• Co vás při práci s údaji překvapilo? Proč?

Aktivita

• Učitel položí žákům otázku: Myslíte si, že i Vy můžete uprchlíkům nějakým způsobem pomoci? Napadne Vás způsob pomoci, která může vzejít „od obyčejného občana“/civilisty?
• Odpovědi učitel zapisuje na tabuli/flip.
• Poté učitel žáky rozdělí do skupin. Každá skupina obdrží skutečný příklad konkrétní pomoci z dané země – pracovní list: Příběhy pomoci.
• Žáci si příběhy prostudují a seznámí ostatní skupiny s příkladem pomoci z jejich příběhu. Žáci mohou příklady pomoci komentovat, doplňovat. Nakonec mohou vybrat tu, kterou považují za nejzajímavější (která je nejvíce oslovila).

Reflexe

• Písemné zpracování tématu: Myslím, že i já bych dokázal/a pomoci…

Zdroje