Odborné články Základní vzdělávání Jak se horniny vrásní?
Odborný článek

Jak se horniny vrásní?

3. 9. 2015
Základní vzdělávání
Autor
Bc. Pavlína Holcová
Spoluautor
Jakub Holec

Anotace

Aktivita seznamuje žáky praktickou a činnostní formou s vnitřním geologickým procesem v podobě vrásnění hornin. Žáci mohou pozorovat vrásnění na vlastní oči a přitom se seznámit s tím, k čemu při vrásnění hornin dochází. Následně si mohou na konkrétních příkladech vrás popsat jejich jednotlivé strukturní prvky.

Vrása je geologický útvar, který vzniká v důsledku působení orientovaného napětí na vrstvy původně horizontálně uložených hornin. Běžnou příčinou působení tohoto napětí jsou tektonické pohyby zemské kůry, jejichž energie pochází převážně ze zemského pláště a nejčastěji se uplatňuje během horotvorných procesů. Vrásy se mohou vyskytovat u všech druhů hornin, nicméně často je můžeme pozorovat v sedimentárních horninách.

Cílem této praktické a jednoduché aktivity je simulovat vrásnění v domácích či školních podmínkách a tím usnadnit pochopení toho, jak tento geologický děj probíhá.

Autor díla: Jamgreene

Pracovní postup:

  1. Do skleněné (plastové) nádoby v několika vrstvách nasypeme mouku, hlínu a strouhanku tak, aby nám vzniklo souvrství ve víceméně horizontálním uložení. V této fázi lze žákům zmínit princip superpozice, který říká, že ve sledu sedimentárních hornin v normálním uložení klesá směrem do nadloží stáří hornin.
  2. Z tvrdého papíru (kartonu) si vystřihneme obdélník, který následně vložíme na jeden z konců nádoby, a vytvoříme tak plochu, kterou budeme naše vrstvy „hornin“ stlačovat z boku, tedy vrásnit.
  3. Posléze pomalu táhneme kartonem z jednoho konce nádoby k druhému konci, čímž simulujeme orientované napětí působící na horniny. Při pozvolném zmenšování prostoru dochází k vrásnění nasypaného materiálu obdobně jako u skutečných vrstev hornin.
  4. Po uvolnění napětí můžeme pozorovat vrásy podobné těm, se kterými se můžeme setkat v reálných přírodních podmínkách – video zde.
  5. Na vytvořených vrásách si ukážeme jejich geometrické prvky v podobě antiklinál a synklinál. Déle určíme vrchol a dno vrás, případně popíšeme jejich sklon (vrása přímá, šikmá, překocená, ležatá a ponořená).

Autor díla: Pavlína Holcová

Touto jednoduchou aktivitou se žáci mohou prakticky seznámit s geologickými jevy, jejichž průběh bývá našemu oku ukrytý. Přitom dochází k simulaci podmínek, které se při vrásnění hornin skutečně uplatňují. V souvislosti s plastickou deformací hornin je potřeba též zmínit, že kromě vysokého tlaku na horniny v zemské kůře též působí vysoké teploty. Horniny se tedy v těchto podmínkách nechovají křehce, ale plasticky.

Literatura a použité zdroje

[1] – PETRÁNEK, Jan. On-line Geologická encyklopedie. 2007. [cit. 2014-6-2]. Dostupný z WWW: [http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl].
[2] – Compressive Ridge Formation. [cit. 2015-8-3]. Dostupný z WWW: [https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Compressive_Ridge_Formation.svg].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Bc. Pavlína Holcová

Hodnocení uživatelů

Pavlína Hublová
4. 9. 2015, 11:06
Komentář ze sociální sítě:
"Jednoduché, názorné, poučné ... super. Díky."

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

RVP do 2024

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída, Specializovaná učebna, Učebna v přírodě

Nutné pomůcky:

průhledná skleněná (plastová) nádoba, mouka, hlína, strouhanka, karton, nůžky