RANNÍ ČINNOST – činnost, kterou začínáme. U této činnosti rozvíjíme a zdokonalujeme různé dovednosti a schopnosti.
OBSAH ranní činnosti:
Učitelka děti motivuje prostřednictvím živé zeleniny např. v komunikativním kruhu. Tuto zeleninu si osahají a mohou ji i ochutnat.
Úkolem dětí je nakreslit a vymodelovat zeleninu z plastelíny.
Starší děti papírovou zeleninu vystřihnou a poté „zavaří“ do sklenic – nakreslenou či nakopírovanou zeleninu vystřihnou a nalepí na tvrdý papír ve tvaru zavařovací sklenice. Mladším dětem dáme na výběr z omalovánek na téma zelenina a modelování z plastelíny.
Při tvoření s dětmi učitelka probírá téma zelenina a nakonec s dětmi vytvoří galerii jejich výrobků a omalovánek.
Otázky:
TĚLOVÝCHOVNÁ CHVILKA – činnost, která by měla podle MŠ probíhat po každé sedavé činnosti, její délka bývá 5–20 minut – dle věku dětí.
Motivací a zároveň „rozehřívačkou“ může být pohybová hra.
Např.
Dětem jsou určeny role – pejsci (chlapci) x kočky (dívky). Rozložíme na koberec boudičky a pelíšky (předem nachystané a nakopírované dle počtu dětí). Pustíme hudbu, děti chodí, běhají, skáčou, hopsají, cválají (jako různá zvířata), a jakmile zastavíme hudbu, chlapci (pejsci) si hledají domeček v boudičce a dívky (kočky) v pelíšku. Postupně odebíráme obrázky jeden po druhém, děti si tak postupně sedají na lavičky do té doby, než zůstane jeden nejrychlejší pejsek a jedna nejrychlejší kočička.
Po této rušné části by měla následovat průpravná část, při které se děti protáhnou a připraví na hlavní zaměstnání/část. Protažení provádíme zpravidla rozcvičkou. Při rozcvičce se snažíme o protažení všech částí těla. Začínáme od hlavy. Cviky u dětí kontrolujeme a popřípadě je opravujeme.
Hlavním zaměstnáním jsou štafetové hry, při kterých děti rozdělíme na 3 skupiny. Skupiny samozřejmě dělíme tak, aby všechny skupiny byly smíšené a žádná nebyla silnější ani slabší. Promícháme děti tak, aby se ve skupině nacházeli jak malí, tak velcí. Nakonec skupiny postavíme alespoň dva kroky od sebe na startovní čáru tak, aby do sebe při soutěžení nenarážely. Jakmile dítě doběhne zpátky na start, dalšího soutěžícího buď plácne po dlani, nebo mu předá štafetu – košík či brambor.
Tuto hlavní část můžeme orientovat např. na brambory. Učitel se dětí ptá, k čemu brambory jsou, kde rostou apod. (příloha, hranolky, chipsy, škrob, ...)
Na závěr může učitel zvolit klidnou hru. Například hru na obchod.
Děti jsou rozděleni na prodavače a kupující. Rozdáme dětem pokladny, rozestavíme po herně zeleninu a děti nakupují, co se jim řekne. Prodavač vždy zkontroluje, zdali je to správná zelenina.
Pro úplné zklidnění organismu učitel dá pokyn dětem, aby si lehly na záda. Společně se vydýchají a udělají pár zdravotních cviků. Nakonec společně zhodnotí lekci.
Motivací na hlavní a řízenou činnost může pedagog zvolit čtení či poslech pohádky. V případě této lekce pohádku o tom, jak pejsek s kočičkou vařili dort. Každý si najde své místo, kde se mu bude pohodlně ležet, a bude poslouchat pohádku, kterou se později pokusí všichni dohromady převyprávět.
Jelikož v příběhu pejsek s kočičkou vaří dort, může učitel donést velký kastrol, vařečku a zeleninu. Po přečtení pohádky si děti tak mohou uvařit svůj imaginární dort ze zeleniny, kterou mají rády. Vzniknout z tohoto vaření však může i skutečný salát.
Po této činnosti s dětmi pedagog přejde ke klavíru a zopakují si lidové písničky. Nejlépe písničky, ve kterých se objevuje nějaká zelenina.
Např.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.