S dětmi jsme navštívili Národní galerii v Praze, Veletržní palác, stálou expozici umění 20. a 21. století...
Ústředním motivem obrazu od Wenzela Hablika je krystal, který může mít podobenství ledu nebo kamene a samotný materiál vybízí k zimním činnostem. V třídním vzdělávacím plánu nám téma zapadalo do okruhů Zimních radovánek, podtématu Čarování zimy. Chtěla jsem vše maximálně propojit, aby děti co nejvíce prožily zvolené téma, a tak související činnosti navazují plynule jedna na druhou. Na tomto díle lze dětem demonstrovat kontrasty barev: bílá a tmavě modrá, světlo a stín, možnosti, jak zachytit průhledný objekt pomocí barev, evokovat emoce, zamyšlení.
Křišťálový zámek (W.Hablik, 1914) Autor fotografie: Pavla Šandová |
Autor díla: Pavla Šandová |
Nebo (?) :
Autor díla: Pavla Šandová |
Otázky A) | Otázky B) |
„Co vidíte na obrazu?“ ...Zámek; modrý zámek. | „Když zavřte oči, vidíte před očima stále stejný zámek?“ ...Ano |
„Z čeho je zámek?“ ...Ze skla; z ledu; z kamene. | „Jaké je toto království, veselé, nebo smutné?“ ...Asi smutné, je tam zima. |
„Bydlí v něm někdo?“ ...Asi královny; princezna; král; zakletá princezna v ledu. | „Chtěly byste se podívat dovnitř?“...Ano! |
Na čem stojí?“ ...Na skále; na moři; na jezeře; nevíme. | „Chtěly byste takový zámek samy vytvořit?“ ...Chtěly. |
Co je na něm zajímavého?“…Že je modrý a leskne se; nikde nemá dveře a okna. | Změnily byste něco na obraze?“ ...Nic; chybí tam lidi. |
Jakou náladu měl malíř, když ho maloval?“ ...Byl smutný a byl rád. Byl hodný. |
Po motivační fázi shlédnutí díla a poslechu pohádky, jsme s dětmi otevřeli téma: Jak takový zámek zhotovit. Cílem bylo obarvit vodu v pet láhvi (různého objemu) , následně zmrazit a poté vyjmout obsah (zámecké věže) a umístit jej do prostoru atria školy. Použili jsme potravinářské barvy v prášku. Láhve, ze 2/3 plné, jsme nechali zmrznout na zahradě ve sněhu v horizontální poloze.
Děti pochopily nad očekávání techniku míchání barev, v některých případech se tak dlouho snažily o ideální barvu, až docílily temně šedé, nebyl ale problém láhev vylít, a začít znovu. Povídali jsme si u tvorby o tom, jakou barvu zámku chceme mít, každý tvořil svou vlastní zámeckou věž. Při tvoření jsme objevili náhodně novou možnost – jedné holčičce spadl do lahve kus provázku, nejprve ho chtěla odstranit, ale byla zvědavá, zda také zmrzne, a nechali jsme jej v lahvi. Pak ji následovali ostatní, a kdo chtěl, hodil do lahve své tajemství (kus papíru, stužku, kamínek, korálky).
Druh(y) výtvarné činnosti : gumáž
Technické realizační prostředky: štětce, klovatina, bílé čtvrtky, barevná směs nastrouhaných kříd,voda
Děti si vzaly čtvrtku a štětec, v misce byly nachystané klovatiny. Po namočení štětce do lepidla děti malovaly obrys zámku, jednotlivé věže. Snažily se neroztírat lepidlo po celé ploše. Po zaschnutí lepidla posypaly celou čtvrtku nastrouhanými barevnými křídami a rozmazaly prstem, aby plocha byla zcela zaplněna. Poté jsme odnesli výtvory pod proud vody, která smyla lepidlo a zůstal jen barevný obraz s bílou linií zámku.
V černé věži žije zlá královna. Autor fotografie: Pavla Šandová |
Ze spodních věží rostou modré věže. Autor fotografie: Pavla Šandová |
Tato činnost vyžadovala nejvíce času a byla nejnáročnější z celé výtvarné řady. Pracovala jsem pouze se skupinkou dětí, které se následně vystřídaly. Vzhledem k věku dětí bylo těžké uhlídat dodržování pravidel s lepidlem, ne všechny děti dokázaly tahem štětce vytvořit linii zámku, často zaplňovaly plochu lepidlem. Práce s křídou byla snažší a děti velmi zaujala. Nedařilo se nám úplně v závěru smývání klovatiny, s touto činností jsme nakonec dětem z velké části pomohly. Problémem nebyla technika, ale velký počet dětí, náročnost postupu a nízký věk dětí.
Děti si určily plochu na umístění zámku v atriu zahrady mateřské školy. Lehce rozmrzlé láhve jsme rozstřihli nebo rozřízli, po vyjmutí zmrzlého obsahu pozorovali, co udělal mráz s vodou a barvou. Sledovali jsme uvězněné předměty (provázek, papír, korálky), postupně jsme umisťovali jednotlivé barevné věže do sněhu tak, aby co nejvíce připomínaly „Křišťálový zámek“. Seskupení věží vytvořilo velmi pozoruhodnou scenerii v bílém sněhu. Děti se přesvědčily o prchavosti okamžiku – čím déle svíraly v ruce barevný led, tím více ho z věže ubývalo. Použili jsme i čistou vodu bez zabarvení, tam děti ještě mohly dotvořit výsledné dílo rozpouštěním ledu v dlaních do žádané podoby (např.špičatá věž). Děti samy odhalily inovativní možnost použití rampouchů, které jsme však v daný den v blízkosti neměli k dispozici. Činnost jsme zakončily pozorováním zámku bez slovního komentáře – nechali jsme volně plynout myšlenky a nálady z vjemu, zakončili jsme povídáním o tom, co jsme na krajině změnili, a jak bude zámek vypadat zítra nebo pozítří, co když nasněží, apod.
Křišťálový zámek v barvách dětí. Autor fotografie: Pavla Šandová |
Výtvarná řada měla úspěch, téma se podařilo krásně propojit s obdobím zimy, i tématicky zapadalo do našeho třídního vzdělávacího programu. Děti činnosti bavily, někdy až tak, že ve volné hře uplaťňovaly své zážitky a poznatky (hra námětová na kouzelný zámek, princezna z obrazu, která v něm žije) nebo volně tvořily i v odpoledních volných hrách, dožadovaly se práce s obarvenou vodou, pokoušely se stavět „zámek“ ze skleniček na pití).
Co se ve výtvarné řadě nezdařilo, bylo zvládnutí náročné techniky gumáže. Z vývojového hlediska nebyly děti ve věku 3-4 let schopné zvládnout práci samy, konalo se tedy s dopomocí učitelky, což dělám při výtvarné výchově velmi nerada. Preferuji esteticky horší obrázek, nad dokonalým, ale z většiny učitelem vytvořeným. Stanovené cíle se podařilo splnit, vyjma části 2. Příště bych se zaměřila na jednodušší techniku, např.kresbu tuší a probarvení ploch anilinovými barvami. Chtěla jsem ale děti seznámit s novou technikou, kterou ještě neznají.Celkově hodnotím řadu jako ucelenou, smysluplnou, zahrnující rozvoj různých smyslů a prožitkovou zkušenost.
Výtvarná řada měla úspěch, téma se podařilo krásně propojit s obdobím zimy, i tématicky zapadalo do našeho třídního vzdělávacího programu. Děti činnosti bavily, někdy až tak, že ve volné hře uplaťňovaly své zážitky a poznatky/ hra námětová na kouzelný zámek, princezna z obrazu, která v něm žije /,nebo volně tvořily i v odpoledních volných hrách, dožadovaly se práce s obarvenou vodou, pokoušely se stavět „zámek“ ze skleniček na pití /…
Co se ve výtvarné řadě nezdařilo, bylo zvládnutí náročné techniky gumáže. Z vývojového hlediska nebyly děti ve věku 3-4 let schopné zvládnout práci samy, konalo se tedy s dopomocí učitelky, což dělám při výtvarné výchově velmi nerada. Preferuji esteticky horší obrázek, nad dokonalým, ale z většiny učitelem vytvořeným. Stanovené cíle se podařilo splnit, vyjma části 2. Příště bych se zaměřila na jednodušší techniku, např.kresbu tuší a probarvení ploch anilinovými barvami. Chtěla jsem ale děti seznámit s novou technikou, kterou ještě neznají.Celkově hodnotím řadu jako ucelenou, smysluplnou, zahrnující rozvoj různých smyslů a prožitkovou zkušenost.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích: