Dobře připravit dítě na školní výuku a podpořit jeho všestranný rozvoj by mělo být v zájmu každé učitelky i rodiče. Pokud si totiž dítě v předškolním věku osvojí některé dovednosti, usnadní mu to následně práci ve škole.
Uvedené hry v tomto článku proto cíleně napomáhají dítěti ke zvládnutí těchto základních dovedností a způsobů chování, které souvisejí s jistými psychomotorickými činnostmi usnadňující pozdější osvojování čtení, psaní a počítání v rámci primárního vzdělávání.
Jedná se o aktivity v oblasti prostorové orientace, časové orientace a rytmu, zrakového rozlišování, vizuální paměti, sluchového rozlišování a sluchové paměti.
Hry uvedené v této práci jsou vhodné pro věkovou skupinu dětí 5–7 let a jsou motivované mým vlastním smýšleným příběhem, který je doplněn ilustracemi Natálie Gablíkové (6,5 let).
PŘÍBĚH STARÉ LODI
|
Jakmile se dítě umí orientovat v prostředí, které ho obklopuje, snadněji chápe grafické a numerické znaky, které se od sebe navzájem odlišují formou, velikostí a orientací. Dítě, které má problémy s prostorovou orientací, má potom i tendenci k obracení písmen, protože si nevšímá jejich orientace. Může zaměňovat hlásky p, b, d, protože nerozlišuje, zda je bříško nahoře, dole, vlevo, nebo vpravo. Stejné je to i v případě většiny číslic. Schopnost orientace v prostoru se tedy uplatňuje při čtení a psaní. Dítě si uvědomuje odlišnost mezer mezi písmeny, slovy a větami. Jakmile se začíná učit číst a psát, snadno chápe, že znaky se čtou a píšou zleva doprava, že řádky jsou uspořádány shora dolů, že písmena mají přesně stanovenou formu a orientaci a přesně určené místo ve slabice, stejně tak jako slabika má své místo ve slově a jednotlivá slova ve větě.
AKTIVITA: „Lodě“Po poslechu motivačního příběhu si každé dítě umístí kdekoliv v prostoru herny svou židličku, která se promění v loď. Děti reagují na pokyny učitelky a na její žádost vlezou pod palubu, vylezou na palubu, postaví se za loď a před loď (střídání pokynů). |
AKTIVITA: „Cesta k lodi I.“Děti se přesunou na konec herny a vyzkouší si jít ke své židličce (lodi) oklikou (velmi dlouhá cesta), jako šli chlapci v příběhu, než se jim podařilo najít tu nejkrásnější loď na konci přístavu. Potom přímo (velmi krátká cesta) jako chlapci, kteří se pak už u lodi scházeli každý den a přesně věděli, kde loď najdou (střídání cest – velmi dlouhá x velmi krátká). |
Když mluvíme o časové orientaci dítěte, znamená to, že dítě pochopí posloupnost a trvání dějů nebo činností a měření času. Jakmile propojíme tyto tři stupně, mluvíme o rytmu, který je syntézou posloupnosti, trvání a měření času. Rytmus je tedy způsob, jakým subjekt vnímá, vštěpuje si do paměti a vybavuje si časové úseky. A tak prostřednictvím své vlastní činnosti dítě objevuje určité rychlé nebo pomalé rytmy. Osvojuje si tak smysl rytmu a jeho obměn, intenzitu zvuků, slov a vět, a to mu posléze umožní, aby jeho čtení bylo rychlé a obrazné.
AKTIVITA: „Cesta k lodi II.“Učitelka vyťukává pravidelný pomalý rytmus, po chvíli jej vystřídá rychlým atd. Děti chodí v prostoru herny podle rytmu a běží se posadit na loď (židli), jakmile učitelka přestane ťukat. V dalších dnech je možné aktivitu pojmout jako hru s ubíráním židliček (lodí) – kdo se nestačí posadit na loď (jakoukoliv), má za úkol si vybrat jeden obrázek mořského živočicha (nutno předem připravit) a s tímto obrázkem se mezi hráči nadále pohybovat, a to i v případě, pokud učitelka přestane ťukat. Ve finále je pak tedy prostor herny zaplněn pouze mořskými živočichy a na moři "„se pohupuje“ pouze jedna loď (židle) s vítězným námořníkem. |
AKTIVITA: „Vyprávěj podle obrázků“Děti se rozdělí do čtyř skupin podle barvy vylosovaného korálku. Každá skupina obdrží sadu čtyř obrázků zachycující úvodní motivační příběh. Úkolem každé skupiny je prostřednictvím vzájemné spolupráce a domluvy poskládat na koberci obrázky ve správném časovém sledu. Po kontrole správnosti učitelkou pak postupně jedno vybrané dítě z každé skupiny převypráví část příběhu podle určeného obrázku (opět v časové posloupnosti). |
Zrakové rozlišování je schopnost rozpoznat rozdílnosti a podobnosti mezi různými prvky dle jejich formy, orientace, velikosti, pohybu a barvy. Až bude muset dítě později rozlišovat písmena a číslice, bude mít zkušenost v oblasti vnímání. Díky tomu rychleji uspěje.
AKTIVITA: „Křížkovaná – K jako KRÁLOVNA“Učitelka rozdá každému dítěti text motivačního příběhu, ukáže dětem písmeno (obrázek) „K“ a požádá je, aby udělaly křížek na všech písmenech, která jsou stejná. Společně pak kromě jména lodi KRÁLOVNA vymýšlejí další slova začínající hláskou „K“. |
AKTIVITA: „Námořnická parta“Učitelka napíše jména dětí patřících do jedné skupiny velkými tiskacími písmeny na tvrdý papír a pověsí je jako vlajky na stěnu v prostoru třídy. Děti pak musí každý den rozpoznat a vyslovit vyvěšená jména ze své skupiny. |
Vizuální paměť je schopnost vyvolat si určité věci nebo formy, které jsme už viděli. Dítě musí tuto schopnost procvičovat, a to mu umožní osvojit si základní automatismy k tomu, aby se naučilo číst a psát. Jestliže se dítěti daří snadno si připomenout postavení některých obrázků, podaří se mu stejně snadno připomenout si postavení písmen, pořadí slov ve větě a zapamatovat si některé texty a rozpočitadla. Je důležité dovést dítě k tomu, aby si aktivně uvědomovalo vizuální obrazy, které si vytváří, a vzpomínalo si na ně.
AKTIVITA: „Co je na obrázku?“Děti se vrátí do skupin. Každá skupina obdrží po jednom obrázku ilustrující motivační příběh. Obrázek si děti prohlédnou a vždy každý z jedné skupiny řekne jednu věc, kterou vidí (může se jednat i o naprosté detaily jako např. „zelené oči Vašíka“ apod. Ostatní skupiny pozorně poslouchají, aby pak slova doslovně, popř. i ve stejném pořadí, zopakovaly. |
AKTIVITA: „Kam pluje loď“Učitelka jmenuje tři pevné body v místnosti (např. sedačka, umyvadlo, kočárek) a požádá vybranou skupinu dětí, aby se chytily za ruce a společně k daným bodům došly v pořadí, ve kterém je jmenovala. Další skupiny dostanou jiné tři pevné body a úkol musí splnit stejným způsobem. Skupiny se navzájem kontrolují. |
Sluchové rozlišování je základním prvkem při osvojování řeči. Některé obtíže v řeči se mohou projevit, když dítě nezaznamenává rozdíly a podobnosti mezi zvuky. Dítě, které šumy a zvuky rozeznává, tak snadněji pochopí vztah, který existuje mezi grafickými znaky (písmeny) a hláskami. Snadněji se pak naučí číst, psát a mluvit. Vyhne se totiž záměnám písmen a slov.
AKTIVITA: „Delší x kratší“Učitelka říká dětem dvě slova (vyslovuje pomalu) a ptá se, které je delší a které kratší. Když je slovo dlouhé zvednou děti nad hlavu brčko, a když je krátké, zvednou párátko. Učitelka může předříkávat i slova příbuzná. Příklady: a) loď, pramice; b) lodník, námořník; c) jezero, moře; d) velryba, ryba; e) udice, síť; f) kotva, kormidlo |
AKTIVITA: „Námořnický výcvik“Děti stojí zády k učitelce. Když pískne, děti se posadí. Když zazpívá „V řadě za sebou námořníci jdou, sluníčko jim svítí pěkně nad hlavou, vlnky šplouchají a tak se houpají, vyjeli si do světa a vesele si zpívají: houpy, houpy, hou…“ (zpěv na melodii písně „Tři čuníci jdou“), děti poskakují. Když zadupe, sednou si děti do dřepu. Cvičení můžeme obměňovat tak, že budeme vydávat rozličné zvuky a zároveň měnit příkazy. |
Sluchová paměť je také velmi důležitá. Když se totiž dítě začne učit psát, musí si vzpomínat na zvuky, které se naučilo rozeznávat, pokud je chce správným způsobem reprodukovat.
AKTIVITA: „Loď je …“Učitelka řekne větu a děti ji po ní zopakují. V další větě přidá učitelka slovo. Pokaždé musí opakovat větu od začátku. Příklady: Učitelka: Loď je krásná. Dítě: Loď je krásná. |
AKTIVITA: „Příběh staré lodi“Učitelka dětem znovu přečte motivační příběh a pak jim pokládá otázky, které se k němu vztahují. |
 |
| Autor díla: Natálie Gablíková (6,5 let) |
 |
| Autor díla: Natálie Gablíková (6,5 let) |
 |
| Autor díla: Natálie Gablíková (6,5 let) |
 |
| Autor díla: Natálie Gablíková (6,5 let) |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
