Praktická ukázka práce s knihou Malá čarodějnice (Otfried Preussler)

„Byla jednou jedna malá čarodějnice. Bylo jí pouhých sto dvacet sedm let...“

Oslava Dne země spojena s lidovou tradicí pálení čarodějnic se stává každoročním vděčným tématem, kde je možné uplatnit tvořivost a fantazii všech zúčastněných, tedy jak učitelek, tak dětí. Někdy se může motivace postavit na maňáskovi čarodějnice, jindy třeba na loutce, nakresleném obrázku, písničce, ... Tato praktická ukázka práce s věkovou skupinou dětí 4–6 let pak vychází z knihy a pohádkového příběhu o malé čarodějnici a stává se jedním z mnoha nápadů, jak toto téma uchopit a zároveň tak propojit s tématy Světový den knihy (23. 4.) Den Země (30.4.).

Denní plán nabízených činností k třídnímu tématu „Malá čarodějnice“

 „ČÁRY, MÁRY...“

Úkol: Rozvíjení artikulačních orgánů – cvičení motoriky jazyka, rtů a mimického svalstva.

Pomůcky: kostým čarodějnice (paruka, umělý nos, hábit, líčení), čtyři látky s provázky (do nich ukrýt: myšky, žabky, šišky, mrak – k vytisknutí v příloze), rozprašovač s vodou, čarodějnické medailonky

Autor díla: Lenka Prášilová, kresba Natálie Gablíková (6,5 let)

Organizace: komunitní kruh vytvořený ze židliček v prostoru herny

Příprava pro učitelky: nakopírování obrázků (myšky – bílý papír, žabky – zelený papír, šišky – hnědý papír, mrak – šedý papír), přiložení dvou stejných obrázků k sobě, podél obrysu obrázku secvakat obě části k sobě sešívačkou, nechat si otvor, obrázek vycpat natrhanými novinami, otvor uzavřít a každý druh zavázat do jednoho měšce (čím víc vycpaných myšek, žabek a šišek – tím větší efekt a legrace), navěšení látek ke stropu/k zářivkám (před příchodem dětí do třídy),

Motivace + plnění úkolu: Čtení úvodního příběhu z knihy „Malá čarodějnice“ – „Malá čarodějnice má zlost“, str. 7 (již po přivítání se se všemi dětmi).

„Chcete naučit čarovat? – Tak to se musím nejprve proměnit v pravou čarodějnici. Pozorně se dívejte, jak se to dělá. Můžete mi i pomoci nebo poradit.“

„Kdo chce být dobrým čarodějem, musí se nejen naučit všem čarodějným kouskům a prostudovat kouzelnickou knihu stránku za stránkou, ale musí si před každým kouzlením důkladně rozcvičit i svojí „pusinu“, aby se potom nepřeřekl jako malá čarodějnice. – Copak se vlastně snažila malá čarodějnice vyčarovat? – DÉŠŤ.

… a protože malé čarodějnici se to nepovedlo, tak to teď zkusíme my.“

Cvičení a rozvoj artikulačních orgánů

Cvičení motoriky jazyka (pohyb vykonává pouze jazyk, dolní čelist se nehýbe)

• vyplazování jazyka (malá čarodějnice vyplazuje z legrace jazyk na Abraxase)
• olizování rtů – horní ret vodorovným směrem, dolní ret vodorovným směrem, oba rty krouživým pohybem (malá čarodějnice má chuť na něco dobrého k jídlu)
• olizovat zuby v zavřených ústech krouživým způsobem (malá čarodějnice si po dobrém jídle čistí zuby)

Cvičení rtů a mimického svalstva

• roztáhnout rty, ukázat zuby, které jsou na sobě (malá čarodějnice se usmívá – zubí)
• špulení rtů (malá čarodějnice posílá pusinku svému Abraxasovi)
• střídat úsměv a zamračení (Abraxas malou čarodějnici něčím potěšil, tak se na něj usmívá a najednou ji něčím nazlobil, tak se mračí, a zase potěšil a nazlobil, …)
• dát spodní ret přes horní a naopak (malá čarodějnice zkouší vypadat jako teta Bimbula)

„Když jsme se krásně rozcvičili, tak teď můžeme začít s kouzlením.“

1. KOUZLO – děti opakují slovo od slova nejprve po učitelce (hra na ozvěnu), poté společné odříkávají celé kouzlo.

„Čáry, máry, podkočáry – DÉŠŤ!“ (Jedno vybrané dítě zatáhne za provázek vedoucí k prvnímu obrácenému látkovému měšci, po zatáhnutí se látka roztáhne a „prší“ bílé myšky – učitelka jen nevěřícně kroutí hlavou a podivuje se.)

„Tak to se nám tedy povedlo úplně stejně jako malé čarodějnici – tak ještě jednou a soustřeďte se!

2. KOUZLO – stejný postup jako u předchozího kouzla

„Čury, mury, žádné chmury – DÉŠŤ!“ (Vše se opakuje, pouze z krabice prší zelené žáby.)

3. KOUZLO – stejný postup jako u předchozího kouzla

„Abraka, dabraka, simsala bim – DÉŠŤ!“ (Jedno dítě opět zatáhne za provázek tentokrát již posledního látkového měšce a z něj vypadne šedý mrak. Učitelka začne stříkat rozprašovačem do vzduchu se slovy „pršííí“ a nechává na děti dopadat kapky vody/deště.

Závěr: Společný zpěv písně „Prší, prší“.

Hodnocení: „… a za ten déšť, který se nám povedl vyčarovat, vám malá čarodějnice v knížce něco nechala – je to čarodějnický medailonek, jako znamení malých čarodějek a čarodějů, který pro vás sama namalovala.“ (Děti si jej mohou vybarvit a pověsit na krk.)

K vytisknutí v příloze.

Autor díla: Lenka Prášilová, kresba Natálie Gablíková (6,5 let)

Čtení druhého a třetího příběhu z knihy „Malá čarodějnice“ bude pokračovat při poledním odpočívání dětí. 

„LÉTÁTE NA KOŠTĚTI?“

Úkol: Procvičení obratnosti, koordinace pohybu i odvahy při překonávání jednoduchých překážek.

Pomůcky: švédská bedna, lavička, židle, dřevěné tyče, molitanové kostky, košťata z dřevěných tyčí, pánskou paruku, knírek a čapku, CD – „Co je to?“ (zvuk větru)

Organizace: proudové cvičení v prostoru herny

Příprava pro učitelky: ukrýt košťata do švédské bedny, do klokaní kapsy u mikiny si ukrýt paruku, knírek a čapku, v CD přehrávači nastavit zvuk větru

Motivace + plnění úkolu: Čtení čtvrtého příběhu z knihy „Malá čarodějnice“ – „Létáte na koštěti?“, str. 17 (již po přivítání se všemi dětmi).

„Milé čarodějnice a čarodějníci, i my si dneska půjdeme do vsi koupit koště tak jako malá čarodějnice, abychom nemuseli chodit pěšky, ale mohli také létat. A kdopak ví, jak se jmenoval pán, který prodal malé čarodějnici koště? – Pan Peprníček.

Tak přesně za ním se teď společně vydáme.“

Chůze v prostoru herny – dle pokynů učitelky (svižně, pomaleji, rychleji, …) + učitelka postupně klade na koberec překážky a vše dětem popisuje, co je to za překážku a jakým způsobem se bude zdolávat: molitanové kostky (pařezy) = slalom, lavička (lávka přes potok) = chůze po vyvýšené ploše, židle (spadlé stromy) = podlézání, tyče (větve stromů) = přeskoky snožmo, švédská bedna = obchůdek pana Peprníčka.

Autor díla: Lenka Prášilová

Poté děti dojdou k obchůdku pana Peprníčka. Učitelka přitáhne švédskou bednu doprostřed herny a před dětmi se přestrojí za pana Peprníčka (nasadí si paruku, knír a čapku ukryté v kapse u mikiny). Pozdraví děti hlubokým peprníčkovským hlasem a následuje vedení dialogu (co děti potřebují, jaké koště shánějí – s násadou nebo bez apod.), který končí prodejem všech košťat, na která děti nasedají, a podle pokynů – již opět učitelky – odlétají (spuštění zvuku větru na CD).

• letíme pomalu
• náhle se koště splašilo – letíme rychle
• zpomalíme
• koště nás chce shodit – dělá otočky, vzpíná se, padá – nenechte se setřást!
• už jsme ho zkrotili jako mladého koně, teď už nás poslušně nese, přesně jak chceme – rychleji, pomalu, rovně i do zatáčky a jsme doma!

Závěr: Děti odkládají košťata na určená místa.

„… a teď si poslechneme, jestli bylo nové koště malé čarodějnice také tak neposlušné jako to naše – a co dalšího se ještě stalo.“
Poté vedení rozhovoru s dětmi – kladení otázek: „Proč plivla malá čarodějnice myslivci na klobouk? – Bylo to správné? – Udělali jste také někdy něco špatného?“ apod.

Závěr: „Takže malé čarodějnice a čarodějníci, ode dneška musíme konat jen samé dobro, abychom se stali dobrými čarodějnicemi a čarodějníky a aby z toho Bimbula zežloutla a zezelenala vzteky!“ 

„ČARODĚJNICE VICHŘICE“

Úkol: Malba čarodějnice s vlasy z rozfoukané tuše – dle fantazie dětí.

Pomůcky: bublifuk, slámky, čtvrtky, barevné tuše, špejle, suché pastely, štětec, hadříky na utírání

Organizace: u stolečků v prostoru třídy

Příprava pro učitelky: pouze pomůcky

Motivace + plnění úkolu: Čtení šestého příběhu z knihy „Malá čarodějnice“ – „Vichřice“, str. 23 (již po přivítání se všemi dětmi).

„Dneska si, děti, vyzkoušíme být takovým větrem, který vyčarovala malá čarodějnice, a že být větrem není jen tak.“

Dechová cvičení

• foukání do dlaní, na koleno, atd.
• vítr fouká – fí fí, fó fó, fů fů, fá fá
• nádech + výdech spojujeme s vyslovováním citoslovcí – vítr fouká fííííííí, fůůůůů
• vykouzlení bublin z bublifuku
• leh na záda – foukání do klesajících bublin

Před výtvarnou činností mají děti možnost nahlédnout do knihy „Malá čarodějnice“ a inspirovat se ostatními čarodějnicemi, které se v knize vyskytují. Nejprve si děti namalují tuší obrys hlavy, jehož vnitřek po zaschnutí vybarví rozmazáváním suchých pastelů (možno začít dělat již při ranním scházení dětí). Poté si vyberou barvu tuše, která se štětcem natře v souvislé čáře s větším množstvím tuše kolem horní linie hlavy. Následně se tato tuš rozfoukává slámkou do stran (vytváří se efekt rozcuchaných vlasů). Pak už jen zbývá dodělat tuší obličejové detaily a nechat zaschnout.

Autor díla: Jiří Moučka

Po zaschnutí si obrázky společně prohlédneme, porovnáváme vždy dva učitelkou vybrané obrázky – hledáme rozdíly (barvy, tvarů, velikostí, výrazů obličeje, …). Nakonec jimi ozdobíme nástěnku a šatnu, aby i rodiče měli možnost se namalovanými obrázky svých dětí potěšit.

„A kdo ví, třeba se dnes večer na ně přiletí podívat i malá čarodějnice a její kamarád Abraxas.“

---

Při poledním odpočívání – čtení sedmého příběhu z knihy „Malá čarodějnic““ – „Hyjé, synku!“

Společné vysvětlení slov: revírník, nůše chrastí, lesník láteřil, Abraxas komandoval, čtveračení + vyhledávání dobra a zla ve vlastnostech hrdinů čteného příběhu.

„KOUZELNÉ ČAJE“

Úkol: Poznávání ovocných čajů a jejich vůni.

Pomůcky: květina na špejli z krepového papíru vložená do knihy „Malá čarodějnice“ a nastříkaná parfémem, různé druhy ovocných čajů, rychlovarná konvice, čtyři skleněné nádoby na louhování čaje, cukr, lžičky, skleničky, barevné korálky v losovacím pytlíku

Organizace: u čtyř stolečků v prostoru třídy, děti budou rozděleny do čtyř skupin, ve kterých budou společně pracovat

Příprava pro učitelky: připravení čtyř stolů v prostoru třídy s počtem židlí podle dětí, příprava potřebných pomůcek na jednotlivé stoly

Motivace + plnění úkolu: Nalezení knihy s květinou uprostřed herny – přemýšlení nad tím, kde se tu vzala, kdo ji tam dal a proč (prostor pro fantazii dětí).

„Asi vám ji dala malá čarodějnice za ty krásné obrázky, co jste včera namalovali. Vždyť jsem vám říkala, že se na ně určitě přiletí s Abraxasem podívat. A tak tu asi vážně byli.“

Čtení osmého příběhu z knihy „Malá čarodějnice“ – „Papírové květiny“, str. 29 (již po přivítání se všemi dětmi).

„Kdopak by věděl, co všechno – kromě květin – ještě voní?“ ……………. – odpovědi dětí.
„A já jsem si pro vás, milé čarodějnice a čarodějníci, připravila také něco moc voňavého, něco, co se připravuje buď z různých druhů ovoce, a nebo z různých druhů voňavých a léčivých kytiček, kterým se říká bylinky.“

Rozdělení do skupinek vytažením barevných korálků + určení kapitána skupiny. Každá skupinka se posadí ke svému stolečku a dále již děti pracují podle pokynů učitelky.

• osahávání a očichávání čajového sáčku
• roztrhnutí jednoho čajového sáčku
• zkoumání obsahu sáčku
• vymýšlení každé skupiny, jaké bude mít jejich čaj léčivé účinky – podle toho jej pojmenují (např. čaj na dobrou náladu, čaj proti zlobení, čaj na lenost apod.)
• vložení neroztrhnutého sáčku do sklenice s ohřátou vodou (teplou – ne vařící)
• pozorování sáčku a zbarvování vody
• nalití čaje do skleniček + každý si jej už sám podle potřeby osladí, zamíchá
• kdo bude mít zájem, bude si moct nalít a ochutnat i kouzelný čaj jiné skupiny

Závěr: Poučení dětí o tom, že rostliny dělíme na léčivé a jedovaté a že i krásná kytička může být pro jejich zdraví nebezpečná.

Vedení rozhovoru o tom, jak to všechno dopadlo – hodnocení posledního skutku malé čarodějnice + po odpočívání – dle zájmu jednotlivých dětí – listování knihou „Malá čarodějnice“ a poznávání jednotlivých postaviček podle obrázků.