V pokusném ověřování byly zařazeny například rodiny, které mají děti s nějakým zdravotním postižením nebo jiným problémem, ale nebylo jich příliš mnoho. K nim se řadí také rodiny, které využívají tuto možnost pro rekonvalescenci svého dítěte, třeba po nějaké těžké operaci. Další část představují rodiny, které chtějí samy řídit vzdělávání svých dětí. Také přibývá dětí, které byly takto vzdělávány na prvním stupni. Rodiče s tím mají dobrou zkušenost, a proto stojí o možnost pokračovat. Pak je tu také dost výrazná skupina dětí s nějakým talentem, např. uměleckým nebo sportovním. Mohou se zdokonalovat v oblasti, o niž mají zájem, trénovat, jezdit na soutěže a současně se vzdělávají. V pokusném ověřování byla např. zařazena dívka, která hrála závodně tenis a po část roku trénovala na Floridě. Nebo velmi nadaný chlapec, který cestoval po světě se svými rodiči – vědeckými pracovníky, mluvil plynně dvěma jazyky, psal eseje. Pro takové děti je možnost domácího vzdělávání velmi přínosná.
To si nemyslím, jde o hodně závažné rozhodnutí, které ovlivní každodenní život, a to si mnohé rodiny z nejrůznějších důvodů nemohou dovolit. Neradi bychom také slevovali z nároků, které se kladou na rodiny zařazené v pokusném ověřování. Oproti prvnímu stupni ZŠ je mezi nimi také požadavek na vysokoškolské vzdělání rodičů či jiných vzdělavatelů (viz podmínky domácího vzdělávání níže).
Na to jsme nikdy nenarazili. Jen velmi výjimečně se stane, že by dítě při přezkušování neuspělo, naopak výkony těchto dětí jsou často až překvapivě nadstandardní. Je vidět, že jde opravdu o zvláštní skupinu dětí a jejich rodiny mají vzdělání vysoko na žebříčku hodnot.
Někdy hůř zvládají takové učivo, které vyžaduje neustálé opakování, jako jsou na prvním stupni např. vyjmenovaná slova. Proto by měla škola poskytovat metodické vedení, které vzdělavatele na takové věci upozorní. Ověřování také ukázalo, že by dítě nemělo navštívit školu jen jednou za půl roku kvůli přezkoušení. Když dítě přichází i s rodiči častěji na konzultaci, tak se včas zjistí, kde jsou nějaké problémy. Některé školy také dětem zadávají ty samé práce (např. slohové), jako dělají běžní žáci ve třídách, a je pak možné srovnávat výkony.
Některé školy přezkušují jenom z češtiny, matematiky a cizího jazyka a ostatní předměty se hodnotí na základě portfolií. V portfoliu jsou práce dítěte za daný půlrok, učitel si je prohlédne a položí dítěti pár otázek, je to takový pohovor. Jiné školy ale zkouší ze všech předmětů, a to je pro děti opravdu velmi náročné. Přezkušování je pak rozloženo do dvou nebo více dní, a když je škola vzdálená, tak musí dítě i s rodičem přespávat v hotelu, což se navíc prodraží. Ale rodiče si mohou vybrat školu, kam své dítě zapíšou, a ne vždycky směřují do té nejbližší. Vybírají podle ŠVP, podle kontaktů učitelů se žáky a právě podle systému přezkušování.
Ale ani na ostatních školách neexistují jednotná pravidla pro zkoušení žáků.
Myslím, že zkušený učitel i z portfolia a rozhovoru se žákem nad odevzdaným úkolem rychle zjistí, jak dítě dotyčný předmět zvládlo a zda jde opravdu o jeho práci. Někdy je až překvapivé, jak vysokou mají elaboráty úroveň. Tyhle děti jsou hodně vedené k samostatnosti, jak při učení, tak při vytváření úkolů do portfolia.
Individuální vzdělávání lze povolit pouze žákovi prvního stupně základní školy. O povolení rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky.
Výdaje spojené s individuálním vzděláváním hradí zákonný zástupce žáka, s výjimkou učebnic a základních školních potřeb podle § 27 odst. 3 a 6 školského zákona, speciálních učebnic a speciálních didaktických a kompenzačních učebních pomůcek podle § 16 odst. 7 školského zákona a výdajů na činnost školy, do níž byl žák přijat k plnění povinné školní docházky.
Pokusné ověřování individuálního (domácího) vzdělávání na druhém stupni ZŠ se řídí stejnými pravidly jako je tomu u prvního stupně základní školy. Oproti nim je zde ale požadováno, aby osoby, které budou žáka vzdělávat, získaly alespoň vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu. O výjimkách v odůvodněných případech rozhodne ředitel školy.
Článek vyšel v příloze časopisu VZDĚLÁVÁNÍ, čtvrtletníku Národního ústavu pro vzdělávání, ročník 3, číslo 1/2015, ISSN 1805-3394. Ke stažení na http://www.nuv.cz/vystupy/vzdelavani-1-2015.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Domácí vzdělávání.
Ostatní články seriálu:
Článek je zařazen v těchto kolekcích: