Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Hrátky s grafomotorikou: Teoretický úvod k problematice
Odborný článek

Hrátky s grafomotorikou: Teoretický úvod k problematice

31. 3. 2015 Předškolní vzdělávání
Autor
Bc Marie Čermáková

Anotace

Článek je úvodem k souhrnnému pohledu na různé možnosti rozvoje grafomotorických dovedností v MŠ. První, úvodní část, nabízí stručný přehled základních teoretických informací týkajících se problematiky. Jsou zde vytýčeny obecně známé skutečnosti a z nich vyplývající pravidla, která je nutné respektovat při posilování grafomotorických dovedností v předškolním období. Tento článek je podkladem pro navazující článek, ve kterém jsou podrobně popsány konkrétní aktivity s dětmi v MŠ a doplněny ilustračními fotografiemi či odkazy na videosekvence uveřejněné prostřednictvím internetových stránek Dětská Mensa.

Ve vztahu k rozvoji grafomotorických dovedností u předškolních dětí je nutné si uvědomit více skutečností. Podporou grafomotorických schopností nejen posilujeme školní zralost a eliminujeme možné problémy po přestupu dětí do ZŠ, ale důležité je také si uvědomit, že centrum grafomotoriky je jedním z nejdůležitějších center v mozku. Pokud si cokoliv „vědomě“ zaznamenáme „grafickým způsobem“ (forma záznamu není důležitá, jde o skutečnost individuální), již v této chvíli otevíráme prostor tomu, že myšlenka spojená se záznamem bude uskutečněna. Taháky, poznámky či myšlenkové mapy, které si graficky vytváříme, mají význam pro zapamatování si informací. Ve své paměti si snáze vybavíme to, co jsme si také graficky zaznamenali.

Při rozvíjení grafomotorických dovedností v MŠ je nutné respektovat vývojová stádia, odpovídající úrovni jednotlivých věkových skupin, a to v návaznosti na celkový rozvoj motoriky. V tomto směru platí obecná pravidla, která nelze opomenout:

  • K uvolnění ruky vždy dochází od ramene po loket, dále pak k zápěstí a až v poslední etapě podporujeme rozvoj drobných svalů prstů.
  • Nejprve se vyvíjí hrubá motorika, na kterou pak navazuje rozvoj motoriky jemné (těsně před přechodem dítěte do ZŠ). Dozrávání odpovídajících center pro zpřesnění práce jemných svalů ruky souvisí s rozvojem školní zralosti, tedy s přirozených dozrávání korových center v mozku v posledním roce docházky dítěte do MŠ. 

(blíže Marie Vágnerová: Vývojová psychologie, či Marta Bursová a Karel Rubáš: Základy teorie tělesných cvičení)

  • Co se týče výtvarného projevu dětí, je nutné respektovat výše uvedené. Obecně lze vyvodit, že čím mladší dítě, tím vhodnější je větší formát papíru a grafický materiál se silnější stopou. Nejprve děti seznamujeme s rozličnými výtvarnými činnostmi formou experimentu a her s barvami. Toto postupem času povede k tvořivému výtvarnému vyjadřování a na konci předškolního období k zaznamenáním detailů s využitím kresby černou linií, která vystihuje podstatu, k vyjádření myšlenky, či příběhu.
  • U grafického materiálu začínáme s prstovými barvami, dále pak nabízíme dětem vodové barvy, silné pastelky s vyžitím trojhranného systému, tenké pastelky, tužky, či fixy. Předškoláci mohou kreslit již i s centrofixy, které zanechávají velmi tenkou linii a podporují zaznamenání detailů.
  • Vždy je nutné respektovat věk dětí, ne pouze požadovat, aby nakreslily to, co my chceme, ale vždy to, co odpovídá jejich aktuální vývojové etapě. 

JE DŮLEŽITÉ „UCHOPIT“ PODSTATU TOHO, CO U DĚTÍ ROZVÍJÍME, OPROSTIT SVÁ OČEKÁVÁNÍ OD PERFEKTNÍHO VÝKONU A POSILOVAT TO, CO JE PRO DĚTI AKTUÁLNĚ DŮLEŽITÉ.

  • Již od počátku je nutné vést děti k vytvoření správných návyků na úrovni, ve které momentálně jsou. Vést děti ke správnému držení grafického materiálu a uvědomit si, že navazuje na držení lžíce a příboru.
  • Pokud mluvíme o rozvoji grafomotorických dovedností, je vhodné připomenout význam kresby černou linií, tedy použití obyčejné tužky, či jiného grafického materiálu s černou stopou. Tento používáme vždy, pokud podporujeme vystižení podstatných rysů. Pokud dětem nabízíme různé barevné odstíny, dochází k zapojení mozkových center propojených s amigdalou a dochází ke stimulaci v oblasti citů. Dítě začne více používat fantazii a představivost, ale může se omezit vyobrazení konkrétní skutečnosti.
  • Chlapci (a děti s vyšším potenciálem) rádi a přirozeně používají pouze černou konturu, vyjadřují myšlenky, kreslí komixy, příběhy… Raději kreslí to, co je pro ně smysluplné, či zajímavé, než to, co jim „řekneme“.
  •  Při všech činnostech podporujeme spolupráci RUKA x PUSA x OČI.

ÚROVEŇ GRAFOMOTORIKY NIKDY NELZE VNÍMAT ODDĚLENĚ OD OSTATNÍCH OBLASTÍ. JE NUTNÉ UVĚDOMIT SI PROPOJENÍ A NEODDĚLITELNOST OD BĚŽNÝCH, KAŽDODENNÍCH ČINNOSTÍ.

  • Oblékání podporuje rozvoj hrubé motoriky, dítě se učí „základním algoritmům“, na které bude postupně v životě navazovat. Vede k uvědomění si jednoduchého pracovního postupu, což bude nutné v jiných, postupně se obměňujících formách, v každém věku.
  • Jídlo, držení lžíce a příboru děti kopírují při uchopení grafického materiálu. Sezení u stolečku při stolování se pak projeví ve všech navazujících činnostech v MŠ i ZŠ.
  • Propojení s TV: Postavení těla ovlivňuje držení grafického materiálu i samotné sezení u práce. Jakékoliv vybočení z tělesné osy se projeví v držení tužky. Postavení lopatek ovlivňuje správné držení tužky. Hyperaktivita při těchto činnostech může být důsledkem nesprávného držení těla, tělo se snaží vyrovnávat nerovnováhu. Vliv na úroveň grafomotoriky má také zvýšený, či snížený svalový tonus. V obou případech jde o stupeň vyzrálosti jemné motoriky, která je však úzce propojená s úrovní hrubé motoriky.

GRAFOMOTORIKA JE ODRAZEM ÚROVNĚ HRUBÉ MOTORIKY A ÚZCE SOUVISÍ S ŘEČÍ. 

V mnohých případech náprava nedostatků nejen v grafomotorice, ale také v logopedii, je nejprve záležitostí korekce u odborného fyzioterapeuta. Na ni by pak měla navázat náprava specialisty v oblasti logopedie, resp. grafomotorická průprava. Blokace v oblasti hrubé motoriky vedou ke špatnému držení grafického materiálu, špatnému sezení při výtvarných činnostech a projevují se také ve špatné výslovnosti.

(Podrobné informace možno dohledat v publikacích Sally Goddard: Dítě v rovnováze, pohyb a učení v raném dětství a Rodolfo Castillo Morales: Orofaciální, regulační terapie)

JE V ZÁJMU DÍTĚTE, ABY PŘED VSTUPEM DO ZŠ DOSAHOVALA ÚROVEŇ JEHO GRAFOMOTORICKÝCH I KOMUNIKAČNÍCH DOVEDNOSTÍ POKUD MOŽNO MAXIMÁLNÍ MOŽNÉ FUNKČNÍ EKONOMICKO-ERGONOMICKÉ ÚROVNĚ.

  • Ekonomicko – pracuji úsporně, neunavím se nad potřebnou míru.
  • Ergonomicko – vše je správně postavené tak, aby dítě mohlo odvést „kvalitní práci“.

Ve vztahu k výslovnosti i ke grafomotorice je rozhodujících prvních 18 měsíců života. V této době se vytváří základ pro všechny funkce v dalších životních etapách. Při motorické korekci se fyzioterapeut vrací do doby, kdy došlo k abnormálnímu vývoji, či k blokaci, a snaží se opětovně vyrovnat tělo do maximálně optimálního funkčního nastavení. V předškolním období je možné včas odhalit odchylky ve vývoji a zjednat nápravu ještě před nástupem dítěte do ZŠ. U dětí následně dochází k posunu také v oblasti psychické, většinou dojde ke zklidnění a uvolnění (viz uvedená publikace Dítě v rovnováze).

Je obecně známo, že funkce posturálních svalů spočívá v zajištění správného držení těla. Je nutné si uvědomit, že dochází k řetězení a jednotlivé svaly se navzájem ovlivňují. Nezastupitelnou roli hraje rovnováha, jež harmonizuje funkci celého těla, tedy ovlivňuje i úroveň grafomotoriky. Z obou jmenovaných důvodů je vhodné s dětmi používat overbally, které stimulují nejen posturální svaly, ale také posilují rovnovážné dovednosti.

VE VŠECH SMĚRECH JE VŽDY NUTNÁ SPOLUÚČAST ZE STRANY RODINY. TA MÁ SMĚREM K DÍTĚTI DOMINANTNÍ FUNKCI, MŠ JE POUZE JEDNÍM Z MNOHA PARTNERŮ, KTEŘÍ DO VÝCHOVY PŘEDŠKOLNÍHO DÍTĚTE VSTUPUJÍ.


V závěru teoretické části bych chtěla uvést fakt, že nelze jasně vymezit, které informace pocházejí z odborné literatury a které jsem načerpala dlouholetou praxí s dětmi, či v průběhu dalšího vzdělávání. Mimo práci v MŠ nabízím poradenství v oblasti péče o předškolní děti. Toto zahrnuje logopedii, přípravu dětí před vstupem do ZŠ Metodou Dobrého startu, nápravu grafomotoriky a práci s nadanými předškoláky.

V návaznosti na poradenství spolupracuji velmi úzce po dobu pěti let s fyzioterapeutkou z Plzně. Vzájemně konzultujeme problematiku jednotlivých dětí a provázanost fyzických blokací s psychikou (poruchy pozornosti s hyperaktivitou a úroveň jemné motoriky, logopedie a grafomotoriky).

Mnohé z uvedených informací jsem získala při seminářích v rámci studia na UK Praha a při zpracování své bakalářské práce. Nemohu opomenout roční kurz psychosomatiky, pořádaný Evropskou unií „Slovo jako klíč“, který probíhal v DDM v Rokycanech a zahrnoval semináře z dialogického jednání, hlasové a řečové výchovy a psychosomatiky.

Pro zájemce o bližší prozkoumání problematiky však uvádím v příloze zdroje, ve kterých lze potřebné informace dohledat.

Literatura a použité zdroje

[1] – VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie I. Dětství a dospívání.. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2012. 531 s. ISBN 978-80-246-2153-1.
[2] – GODDARD, Sally. Dítě v rovnováze, pohyb a učení v raném dětství. Bratislava : Inštitút psychoterapie a socioterapie, 2012. ISBN 978-80-917033-0-9.
[3] – CASTILLO-MORALES, Rodolfo. Orofaciální regulační terapie. 1. vydání. Praha : Portál, 2006. 183 s. ISBN 80-7367-105-0.
[4] – BURSOVÁ, RUBÁŠ, Marta, Karel. Základy teorie tělesných cvičení.. 1. vydání. Západočeská Univerzita, : Plzeň, 2001. ISBN 80-7082-822-6.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Bc Marie Čermáková

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
31. 3. 2015
Článek nabízí souhrn základních informací, kterých by si každý učitel MŠ v oblasti jemné motoriky a grafomotoriky měl být vědom. Je stavebním kamenem pro navazující díl, který uvádí několik zajímavých aktivit.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Vazby na další články:

Následující díl:

Téma článku:

Ostatní