V současné době se prosazuje výuka anglického jazyka v co nejmladším věku. Jelikož si rodiče uvědomují, že dnešní trh práce požaduje znalost cizích jazyků, přičemž znalost anglického jazyka je základní podmínkou pro většinu zaměstnání, sami podporují myšlenku, aby se jejich děti učily základům anglického jazyka od nejútlejšího věku.
Na požadavky trhu práce reagují rodiče tím, že vyhledávají mateřské školy s výukou anglického jazyka, posílají děti předškolního věku do jazykových kurzů určených této věkové kategorii. Na tuto poptávku po jazykovém vzdělání reagují mateřské školy, jazykové školy a základní školy tím, že zařazují výuku jazyků co nejdříve, (Janíková, 2008)
S výukou anglického jazyka se setkáváme v mateřských školách, které tuto výuku poskytují nejčastěji předškolním dětem od 5 let. Není však ani výjimkou, že se anglický jazyk učí již děti tříleté, a netýká se to jen soukromých česko-anglických školek. Také se můžeme setkat s výukou anglického jazyka v jeslích či miniškolkách, kde jsou vyučovány již děti ve věku zhruba dvou let. Také jazykové školy nabízejí výuku anglického jazyka nejčastěji pro děti od 3 let, ale není výjimkou nabídka výuky anglického jazyka i pro mladší děti.
Myšlenka výuky cizích jazyků u dětí od nejútlejšího věku je začleněna také do Akčního plánu výuky cizích jazyků. Tento dokument doporučuje začít s výukou cizích jazyků již v předškolním věku, kdy se mohou pomalu formou hry seznamovat s cizím jazykem. Rané vyučování cizího jazyka, které není chápáno jako klasická výuka, ale příprava na osvojování cizího jazyka, prosazuje Akční plán výuky cizích jazyků obsažený v Národním plánu výuky cizích jazyků. (MŠMT, 2005)
Akční plán výuky cizích jazyků doporučuje zahájení výuky v posledním ročníku předškolního vzdělávání formou jazykové propedeutiky, tzn. poskytnutí příležitosti k nahlédnutí do jiných kultur, jiného vyjadřování a motivování dětí k učení se cizímu jazyku. Důležité však je, jak říká tento dokument, aby jazykové vzdělávání dětí v raném věku bylo zajišťováno speciálně vyškolenými učiteli mateřských škol a děti měly možnost učit se cizímu jazyku denně v krátkých intervalech, neboť jiný způsob výuky cizího jazyka je v mateřské škole neefektivní.
Na základní škole se vyučuje první cizí jazyk povinně od třetí třídy, přičemž je doporučováno začít s angličtinou (není to však povinností dané školy, jak se původně zamýšlelo). Na mnoha školách je anglický jazyk vyučován již od první třídy.
Raný začátek výuky cizího jazyka však nezajišťuje kvalitní osvojení cizího jazyka, jelikož zvládnutí cizího jazyka je jen do jisté míry závislé na době, od kdy se dítě začne jazyk učit, ale především závisí na kvalitním jazykovém a pedagogickém vedení, hodinové dotaci pro výuku a na pravidelnosti výuky. (Lojová, 2005)
V poslední době je ve všech zemích EU podporováno zvyšování jazykové způsobilosti. Především se tak děje v postkomunistických zemích, neboť ostatní vyspělé evropské země již dříve podporovaly zvyšování jazykové způsobilosti. Vyspělé evropské země si již dříve uvědomovaly nutnost a důležitost jazykové vybavenosti, tudíž je zde systém podpory jazyků lépe a efektivněji propracován, neboť tyto státy již na něm pracují několik desítek let.
Také nadnárodní instituce, jako je kupříkladu Rada Evropy, se zaměřují na rozvoj multilingvismu. Výbor ministrů členských států Rady Evropy ve svých doporučeních zaměřených na rozvíjení jazykových kompetencí a zvyšování jazykové vybavenosti (Společný evropský referenční rámec pro jazyky) jako jeden z cílů jazykového vzdělávání všech států Evropy uvádí dosažení toho, aby všichni obyvatelé těchto zemí měli účinné prostředky k osvojení jazyků ostatních států EU, aby byli obyvatelé schopni v těchto jazycích komunikovat na takové úrovni, aby si mohli bez problému poradit v každodenních situacích, a byli schopni si sdělovat informace o jevech každodenního života.
Členské státy si v tomto duchu vytkly také v Barceloně v roce 2002 cíl, jenž stanovuje, aby všichni studenti měli možnost učit se ve škole dva cizí jazyky. Tento cíl je nyní považován za jednu z osmi klíčových kompetencí celoživotního učení, které doporučila Rada a Evropský parlament v prosinci 2006. (Evropská komise, 2008)
V duchu tohoto cíle vidíme v zemích EU pokrok ve výuce cizích jazyků:
V dnešní společnosti, ve které si lidé uvědomují důležitost cizojazyčných dovedností a ve které většina inzerátů nabízející práci požaduje alespoň základní znalost anglického či jiného cizího jazyka, si často klademe následující otázku: Který věk je pro započetí výuky cizího jazyka nejlepší? Tato otázka zajímá rodiče malých dětí, učitele, psychology i pedagogické výzkumníky. Názory na to, v jakém věku s výukou cizího jazyka začít, se velmi různí. Setkáváme se s názory, že učení se cizímu jazyku v raném dětství je přínosné, že ti, kdo začali s výukou cizímu jazyka v raném věku, se učí rychleji a jsou schopni dosáhnout lepší výslovnosti, intonace, že takový jedince je schopen se naučit mluvit na úrovni rodilého mluvčího, ale setkáváme se i s názory, že se jedná o zbytečné přetěžování dítěte či že dítě si má nejprve osvojit jazyk mateřský a až pak cizí.
Jak jsme již uvedli, názory pedagogů a psychologů týkající se tohoto tématu se liší. Na otázku, kdy je nejlepší věk pro započetí výuky cizího jazyka, neexistuje jednoznačná odpověď. Jednotliví odborníci zabývající se touto problematikou ve svých studiích pouze rozebírají výhody a nevýhody výuky cizího jazyka u dětí v konkrétní věkové kategorii.
Zastánci výuky cizích jazyků u dětí předškolního věku nám na obhajobu svého názoru podávají tyto argumenty:
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.