Jak jsme vytvářeli pravidla vzájemného soužití

Emoční a sociální vývoj dítěte v předškolním období bývá ovlivněn řadou faktorů. Jedním z nich je vstup dítěte do mateřské školy, kdy se dítě seznamuje s dosud neznámým prostředím a kolektivem. Dítě si vytváří nové vztahy mezi vrstevníky, vztahy symetrické. Naopak ve vztahu k rodičům se nalézá dítě v roli podřízené.

Některé děti po příchodu do mateřské školy těžko navazují sociální kontakty, jsou zamlklé, mají obtíže v mezilidské komunikaci. Některé děti se naopak projevují agresivním chováním, jejich negativní emoční stav pramení ze strachu a z nejistoty z nového prostředí. Získávání nových vztahů dětem přináší i nové emoční zkušenosti, jako je vztek, hněv, zlost, agrese, ale i žárlivost.

Při vstupu do nového prostředí se v některých případech děti špatně orientují, jsou zmatené, neví, jak se v určitých situacích zachovat, nejsou schopné objektivně zhodnotit a následně usměrnit své chování.

Hledání řešení

Řešení je založeno na akceptování dětské individuality a osobnosti. Akceptace neboli přijetí je jedním ze základních pojmů humanistické psychologie.

Vlastní zkušenost

Na začátku školního roku s příchodem dětí do dosud neznámého prostředí vznikla situace, kdy děti nebyly schopny akceptovat určitý řád a pravidla denního režimu v MŠ. Bylo potřeba situaci řešit tak, aby byla přijatelná a srozumitelná všem dětem. Vyzvala jsem děti ke společnému hledání pravidel, která by nám pomohla respektovat se navzájem.

Bylo důležité zjistit, zda děti pojmu pravidlo rozumí. Na otázku „Co to je pravidlo?" děti například odpověděly: Ve sportu máme pravidla. Na silnici se jezdí podle pravidel. Asi něco, co bychom měli znát. Pravidlo je, abychom se neprali.

Činnosti a příležitosti k vytvoření pravidel

Vytvoření pravidel by mělo vycházet z dané situace, která vyžaduje hledání optimálního řešení. K upevňování pravidel jsme využívali i komunitního kruhu, při kterém děti sdělovali své zkušenosti, názory, úvahy a také jejich řešení. Dalšími prostředky se staly interaktivní hry se zaměřením na rozvíjení určitých sociálních dovedností.

Báseň k tématu Kde najdu kamaráda?

Kde najdu kamaráda? (F. Fröhlichová)

Je tu někde kamarád,
se kterým bych si mohl hrát?
Vedle něj se posadím,
o všem se s ním poradím.

1.

Výběr pravidel chování

Z vlastní zkušenosti mohu říci, že např. pravidlo „Kamarádi si neubližují, kamarádi se vždy dohodnou" bylo pro některé děti nesrozumitelné. Proto bylo potřeba dané pravidlo vysvětlit na konkrétní situaci.

Vysvětlila jsem dětem, že naše pravidla nám budou pomáhat uvědomit si, jak se máme chovat. Děti zpočátku pravidla chápaly pouze jako příkazy či zákazy.

Společně s dětmi jsme si stanovili určitá pravidla, jak by se děti měly k sobě navzájem chovat. Řešením různých situací vznikala stále nová pravidla.

Kamarádi:

• nekoušou se
• nekopou se
• nestrkají se
• neškrábou se
• nekřičí na sebe
• mají se rádi
• domluví se bez ubližování druhému
• snaží se rozumět druhému
• neubližují si
• neberou si hračky
• si pomáhají

Pro jednotlivá pravidla děti připravily pro snazší zapamatování pravidel výstižné ilustrace, které doplnily o písemnou podobu pravidla. Všechna takto výtvarně ztvárněná pravidla jsme umístili na viditelné místo.

Rizika, kterých by se měl pedagog vyvarovat

• neřešení dětských problémů, pocitu křivdy a ubližování
• schematického řešení přestupků
• poskytování dětem přemíry pravidel
• nedostatečné pozornosti k řešení konfliktů a sporů mezi dětmi
• neumožnění dítěti spolupodílet se na sestavování pravidel
• využívání autoritativního vedení
• oslabování důvěry dítěte ve vlastní schopnosti
• nedostatečného poskytování příležitostí dětem sdělovat své dojmy a prožitky
• vytvoření nesrozumitelných pravidel a dohod

Vytvořená pravidla

• vedou děti k sebepoznání, k sebereflexi, k orientaci v sobě samém
• pomáhají budovat hodnotový systém jedince
• jsou vyvozována na základě prožitku a prostřednictvím osobní zkušenosti dítěte
• motivují dítě k určitému chování
• jsou oporou dítěti při samostatném rozhodování a jednání
• usnadňují dítěti orientaci v sociálních vztazích a situacích
• vymezují základní hranice, které jsou podmínkou ohleduplných mezilidských vztahů

Hodnocení tematického celku (co měly děti možnost poznat, dozvědět se, získat apod.)

1. Téma ovlivnilo postoje dětí, začaly si uvědomovat, že samy mohou některou situaci změnit, začaly rozlišovat, které chování je vhodné a které naopak.
2. Téma umožnilo dětem sdělovat dojmy, prožitky, hovořit o svých problémech, projevovat vlastní pocity. Přispělo ke vhodnější komunikaci mezi dětmi, kvytvoření bezpečnějšího prostředí.

   2.

    

   3.

    

   4.

    

   5.

    

   6.