Žáci si pomocí metody skupinové práce s geologickým sbírkovým materiálem zopakují rozdíly mezi minerálem a horninou (k dané hornině přiřazují minerály, které ji tvoří). Učitel dle potřeby může formou krátkého výkladu doplnit a upřesnit některé informace o složení hornin. následně formou brainstormingu žáci rozřazují diskutované horniny do skupin (vytvářejí skupiny) podle možností využití.
Příklady možných otázek v rámci evokace:
Žáci nejprve řeší jednotlivé úlohy v rámci animace a e-learningu, jejichž pomocí porozumí základním principům mineralogie konkrétně zaměřené na definici minerálů, jejich chemické složení, vnitřní stavbu a strukturu a jejich využití v praxi. Úlohy v pracovním listu a video/videa následně prohlubují a opakují problematiku již zmíněnou učební látky.
Úloha 1. Minerál nebo hornina?
Úloha 1a. Zamysli se a napiš pod obrázky správné názvy minerálů a hornin z nabídky. Vzniklé dvojice (obrázek + název) barevně označ podle toho, zda patří k minerálům (červeně) nebo k horninám (zeleně). Pokud si nevíš rady, co je minerál a hornina, prostuduj si příslušné „boxíky“.
Řešení: M = minerál, H = hornina: křemen (M), pískovec (H), biotit (tmavá slída) (M), svor (H), žula (H), granát (M), migmatit (H), pyroxen (M), olivín (M), vápenec (H), gabro (H), živec (M).
Úloha 1b. Z nabídky minerálů v úloze 1a vypiš všechny minerály, které patří mezi tzv. hlavní horninotvorné minerály.
Řešení: křemen, biotit (tmavá slída), pyroxen, olivín, živec.
Úloha 1c. Na Zemi ale existují i horniny, které jsou tvořeny pouze jedním minerálem! Pokus se doplnit chybějící slova v následujících větách.
Řešení: CaCo3, vápenec, mramor, grafit, metamorfóza (přeměna hornin); Sio2, oxidy, žula, kyselého, živec, muskovit, biotit (slída), amfibol, křemenec.
ANIMACE
Úloha 2. Z čeho se skládají a kde vznikají horniny?
Úloha 2a. Doplň tabulku! Nápovědu „Jak na to?“ hledej v animaci, tobě neznámé informace pak v učebnici nebo na internetu.
 |
Úloha 2b. Prohlédni si obrázek, spoj názvy hornin z nabídky s možným místem vzniku a přiřaď k této hornině správnou charakteristiku. Nápovědu hledej v učebnici nebo na internetu.
Řešení: vápenec — mořské, resp. oceánské prostřední a krasové oblasti na kontinentu — d; gabro — oceánská a kontinentální kůra a nejsvrchnější část svrchního pláště (tedy litosféra) — A; znělec (fonolit) — vulkanity (sopky) na kontinentech — C; ortorula — konvergentní rozhraní litosférických desek kontinentálního typu (kyselé magmatity nejsou geneticky vázané na oceánskou kůru) — B.
Veškeré materiály jsou dostupné na http://objevuj.eu.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
