Odborné články Základní vzdělávání Horninotvorné minerály
Odborný článek

Horninotvorné minerály

18. 2. 2015
Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Milan Libertín Ph.D.

Anotace

Celá hodina probíhá metodou kritického myšlení. Prostřednictvím tematických úloh si žáci osvojují a prohlubují znalosti o horninách, o jejich významu v rámci zemské kůry, o složení hornin a z toho vyplývajícím praktickém využití.

Úvod

Celá hodina probíhá metodou kritického myšlení.

V úvodní evokační fázi pracuje učitel s žáky formou skupinové práce s horninami a horninotvornými minerály, následně formou brainstormingu – vede žáky k pochopení pojmu horninotvorný minerál a k pochopení souvislostí mezi minerálním složením hornin a jejich využitím v praxi.

Ve fázi uvědomění žáci pracují s interaktivními aplikacemi a s úlohami v pracovním listu. Prostřednictvím tematických úloh si žáci osvojují a prohlubují znalosti o horninách, o jejich významu v rámci zemské kůry, o složení hornin a z toho vyplývajícím praktickém využití.

Reflexe proběhne metodou „nedokončené věty“.


Veškeré materiály jsou dostupné na http://objevuj.eu.

Cíl

  • Žák si zopakuje základní charakteristiky minerálů a hornin a na příkladech pochopí rozdíly mezi minerálem a horninou.
  • Žák je schopen poznat a správně pojmenovat základní minerály a horniny.
  • Žák chápe pojem horninotvorné minerály a jejich význam v rámci složení zemské kůry a zemského pláště (litosféry).
  • Žák se seznámí s horninami tvořenými pouze jedním minerálem a dokáže je charakterizovat.
  • Žák chápe souvislosti mezi mineralogickým složením hornin a jejich praktickým využitím.

Struktura hodiny

A . Evokace– motivace

Žáci si pomocí metody skupinové práce s geologickým sbírkovým materiálem zopakují rozdíly mezi minerálem a horninou (k dané hornině přiřazují minerály, které ji tvoří). Učitel dle potřeby může formou krátkého výkladu doplnit a upřesnit některé informace o složení hornin. následně formou brainstormingu žáci rozřazují diskutované horniny do skupin (vytvářejí skupiny) podle možností využití.

Příklady možných otázek v rámci evokace:

  • Které horninotvorné minerály tvořící horninu žulu (granit)?
  • Jaké horninotvorné minerály tvořící horninu gabro?
  • Uveď některá praktická využití horniny ve svém okolí?

B. Uvědomění– osvojování nových vědomostí

Žáci nejprve řeší jednotlivé úlohy v rámci animace a e-learningu, jejichž pomocí porozumí základním principům mineralogie konkrétně zaměřené na definici minerálů, jejich chemické složení, vnitřní stavbu a strukturu a jejich využití v praxi. Úlohy v pracovním listu a video/videa následně prohlubují a opakují problematiku již zmíněnou učební látky.

E-learning „Zločin na Želivárně“

Úloha 1. Minerál nebo hornina?

Úloha 1a. Zamysli se a napiš pod obrázky správné názvy minerálů a hornin z nabídky. Vzniklé dvojice (obrázek + název) barevně označ podle toho, zda patří k minerálům (červeně) nebo k horninám (zeleně). Pokud si nevíš rady, co je minerál a hornina, prostuduj si příslušné „boxíky“.

Řešení: M = minerál, H = hornina: křemen (M), pískovec (H), biotit (tmavá slída) (M), svor (H), žula (H), granát (M), migmatit (H), pyroxen (M), olivín (M), vápenec (H), gabro (H), živec (M).

Úloha 1b. Z nabídky minerálů v úloze 1a vypiš všechny minerály, které patří mezi tzv. hlavní horninotvorné minerály.

Řešení: křemen, biotit (tmavá slída), pyroxen, olivín, živec.

Úloha 1c. Na Zemi ale existují i horniny, které jsou tvořeny pouze jedním minerálem! Pokus se doplnit chybějící slova v následujících větách.

Řešení: CaCo3, vápenec, mramor, grafit, metamorfóza (přeměna hornin); Sio2, oxidy, žula, kyselého, živec, muskovit, biotit (slída), amfibol, křemenec.

ANIMACE

Úloha 2. Z čeho se skládají a kde vznikají horniny?

Úloha 2a. Doplň tabulku! Nápovědu „Jak na to?“ hledej v animaci, tobě neznámé informace pak v učebnici nebo na internetu.

Úloha 2b. Prohlédni si obrázek, spoj názvy hornin z nabídky s možným místem vzniku a přiřaď k této hornině správnou charakteristiku. Nápovědu hledej v učebnici nebo na internetu.

Řešení: vápenec — mořské, resp. oceánské prostřední a krasové oblasti na kontinentu — d; gabro — oceánská a kontinentální kůra a nejsvrchnější část svrchního pláště (tedy litosféra) — A; znělec (fonolit) — vulkanity (sopky) na kontinentech — C; ortorula — konvergentní rozhraní litosférických desek kontinentálního typu (kyselé magmatity nejsou geneticky vázané na oceánskou kůru) — B.


Veškeré materiály jsou dostupné na http://objevuj.eu.

Reflexe

Reflexe probíhá formou dopisování odpovědí k nedokončeným větám v pracovním listu (úloha 3a) a hodnocení zaškrtáváním nabízených variant (úloha 3b).

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
4.45 MB
PDF
horninotvornemineraly_pracovnilisty

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Milan Libertín Ph.D.

Hodnocení uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

RVP do 2024

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

pracovní listy, zdroje z http://objevuj.eu