Aktuálnost problematiky vyplývá ze stále se zvyšujícího počtu žáků-cizinců v našich školách. Cílem úkolu je poskytnout podporu učitelům, kteří žáky cizince vyučují v ZŠ český jazyk i ostatní předměty. Jde o určování úrovně žáka v českém jazyce a následně o jeho správné zařazení do výuky.
Bylo připraveno dotazníkové šetření v ZŠ, které mají zkušenosti s výukou žáků-cizinců. Oslovení proběhlo ve dvou etapách:
Respondenty byli ředitelé škol nebo učitelé pověření vedením a organizací výuky žáků cizinců, položeny byly čtyři otázky:
Většina respondentů uvedla, že při zařazování žáka-cizince do běžné výuky (ročníku) vychází ze vstupního pohovoru a věku žáka. Zdůrazňují, že se jedná o velmi individuální situaci, kterou je třeba řešit s ohledem na žákovy potřeby a možnosti, které vyplývají z aktuální situace žáka.
Vstupní rozhovor poskytuje možnost zjistit aktuální žákovu situaci, poznat konkrétní podmínky žáka. Kromě úrovně jazykových znalostí školy zjišťují i situaci v rodině, např.jaká je jazyková úroveň rodiny (komunity).
Respondenti uvádějí, že vždy vycházejí z věku žáka a zdůrazňují, že podle potřeb žáka a možností školy dále nabízejí :
Respondenti uvádějí, že při zařazování žáka cizince vycházejí (např.)
Při zařazování žáka-cizince školy upřednostňují za současných podmínek vstupní pohovor se žákem před využitím diagnostického nástroje. Tento postoj může být ovlivněn i nedostatečnou nabídkou diagnostických nástrojů. Školy se shodly na tom, že žádný test vstupní rozhovor nenahradí, považovaly by ho za vhodný doplněk. Při využití kombinace vstupního pohovoru a testu by bylo žákovo zařazení do ročníku objektivnější.
Většina respondentů uvádí, že by test přivítala a v praxi používala. Zároveň však většina respondentů upozorňuje, že jej nelze použít jednostranně, ale vždy doplnit vstupním pohovorem. Poukazují také na nepoužitelnost testu v případě, že do školy vstupuje žák s nulovou znalostí českého jazyka.
Respondenti uvádějí, že
Z dotazníkového šetření jasně vyplynulo, že školy mají zájem o diagnostický test, že by jej používaly (v kombinaci s pohovorem). Lze konstatovat, že v případě škol, jež odpověděly negativně, se ukazuje, že jejich postoj vyplývá z neznalosti práce s diagnostickým nástrojem .
Respondenti se jednoznačně shodli, že diagnostický test by využívali a vítají jej. Považují jej za důležitou zpětnou vazbu.
Respondenti uvádějí, že
Diagnostický nástroj pro sledování žákova pokroku považují školy jednoznačně za důležitější a efektivnější, než při používání nástroje při vstupu žáka do školy.
Z výsledků dotazníkového šetření jednoznačně vyplynulo, že by školy při práci s žáky-cizinci přivítaly podporu, především v oblasti systematického způsobu financování a legislativního ukotvení. Zároveň se ukazuje, že by školy uvítaly nástroj pro objektivní zařazení žáka-cizince do výuky, ale také nástroj, který by sledoval žákův další pokrok, což se školám jeví jako ještě důležitější.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
