Geometrické tvary II

Seriál na téma GEOMETRICKÉ TVARY tvoří tři části, kdy každá z nich rozvíjí řeč, zrakové a sluchové vnímání, předmatematické představy, prostorovou orientaci, hrubou a jemnou motoriku a grafomotoriku — tedy schopnosti potřebné pro dobré zvládnutí čtení, psaní a počítání.

Náměty pro výuku jsou vhodné zejména pro učitele nižších ročníků základních škol speciálních nebo speciálních škol. Je však možné inspiraci čerpat i pro předškolní vzdělávání.

Doporučujeme co možná nejvíce aktivit s žáky dělat na zemi na koberci, v prostoru, a jen nezbytné činnosti, jako např. grafomotorická cvičení, vykonávat u pracovních stolů. Pokud učebna není vybavena kobercem, je možné využít polštářků, kratších molitanů, karimatek, obyčejných dek apod.

Jednotlivé aktivity je vhodné nejdříve prozkoumat s reálnými předměty nebo obrázky, a poté pracovat s pracovními listy/učebnicemi. Pracovní list také dobře poslouží v případě, kdy učitel potřebuje výuku více individualizovat — pak může jedna část třídy pracovat samostatně s pracovním listem a druhá v kruhu s učitelem.

Všechny náměty nemusí vyhovovat každému učiteli a každému žákovi. Zejména pak je třeba veškeré aktivity přizpůsobit individuálním speciálním vzdělávacím potřebám jednotlivých žáků.

Řeč: lexikálně-sémantická rovina — slovní zásoba

Učitel s žáky v kruhu připomene příběh o dvou sourozencích a jejich kamarádech. Poté si každý žák vybere dva geometrické tvary, prozkoumá je hmatem a slovně popisuje, jaké jsou mezi nimi rozdíly.

Protože geometrické tvary jsou čtyři a hledání rozdílů by mohlo být za nějaký čas velmi podobné, mohou žáci přinést z místnosti věc ve tvaru geometrického tvaru a porovnávat tyto předměty.

Sluchové vnímání: sluchová analýza a syntéza — rozkládání slov na slabiky

Učitel s žáky zůstává v kruhu na zemi. Každý žák má u sebe geometrický tvar nebo věc, která svým tvarem připomíná trojúhelník, kruh, čtverec nebo obdélník.

Žák pojemnování svého předmětu vytleskává na slabiky nebo slabiky zobrazuje kostkami, kdy jedna kostka představuje jednu slabiku. První kostka bývá vždy jinak barevně nebo velikostně odlišena, aby zdůrazňovala právě první slabiku ve slově. Žák slovo pomalu slabikuje a za každou slabiku položí jednu kostku. Snadno pak může spočítat/postřehnout, kolik slabik/kostek slovo má.

V dalším kole, kdy si předměty žáci vymění, žák přiloží svůj předmět ke kartě označující správný počet slabik. Pokud se žákům daří rozdělování slov na slabiky pomocí kostek, mohou přejít k jejich vytleskávání. Využití kostek je však pro žáky jednodušší a názornější.

Autor díla: Petra Pšeničková

Sluchové vnímání: sluchová analýza a syntéza — vyvozování první hlásky ve slově; motorika — jemná motorika

Každý žák je vybaven jedním kusem tzv. „motanice“, kdy má za úkol vyhledávat (= provázkem spojovat) vždy dvě slova (obrázky) začínající stejnou hláskou. Pro rozvoj jemné motoriky může žák využívat obě ruce. Učitel může mít k dispozici vzorovou kartu se správným řešením, která žáky vede k lepší sebekontrole. V tomto případě bychom však spíše doporučili individuální opravu ve spolupráci s učitelem.

Tato aktivita předpokládá, že učitel s žáky vyvozování první hlásky již procvičoval. Jsou totiž hlásky pro vyvozování jednodušší a obtížnější. Pokud se žákům sluchové rozlišení první hlásky ve slově nedaří, je třeba se vrátit k vyvozování jednodušších hlásek, které jsou více popsány v provázaných článcích: "Jak rozvíjet sluchové vnímání v přípravné třídě I a II". Obdobným způsobem se dá aktivita připravit i pro rozlišování poslední hlásky ve slově a později na hru „slovní fotbal“, ve které žák vymýšlí/vyhledává slova, která začínají na poslední hlásku slova předchozího (např. slon — nanuk — kytara — alej — jelen...).

Autor díla: Petra Pšeničková

Motorika: grafomotorika — uvolňovací cviky

Žáci si uvolní ruku na široké závodní dráze, která je složitější než dráha z předchozím dílu seriálu. Opět se snaží o plynulý a uvolněný tah pastelkou.

Pozn.: Podrobnější popis je uveden v předchozím dílu u obdobné aktivity.

Autor díla: Petra Pšeničková (Zdroj: Bednářová, 2006)

Motorika: grafomotorika

Žáci vybarvují geometrické tvary podle zadání na pracovním listu (tzn. „Všechny trojúhelníky vybarvi červeně, všechny obdélníky zeleně, kruhy modře a čtverce žlutě.“). Žáci mohou vybarvovat jen část obrázku nebo geometrické tvary pouze označovat správnou barvou (např. puntíkem, hvězdičkou apod.)

V dalších dnech je možné pracovní list ztížit tak, že se na stránce objeví více geometrických tvarů drobnějších rozměrů a v neposlední řadě i různých velikostí. Poté zadání zní např. takto: „Vybarvi všechny malé trojúhelníky žlutě, všechny velké trojúhelníky růžově, všechny malé kruhy zeleně, všechny velké kruhy modře apod.“

Autor díla: Petra Pšeničková Zdroj: Bednářová 2004: Předčíselné představy, s. 11.

Motorika: hrubá motorika

Pro rozhýbání může učitel využít aktivity, kdy žáci z velkých archů papíru/novin vytrhávají nebo vystříhávají geometrické tvary. Z nich poté vytvoří překážkovou dráhu, silnici pro závod aut nebo ostrůvky v rybníku, které přeskakují.

Prostorová orientace: pojmy nahoře, dole; vpravo, vlevo; dvě kritéria v tabulce o 4 polích,  předmatematické představy — třídění, porovnávání

Každý žák jednotlivě nebo ve dvojici pracuje s tabulkou o 4 polích a sáčkem s geometrickými tvary. Nejdříve tvary roztřídí, tzn. že najde všechny trojúhelníky, kruhy, čtverce i obdélníky. Poté porovnává, který čtverec (obdélník, trojúhelník, kruh) je menší — větší. Závěrem zapojí tabulku a vkládá dle zadání učitele jednotlivé tvary nahoru, dolů, vpravo, vlevo, později vpravo nahoru, vlevo dolu.

Tato dovednost předpokládá učitelovu znalost rozvoje prostorového vnímání. V případě, že se žákům práce nedaří, je třeba postupovat individuálně po jednotlivých krocích. Více informací je možné čerpat z provázaných článku o prostorovém vnímání.

Autor díla: Petra Pšeničková

Doporučená a použitá literatura:

• BEDNÁŘOVÁ, J.; ŠMARDOVÁ, V.: Školní zralost. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2569-4.
• BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V.: Diagnostika dítěte předškolního věku. Brno: Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-1829-0.
• BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDA, R: Jedním tahem – uvolňovací grafomotorické cviky. Praha: DYS-centrum Praha, 2009.
• BEDNÁŘOVÁ, J.: Kreslení před psaním. Brno: Pedagogicko-psychologická poradna, 1998.
• BEDNÁŘOVÁ, J.: Zrakové vnímání: Optická diferenciace. Praha: DYS-centrum Praha, 2010. ISBN 978-80-904494-2-8.
• BEDNÁŘOVÁ, J.:  Sluchové vnímání. PPP, Brno. 2008.
• BEDNÁŘOVÁ, J.: Prostorová orientace. PPP Brno, Brno 2009.
• BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDA, R.: Orientace v čase - 1. díl. DYS-centrum, Praha 2010.
• BEDNÁŘOVÁ, J.: Orientace v prostoru a čase. Edika, 2012. ISBN 978-80-266-0022-0.
• BEDNÁŘOVÁ, J.: Předčíselné představy. PPP Brno, Brno 2004.
• BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V.: Rozvoj grafomotoriky. Computer press, Brno 2006. ISBN 80-251-0977-1.
• FRANČÍKOVÁ, R., ŠTANCLOVÁ, E.: Šimonovy pracovní listy 15 – Rozvoj sluchového vnímání, rozlišování hlásek, slabik a slov. Portál, Praha 2013. ISBN 978-80-262-0465-7.
• CHARVÁTOVÁ-KOPICOVÁ, V., BOHÁČOVÁ, Š.: Šimonovy pracovní listy 6 a 7 - Logopedická cvičení I a II. Portál, Praha 2007.
• JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ,H.: Smyslové vnímání. Nakladatelství D+H, Praha 2003.
• JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ,H.: Děti s odkladem školní docházky a jejich úspěšný start ve škole.  Nakladatelství D+H, Praha 2007. ISBN 978-80-903869-3-8.
• KASLOVÁ, M.: Předmatematické činnosti v předškolním vzdělávání. Praha: Raabe, 2010. ISBN 978-80-86307-96-1.
• POKORNÁ, V.: Cvičení pro děti se specifickými poruchami učení. Portál, Praha 2007. ISBN 978-80-7367-350-5.
• REZKOVÁ, V.; TUMPACHOVÁ, L.: Škola před školou. Praha: Pražská pedagogicko-psychologická poradna, 2004. ISBN 80-239-4082-1.
• REZKOVÁ, V.; TUMPACHOVÁ, L.: Škola před školou II. Praha: Pražská pedagogicko-psychologická poradna, 2004. ISBN 80-239-4083-X.
• STARÁ, E., STARÝ, M.: Žvanda a Melivo – cvičení na rozvoj slovní zásoby. Knižní klub, Praha 2013. ISBN 978-80-242-3888-3.
• SYNEK, F.: Říkáme si s dětmi. Praha: ArchArt, 2004. ISBN 80-86638-04-9.