Etnický a separatistický extremismus je vázán na netolerantní prosazování zájmů etnik (zpravidla z jejich pohledu marginalizovaných) či regionů, které usilují o separaci. Etnické a územní požadavky jsou často provázány. Je pro ně charakteristické netolerantní prosazování zájmů vůči ostatním etnikům, národům či regionům a nerespektování demokratických procedur a hodnot. Etničtí extremisté jsou zpravidla propojeni s konkrétními ideologickými či náboženskými směry, které mohou rovněž nabývat extremistických podob, např. Kurdská strana pracujících je levicově extremistická, jihotyrolští teroristé byli zaměřeni neonacisticky apod. (Bötticher, Mareš 2011).
Na území českých zemí se kořeny moderního etnického a separatistického extremismu objevily v období první Československé republiky, kdy byly spjaty především se sudetoněmeckým iredentismem, který měl jak autoritářskou konzervativní dimenzi proudu kolem Othmara Spanna, tak i nacistickou dimenzi kolem Rudolfa Junga (Beran 2009: 247-292). Německý iredentismus se projevoval i v druhé republice (Mareš 2011b).
Netolerantní byly i některé polské iredentistické organizace na Těšínsku (Bílek 2011: 138-153). V moravském fašistickém hnutí se objevovaly dílčí autonomistické tendence, v období druhé republiky pak i moravsko-slovácké iredentistické tendence se snahou o připojení ke Slovensku. Moravský separatismus se v období Protektorátu Čechy a Morava částečně propojil s nacismem a kolaborací (Mezihorák 1997). Na počátku třetí republiky byl opětovně aktivován polský a sudetoněmecký iredentismus, poté však byla tato forma extremismu na území ČR utlumena (část sudetoněmeckého hnutí v Německu a Rakousku byla propojena s pravicovým extremismem) (Mareš 2010a).
V devadesátých letech se etnický extremismus projevil především v části moravistického hnutí, včetně jeho propojení s dalšími směry extremismu, především pravicovým extremismem, mj. spoluprací se SPR-RSČ, ale i levicovým v kontextu tzv. Sjednocené fronty (Mareš 2001). Částečně se objevily i polské iredentistické tendence a pokusy o ovlivnění českých Němců pravicově extremistickými idejemi, ty však zůstaly bez výraznější odezvy (reprezentanty sudetoněmeckého iredentismu na území ČR se stali především čeští neonacisté, někteří z nich měli česko-německý původ) (Mareš 2010a: 108). Dílčí tendence k extremismu bylo možné vysledovat u části romského hnutí, někdy zřejmě i za pomoci levicových extremistů, což platí především pro romské Black Panthers (Mareš 2005: 221).
V současné době lze v moravistickém hnutí (které je celkově slabé a jako celek je nelze považovat za extremistické!) rozeznat jak vyhraněné anti-germánsky extremisticky orientované etnické nacionalisty, tak i provázanost s neonacismem. S Dělnickou stranou sociální spravedlnosti a Dělnickou mládeží je spojena kampaň s organizačními prvky Moje srdce pro Moravu. Neonacistický vliv se projevuje u Moravských autonomních nacionalistů a části nacionálně socialistické a pagan metalové subkultury s moravskou identitou. K tradicím pro-nacistické moravské separatistické kolaborace se přihlásila i Prozatímní moravská armáda (Mareš 2011c), přičemž je ovšem zajímavé, že její předchůdkyně – Moravská zemská armáda (MZA) a Moravská osvobozenecká armáda (MOA) – odmítaly nacismus a pro-český fašismus (Mareš 2001).
Polský iredentismus obhajuje uskupení Zaolzie. Německý iredentismus je i nadále reprezentován českými neonacisty a extremistickými proudy sudetoněmeckého hnutí, přičemž např. členové Witiko Bundu agitují i na území ČR. Neuspěly pokusy o etablování extremistických struktur mezi slovenskou menšinou v ČR (Mareš 2010a: 109).
Je sporné, zda lze v současné ČR hovořit o romském extremismu, protože případné etnicky netolerantní jednání Romů má zpravidla charakter ad hoc útoků doprovázených rasistickými nadávkami, případně násilných srocení proti skutečným či domnělým útočníkům z řad majoritní populace a pravicových extremistů (za nimiž však většinou stojí lokální klanové struktury s kriminálními vazbami, než konzistentní etnicko-politické extremistické hnutí). Kriminální působení spojené s etnickou nenávistí se projevují u některých mládežnických romských gangů. Některé romské organizace jsou de facto satelitními organizacemi levicově extremistických uskupení (Socialiticko Tajska /ST/ u Socialistické alternativy Budoucnost, možná i Rumungero Communismo /RC/ u Dělnické strany Československa/Marx-Leninské, pokud reálně existuje, další spolupracují s levicovými extremisty – např. Kamas te Dživel /KTČ/ se Svazem mladých komunistů Československa) (Mareš 2011c).
Jak již bylo uvedeno, je sporné doposud hovořit o propracovaném romském extremismu, objevují se však nenávistné případy, v nichž se projevuje etnická nenávist a alespoň dílčí romské (resp. cikánské, dle rétoriky pachatelů) politické prvky. Takovým případem bylo i napadení, oloupení, znásilnění a týrání poškozeného nezletilého Patrika D. poblíž nádraží Bohosudov v obci Krupka, který šel dne 29. 4. 2010 navštívit svoji matku do Ústí nad Labem, protože vzhledem k těžké rodinné situaci pobýval v dětském domově. Patřil k dobrým žákům. Byl napaden sedmnáctiletým romským mladíkem a jeho nezletilým kamarádem (Roček 2010).
Ti jej dle soudu v úmyslu odcizit věci obstoupili „a požadovali na něm peníze a mobilní telefon, a když jim poškozený odpověděl, že nic nemá, začali ho šacovat, vzali mu bundu a boty… poté jej odvedli k Unčínskému potoku a mladistvý… pod pohrůžkou zbití jej donutil, ač věděl, že je mu 12 let, aby si klekl a sál mu pohlavní úd, přičemž musel spolknout jeho ejakulát, dále mladistvý… štípl nezjištěnými kleštěmi o velikosti cca 10 cm poškozeného do malíku proto, že nechtěl nezletilému… sát pohlavní úd, což ze strachu poškozený učinil a musel spolknout jeho ejakulát, následně mu nařídili, aby se plazil, svlékl se do slipů a vlezl do potoka, kde musel dělat kliky, dvě stojky, po první stojce ho kopli do hlavy s tím, aby další udělal o kus dál,… poškozený musel nejméně dvakrát zvednout dřevěnou desku 1x1 m, tloušťky 2 cm, váhy 1,5 kg a pustit si ji na hlavu, podráželi mu nohy, přitom – ačkoli věděli, že tím mohou poškozenému způsobit vážné zranění – ho společně napadli minimálně střední intenzitou tak, že jej bili pěstmi, šlapali na něj, kopali do žeber, hlavy a dalších částí těla, v průběhu napadení se jej… zeptal, zda ví, co dělal Hitler za války s Cikánama v koncentráku, že to budou dělat s ním, protože je ,bílej’, musel se opřít o strom, sundat si slipy a tepláky a švihali ho páskem a kovovou sponou na holé části těla i do zad“ (Vrchní soud v Praze 2011: 2). Poškozený chlapec utrpěl četná zranění a do současnosti trpí psychickými problémy v důsledku útoku a musí se léčit.
Mladistvý pachatel byl Vrchním soudem v Praze odsouzen v roce 2011 k nepodmíněnému trestu pěti let, a to konkrétně za to, že užil pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci (tj. za provinění loupeže), jiného pohrůžkou násilí i násilím donutil k pohlavnímu styku a takový styk spáchal pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží, se zbraní a na dítěti mladším patnácti let (tj. za provinění znásilnění) a jiného násilím i pohrůžkou násilím nutil, aby něco konal a trpěl, takový čin spáchal se zbraní, spáchal takový čin na jiném pro jeho příslušnost k etnické skupině, a způsobil takovým činem těžkou újmu na zdraví (tj. za provinění vydírání). Vůči nezletilému spolupachateli byla kvůli jeho věku trestní věc odložena (Vrchní soud v Praze 2011: 2-4).
Případ z Krupky vzbudil výraznou pozornost veřejnosti i médií, zvláště poté, co soudy vyšších stupňů zrušily původní desetiletý rozsudek pro mladistvého útočníka, protože se neprokázal jeho úmysl vraždit (Vrchní soud v Praze 2011). Současně vyvolal i širší debatu o rasismu, etnické nenávisti a brutálním jednání v prostředí části romské mládeže v ČR.
Bötticher, A. – Mareš, M.: Extremismus. Theorien – Konzepte – Formen. Oldenbourg Verlag, München 2012.
Beran, L. J.: Odepřená integrace. Systémová analýza sudetoněmecké politiky v Československé republice 1918–1938. Pulchra, Praha 2009.
Mareš, M.: Legacy of the Extreme Right on the Czech Territory. Paper for the Conference „The Radical Right in East Central Europe: Yesterday and Today“, 5 October 2011, Central European University, Friderich Ebert Stiftung, Budapest 2011b.
Bílek, J.: Kyselá těšínská jablíčka. Československo-polské konflikty o Těšínsko. 1919, 1938, 1945. Epocha, Praha 2011.
Mezihorák, F.: Hry o Moravu. Separatisté, iredentisté a kolaboranti 1938–1945. Mladá fronta, Praha 1997.
Mareš, M.: Gewalt und Ideologie. Rechtsextremismus in Tschechien. Osteuropa, roč. 60, č. 10, 2010a, s. 33-50.
Mareš, M.: Extremismus cizinců: analýza konceptu a jeho aplikace v ČR. Rexter – časopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu, roč. IV., č. 2, s. 1-15, 2005a http://www.rexter.cz/extremismus-cizincu-analyza-konceptu-a-jeho-aplikace-v--cr/2005/11/01/ [cit. 14. 10. 2011].
Mareš, M.: Moravismus a extremismus. Středoevropské politické studie, roč. 4, č. 3, 2001. http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=66 [cit. 14. 10. 2011].
Mareš, M.: Politické a kriminologické pojetí extremismu. Prezentace pro Policii ČR, Vyšší policejní škola MV ČR v Brně, Brno 2011c.
Vrchní soud v Praze: 1 Tmo/ 2/2011, 2011.
Článek je zpracován na základě metodické příručky Demokracie versus extremismus. Výchova k aktivnímu občanství. Teoretická část. Kolektiv autorů, Praha: Asi-milovaní, 2013. ISBN 978-80-905551-0-5.
Třídílná publikace Demokracie versus extremismus. Výchova k aktivnímu občanství, je určena zejména pedagogům základních a středních škol, výchovným poradcům, metodikům prevence a dalším pedagogickým pracovníkům. Vyšla v srpnu 2013, je určena k bezplatné distribuci do škol, které nás o ni požádají, a je rovněž k dispozici volně je stažení ve formátu pdf na webu Možnosti demokracie.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Extremismus v České republice.
Ostatní články seriálu:
