Sedneme si do kruhu a postupně říkají děti po kruhu: „Představ si, že jsem včera viděl takového ptáka". Ukazují při tom velikost ptáka vzdáleností dlaní.
Začínáme u malého ptáčka a slabého hlásku. Naznačovaný pták roste od hráče k hráči. Sílí také hlasový projev, výraz a velikost gesta. Každý se snaží přidat na rozměru ptáka a síle hlasu co nejméně, ale vždy přidat. Když už délka rukou a hlas nestačí, začínáme zase ubírat - až se vrátíme zase k malému ptáčkovi.
Poté si sedneme do kruhu, a zamyslíme se nad tím, jaký ptáček by se za oním naznačovaným ptákem mohl ukrývat. Pokud se dostaneme ke slavíkovi, zeptáme se žáků, zda znají nějaký příběh o slavíkovi (pouze zamyšlení, ještě neprozrazujeme).
Děti leží se zavřenýma očima, potichu hraje relaxační hudba (hudba lesa) a učitel vypráví příběh Císařův slavík (volně ke stažení např. na stránkách mlp.cz).
V momentě, kdy se kuchtička s hofmistrem vydávají do lesa hledat slavíka, vyzveme děti, aby si do podrobností představily les a tvory, kteří v něm žijí, rostliny které zde rostou aj. Oznámíme, že do jejich lesa přiletěl slavík. Děti si představí, jak vypadá, zpívá a co celé dny dělá. Poté děti požádáme, aby pomalu začaly otevírat oči a vydaly se na cestu s postavami z příběhu. Vybereme dítě, které bude popisovat cestu jeho lesem (děti představí ostatním les, který si představovaly v předchozí aktivitě). Děti se v roli průvodce střídají.
Každé z dětí si v lese najde něco, o co by se chtělo podělit s ostatními. Poté všechna zvířata, věci aj. předkládají před císaře (učitel v roli) a vždy vysvětlí, o co se jedná a proč je to zaujalo. Ostatní hráči mohou pokládat otázky ohledně onoho zvířete, předmětu.
Pozn.: Pokud někdo přinese slavíka, posouváme se v příběhu. Pokud ne, zeptá se učitel dětí, zda si myslí, že hofmistr a kuchtička slavíka našli.
Učitel objasní situaci v příběhu: slavík byl nalezen, přinesen císaři, císař je nadšen a chce si slavíka nechat. V této chvíli požádáme děti, aby se vžily do situace slavíka uvězněného v císařském paláci, který je ve zlaté kleci a hlídán sloužícimi.
Hraje pomalá hudba, děti chodí po prostoru a pohybově vyjadřují pocity slavíka - beze slov i zvuků.
Čínský císař dostal dárek od císaře japonského - mechanického slavíka.
Děti rozdělíme do skupin a požádáme je, aby ve skupině znázornily mechanismus této hračky, přičemž každý ze skupiny může provádět pouze jeden stále se opakující pohyb a zvuk.
Děti (v roli skutečného slavíka) se proxemicky vyjádří, zda by v paláci za těchto podmínek (žádná volnost a konkurent) zůstaly nebo uletěly zpět do lesa. Vztah vyjadřují vůči císaři (učiteli v roli): blízko císaři = zůstávám, daleko od císaře = rozhodl jsem se odletět.
Císařský dvůr se rozhodl, že uspořádá koncert obou slavíků najednou. Je potřeba, aby každé z dětí mělo nějaký hudební nástroj nebo aspoň předmět, který vydává nějaký zvuk (např. PET lahev naplněnou pískem).
Učitel děti požádá, aby zahrály emoce, např. obavy, lítost, zklamání, bezradnost, netrpělivost. Emoce hrou nejen vyjadřují, ale zároveň je tak dostávají pod kontrolu a částečně se jich zbavují. Není nutno vědět, co konkrétně má kdo na mysli. Důležité je nechat hru doběhnout do konce, i kdyby se nám zdála nelibozvučná a hlučná. Po hře zůstane skupina chvíli bez hnutí a v tichu nechá vše doznít.
Mají-li hráči zájem, mohou pak mluvit o svých dojmech, nápadech a pocitech.
Císař onemocněl, přichází k němu smrt a žádá o jeho osobní věci.
Děti tuto situaci dle své vůle ve skupinách dokončí. Poté učitel odkryje skutečný konec příběhu.
Seznam pramenů, literatury:
ANDERSEN, Hans Christian. Slavík. Ilustrace Aleksander Melichov. Praha: Junior, c1996, 92 s. ISBN 80-714-6447-3.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.