Máme rádi sloh

LÍČENÍ

POZNÁMKY PRO UČITELE

• Líčení je u žáků velmi oblíbené, pokud jim dovolíme, aby popustili uzdu fantazii.

• Jde o subjektivně zabarvený popis, což žákům vysvětlujeme tak, že na rozdíl od popisu prostého, kde popisujeme holá fakta, je smyslem líčení poznat náš vztah k věci (zda a proč se nám líbí/nelíbí, proč o ni máme/nemáme zájem atd.) – využijeme práce ve třídě: jednu věc popíší žáci přibližně podobně, ale vylíčí ji často zcela jinak.

• Zpočátku vedeme žáky k tomu, aby jejich líčení bylo buď čistě pozitivní, nebo jednoznačně negativní. Musíme počítat s tím, že dáme-li jim vybrat, většina z nich si zvolí líčení negativní. Je proto potřeba zadávat jim obě formy.

• Líčení klade velké nároky na slovní zásobu. Mnoho žáků dokáže říct pouze to, že se jim věc líbí/nelíbí. Formulovat, proč tomu tak je, bývá pro ně většinou velmi náročné. Pomůžeme jim tím, že je necháme zacházet do extrémů (v hranicích slušnosti), např. je to šeredné, ohyzdné, úchvatné, „k sežrání“…

• Zdůrazníme, že v líčení nás nezajímá pouze to, co vidíme, ale i to, co vnímáme ostatními smysly.

MOTIVAČNÍ NÁMĚTY

• Žáci si zahrají asociační hru. Učitel sdělí téma a žáci píší cokoli, co je v souvislosti s tímto tématem napadne. Píší tak dlouho, dokud je učitel nezastaví. Učitel klade otázku: „Jaký pocit v tobě vyvolává voda?“ (Vánoce, noc, Slunce…).

• Žáci si do sešitu nadepíší sloupečky hesly zrak, sluch, hmat, chuť, čich. Postupně se snaží vybavit si, jaké pocity v nich vyvolává které roční období, a doplňují tabulku. Například v létě vidím slunce, slyším komáry, cítím horko, chuť zmrzliny a vůni jahod…

• Učitel vyzve žáky, aby si představili sami sebe jako malé dítě, které zbožňuje svého medvídka, a vylíčili ho.

• Úkolem dětí je vylíčit Štědrý večer očima psa, kojence, kapra, prskavky, baňky na stromečku…

• Učitel najde nějaký vhodný obrázek krajiny, vesnice, města, letiště… Úkolem žáků je představit si, že se sami nacházejí uprostřed obrázku. Učitel rozdělí žáky na dvě skupiny, jedné se v novém prostředí líbí, je doslova nadšena, druhá skupina je zděšena, znechucena, nespokojena. Vyvolaný žák hodnotí situaci kolem sebe, a to jednoznačně pozitivně/negativně. Učitel vybere jiný obrázek a žáci si role vystřídají. Nejjednodušší je zvolit obrázek z nějaké učebnice, kterou mají všichni u sebe.

• Žáci jsou rozděleni do dvou skupin. Jedna píše popis prostý, druhá líčení. Učitel zadává společné téma: židle, sukně, tabule… Stačí psát velmi krátké útvary. I tak se jednoznačně ukáže rozdíl mezi popisem a líčením.

• Učitel vyzve žáky, aby si představili, že jsou kuřetem, které se právě vylíhlo, a líčili své pocity, co se jim líbí/nelíbí apod.

• Úkolem žáků je zamyslet se nad tím, co jim připomínají jednotlivé barvy, např. černý jako noc…

• Žáci se pokusí vylíčit své rodné město a pak napsat jeho prostý popis.

• Dále by si mohli zahrát na pracovníky turistické kanceláře: vylíčí nějaké město (krajinu, zemi) jako místo ideální dovolené.

• Učitel zadá žákům, aby vymysleli co nejvíc výrazů pro dům, na jedné straně pozitivních, na druhé straně negativních až hanlivých.

• Zahrajte si s žáky na pesimistu a optimistu. Rozdělte je do dvou skupin, jedni představují optimisty, druzí pesimisty. Po chvíli si role vymění. Učitel formuluje různá tvrzení. Úkolem dětí je reagovat na ně podle toho, do které skupiny patří, a napsat vždy jednu větu. Například na větu Dnes začíná škola dřív… reaguje pesimista: Zase musím dřív vstávat…, optimista: To se toho zase naučíme! (Podobně sledujeme reakce na věty: Mám horečku… Napadlo spoustu čerstvého sněhu… Ztratila jsem starou mikinu.)

• Učitel vystříhá z časopisů různé fotografie aut a každému dá jednu. Žáci si představí, že je auto jejich, a napíší, jak se jim líbí. V další variantě práce s těmito obrázky se žák vžije do pocitů domácího zvířete, jehož páníčkové si pořídili nové auto, a vyjádří svůj názor, nadšení, zklamání…

• Učitel vystříhá z časopisů různé obrázky věcí, např. televizor, věž, mobilní telefony… Rozdá je žákům, kteří pak píší líčení s názvem Věc, bez které nemohu žít.

• Učitel opět rozdá žákům vystříhané obrázky věcí (např. ponožky, hrnec, šaty, kniha…). Vysvětlí jim, že jsou to dárky, které od něj dostali. Žáci pak vylíčí své nadšení/ zklamání z nové věci.

• V časopisech najdeme portréty různě se tvářících lidí, vystřihneme je a rozdáme žákům, kteří se mají s osobou na obrázku a s jejím výrazem ztotožnit. Píší pak líčení s názvem Vyfotili mě, když jsem…

• K líčení můžeme vědomě zadávat témata, která se na první pohled hodí spíš k popisu prostému, např. Naše vana, Moje postel, Koberec… Do slohových prací to vnáší humorné prvky.

• Žáci se snaží nahradit co nejvíce sloves být jinými slovy. Jsem v lese. Je tu hodně stromů. Některé jsou staré, jiné jsou mladé. Jsou na nich ptáci. V mechu jsou houby a taky je tu jehličí. Je tu stín. Všude je ticho, proto je tu zvěř.

• Učitel vyzve žáky, aby si představili, že stojí před kouzelným zrcadlem z pohádky o Sněhurce, které každému říká, jak je úžasný. Podle slov tohoto zrcadla pak popíší sami sebe (svého přítele, učitele atd.).

TÉMATA SLOHOVÝCH PRACÍ

− Výhled z mé psí boudy
− Místo, kde bych chtěl právě teď být
− Na pustém ostrově
− Na cizí planetě
− A zima přichází
− Kdybych byla princeznou
− Na návštěvě u trpaslíků
− Postavil jsem si dům ve větvích
− Hračky mého dětství
− Ten nejkrásnější výhled z kurníku
− Nejhorší probuzení mého života
− Můj milovaný mobil
− Můj pelech
− Kdybych byl mravencem
− Koupaliště na školní zahradě
− Dračí doupě
− Nejhorší místo k sezení
− Nejlepší místo k sezení
− Chtěl bych stolovat jako v antice – na lehátku
− Barevné Velikonoce

ZPRAVODAJSKÉ ÚTVARY

POZNÁMKY PRO UČITELE

• Při výuce je vhodné pracovat co nejvíce s novinami. Žáci různé zpravodajské útvary vyhledávají, porovnávají, hledají jejich společné rysy. Mohou vystřihovat titulky článků a tvořit k nim vlastní texty, vystřihovat části novinových článků a dokončovat je, odpovídat na inzeráty…

• Nesmíme však zapomínat ani na to, že v dnešní době se žáci setkají se zpravodajskými útvary též v televizi, na internetu…

• Žák by měl vědět, jak se od sede liší zpráva a oznámení.

• S inzeráty si žáci spíš hrají.

• Rozhovor je pro ně většinou lákavý, jeho stavba je však obtížná – žáci se většinou domnívají, že stačí připravit několik nesourodých otázek… Bývají pak zaskočeni, když zjistí, že rozhovor je třeba velmi dobře připravit. Nechme je proto uskutečnit například fi ktivní rozhovor s někým, koho by se ve skutečnosti ptát nemohli – zábava při tvorbě rozhovoru by měla převládnout nad náročností práce.

MOTIVAČNÍ NÁMĚTY

Zpráva

• Úkolem žáků je napsat zprávu na téma:

− Fotbalový turnaj naší vesničky
− Nová dokonalá hračka
− Povinná návštěva zubaře
− Štědrý večer

• Učitel vyzve žáky, aby následující zprávy vhodně rozšířili; upozorní je, že obsah těchto sdělení láká spíše k tomu, aby je rozvedli do barvitého vyprávění, zatímco by měli dodržet útvar zprávy:

− „Dne 12. 3. 2007 se konal na Jabloňové velký táborák. Vyvázl jsem s propálenými kalhotami.“
− „Dne 1. 2. 2006 jsme na sebe se sestrou opět byli hrubí. Odnesl jsem to zase já.“

Oznámení

• Žáci mohou napsat krátká oznámení na téma:

− Školní karneval
− Rozdávání vysvědčení
− Otevření pavilonu opic v naší zoo

• Žáci vytvoří (může jít o skupinovou práci) rozsáhlejší oznámení s titulem Letní válecí tábor. Vymyslí termín konání tábora, jeho program, seznam věcí, které si mají účastníci vzít s sebou, atd.

Inzerát

• Učitel vyzve žáky, aby vymysleli inzerát na téma Mimozemšťan by se rád seznámil s pozemšťanem. Nesmí však použít žádné ze slov uvedených v zadání.

• Žáci se pokusí odpovědět na inzerát: Pražský vodník 450/130 čeká na spřízněnou zelenou duši. Zn. Bublat ve dvou.

• Úkolem žáků je vymyslet jakýkoli smysluplný inzerát, který by si mohli podat Maxipes Fík, Maková panenka, Bob a Bobek, Rákosníček, Hurvínek. Učitel pak inzeráty vybere, zamíchá a rozdá náhodně zpět. Žáci se snaží napsat odpověď na inzerát, který mají před sebou.

Rozhovor

• Žáci formulují pět otázek (kostru rozhovoru). Budou se ptát domácího zvířete na jeho situaci u lidí, u nichž bydlí. Pak si vymění sešity ve dvojici, představí si, že jsou zvířetem, kterého se zpravodaj ptá, a na otázky odpovědí.

• Dívky se snaží vymyslet pět otázek pro Šebestovou, hoši pro Macha. Cílem rozhovoru je zjistit, jaký mají ti dva vztah.

• Učitel zadá žákům úkol vymyslet pět otázek pro Maxipsa Fíka, které by se týkaly jeho nadváhy.

Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím Portál z publikace Máme rádi sloh.