V současné době se v problematice výuky žáků-cizinců stává jednou z hlavních otázek diagnostika žáků-cizinců, nastavení vhodné jazykové podpory a jejich zařazování do běžné výuky.
Řečové dovednosti většiny žáků-cizinců jsou při vstupu do školy dosud hodnoceny víceméně intuitivně, na základě pohovoru s učitelem českého jazyka, případně jiným pedagogem, přičemž se může jednat o pedagogy, kteří nemají zkušenosti s výukou češtiny jako druhého/cizího jazyka, s výukou dětí-cizinců a/nebo s jazykovým testováním. Žáci-cizinci tak nejsou testováni standardizovaným způsobem, který by umožňoval objektivnější porovnávání dosaženého pokroku v čase, případně srovnávání s jinými žáky.
Používání standardizovaných diagnostických testů přináší cenné informace o konkrétním jednotlivci například v situaci, kdy se po příchodu do školy rozhoduje o jeho zařazení do konkrétní třídy. Výsledky diagnostického testování konkrétního žáka se mohou stát i jedním z podkladů pro vytvoření vzdělávacího plánu „na míru“ danému dítěti. Pravidelné testování může sloužit k jeho motivaci, uvědomění si slabých a silných stránek a pomoci sledovat individuální pokrok dítěte v průběhu času. Pokud by byl takovýto žákův „jazykový profil v češtině“ zpřístupněn všem vyučujícím, kteří s daným žákem pracují, umožnilo by to zefektivnit výuku nejen češtiny (jako druhého/třetího/cizího jazyka), ale i výuku v ostatních předmětech. Vyučující by mohl výklad, cvičení, formu zkoušení/test atd. přizpůsobit tomu, ve kterých řečových dovednostech je žák-cizinec nejsilnější. Naopak vhodnou formou, např. pomocí skupinové práce či práce na projektu, by mohl pedagog rozvíjet žákovy řečové dovednosti i v jiných předmětech.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze vytvořila standardizované diagnostické testy řečových dovedností žáků-cizinců 1. a 2. stupně základních škol.
Při tvorbě testů se vycházelo ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a Evropského jazykového portfolia. Diagnostický instrument byl koncipován tak, aby umožňoval testování úrovně zvládnutí češtiny ve čtyřech řečových dovednostech – čtení s porozuměním, poslech s porozuměním, úroveň psaného projevu a schopnost konverzace od nulových znalostí jazyka až po úroveň B1 v případě starších žáků (popis referenčních úrovní je uveden zde: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/spolecny-evropsky-referencni-ramec-pro-jazyky).
Použití diagnostického testu pomůže odhalit úroveň konkrétních jazykových dovedností žáka a následně mu poskytnout vhodnou efektivní podporu vytvořenou na základě vyhodnocení testu, nikoli pouze intuitivně.
Používání standardizovaných diagnostických testů může přinést cenné informace o konkrétním jednotlivci například v situaci, kdy se po příchodu do školy rozhoduje o jeho zařazení do konkrétní třídy. Výsledky diagnostického testování konkrétního žáka se mohou stát i jedním z podkladů pro vytvoření vzdělávacího plánu „na míru“ danému dítěti. Pravidelné testování může sloužit k jeho motivaci, uvědomění si slabých a silných stránek a může pomoci sledovat individuální pokrok dítěte v průběhu času. Více informací o testu a jeho pilotním ověřování naleznete v publikaci Žáci-cizinci v základních školách, fakta, analýzy, diagnostika, která vyšla na přelomu roku 2013/2014.
Žáci – cizinci v základních školách. Fakta, analýzy, diagnostika. Yvona Kostelecká a kol. Vydala: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.
Příloha
Příloha obsahuje konkrétní ukázky testových úloh z výše uvedené publikace, v níž je možné seznámit se se všemi úlohami. V našem výběru jsou uvedeny úlohy pro psaní a čtení, poslechové úlohy zařazeny nejsou.
Přečti si pozdrav z prázdnin a vyber správnou odpověď. Číslo 0 je příklad.
Ahoj babičko, | adresa: | |
posílám ti pozdrav z Itálie. Celý den plaveme v moři. | Paní | |
Večer chodíme na procházku nebo do restaurace Milano. Jíme tam pizzu a zmrzlinu. Maminka a tatínek pijou kávu. | Anna Novotná | |
Pozdravuj dědečka. | Pražská 132 | |
Myslím na tebe. | 244 00 Brno | |
Tvoje Linda | Česká republika |
0) | Kdo píše pozdrav? | ||||
a) | Anna | b) babička | c) | Linda | d) maminka |
1) |
Kde je Linda? |
|
|
|
|
a) v Itálii |
b) v Brně |
c) v České republice |
d) v Praze |
||
2) |
Na koho Linda myslí? |
|
|
|
|
a) na maminku |
b) na tatínka |
|
c) na dědečka |
d) na babičku |
|
3) |
Kde babička bydlí? |
|
|
|
|
a) v Brně |
b) v Praze |
|
c) v Itálii |
d) v Milanu |
|
4) |
Co dělá Linda celý den? |
|
|
|
|
a) jí pizzu |
b) chodí na procházku |
|
c) plave |
d) pije kávu |
|
5) |
Kdo pije kávu? |
|
|
|
|
a) Linda a maminka |
b) tatínek a maminka |
|
c) Linda a tatínek |
d) dědeček a babička |
|
|
|
Poslechni si monolog a rozhodni. Je to pravda (ANO), nebo to není pravda (NE)? Číslo 0 je příklad.
0. |
Jedeme na výlet do ZOO. |
ANO |
NE |
1. Dnes je vyučování. |
ANO |
NE |
|
2. |
Autobus je před školou v 7 hodin. |
ANO |
NE |
3. |
Do zoo jedeme 1 hodinu. |
ANO |
NE |
4. V zoo mám hlad. |
ANO |
NE |
|
5. |
Výlet se mi líbí. |
ANO |
NE |
Dokonči větu podle sebe. Věta 0 je příklad.
0. Jmenuju se……Josef Dvořák.
Přečti si e-mail. Jsou věty 1- 5 pravda (ANO), nebo nejsou pravda (NE)? Číslo 0 je příklad.
V Jablonci 15. 9. 2013
Ahoj Veroniko,
děkuju za e-mail, který jsi mi poslala a hlavně za fotky z prázdnin. To byla velká náhoda, jak jsme se potkali v kempu v Sedmihorkách, viď? Nezapomenu, jak jsem ráno vyšla ze stanu a najednou vedle nás v karavanu vy. Bavily mě naše společné výlety do skal. Překvapilo mě, jak rychle se naši rodiče skamarádili. Ještě teď se směju, když si vzpomenu, jak jsme s tvým bráchou Martinem hráli Aktivity. Vůbec jsem nevěděla, že je tak vtipný a milý. A jak krásně hraje na kytaru! Proč si mi nikdy neřekla, že máš tak prima sourozence? Někdy mě fakt mrzí, že jsem jedináček.
Nechceš příští víkend přijet za mnou do Jablonce? Mohly bychom jít v sobotu do bazénu, potom na pizzu a večer třeba do kina. Už si viděla čtvrtý díl Twilight ságy? A druhý den můžeme vyrazit na výlet na kolech do Liberce. Co říkáš? Doufám, že ti to rodiče dovolí.
Moc se mi po tobě stýská. Brzy mi napiš nebo zavolej, co je u vás v Kolíně nového. Ahoj Klára
P.S. Vezmi Martina s sebou.
0. |
Veronika a Klára jsou kamarádky. |
ANO |
NE |
1. |
Celé prázdniny se Klára s Veronikou neviděly. |
ANO |
NE |
2. |
Rodiče se seznámili v kempu. |
ANO |
NE |
3. |
Obě rodiny bydlí ve stejném městě. |
ANO |
NE |
4. |
Klára si myslí, že Martin je sympatický. |
ANO |
NE |
5. |
Klára zve Veroniku k sobě na návštěvu. |
ANO |
NE |
Zdroj:
Žáci – cizinci v základních školách. Fakta, analýzy, diagnostika.Yvona Kostelecká a kol. ISBN 978-80-7290-630-7. Vydává : Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.