Evropa u nás doma

Před několika lety jsme realizovali s žáky pátého ročníku projekt, který může být inspirací i pro další školy. Pro přiblížení Evropy jako společného a reálného prostoru jsme zvolili formu dlouhodobého projektu. V naší škole jsme vyčlenili jednu velkou místnost pro Informační centrum. Kromě polic s knihami a nábytku pro sezení žáků tady byla k dispozici počítačová, zvuková a obrazová technika. Podstatné je, že zadní stěna místnosti byla málo využita.

Dohodl jsem se s žáky, že by bylo zajímavé vytvořit na této stěně velkou mapu Evropy, kterou by mohli využívat i všichni návštěvníci Informačního centra. Žáci byli tímto nápadem zaujati. Nechal jsem je myšlenku rozvíjet a formulovat další návrhy, které se týkaly tématu. Náš projekt tedy vznikal postupně.

První krok - tvorba mapy Evropy (ne úplně u nás doma, ale u nás v Informačním centru), 1 měsíc, především v předmětu vlastivěda, pracovní činnosti, matematika, výtvarná výchova. Každý žák si vybral jednu zemi v Evropě a stal se jejím „zástupcem". Jeho úkolem bylo stát se „expertem" na vše, čeho se této země týká. První věcí bylo zjistit, kde je umístěno hlavní město, jak se jmenuje a jakou podobu má státní vlajka. Potřebovali jsme to vědět proto, že jsme se rozhodli vytvořit mapu s označením hlavních měst a s vlaječkami států.

Mapu Evropy jsme promítli na zeď a s pomocí žebříků a tužek jsme obrysy států přenesli na zeď. Žáci se chovali rozumně a nikomu se nic nepřihodilo. Každý ve „svém" státu vyznačil místo hlavního města. Pan školník v těchto místech vyvrtal otvory a vsadil do nich hliníkové trubičky. Místa pro vlaječky byla připravena. Potom jsme pomocí fasádních barev vyznačili moře, území států Evropské Unie a ostatních evropských států. Černou linkou jsme vyznačili hranice.

Jednotlivé státy jsme nepopisovali. Dohodli jsme se, že Evropu je dobré znát důkladně. Jako nápověda nám budou stačit vlaječky. Ty vyrobili žáci z papíru v dohodnutém formátu, nalepili na dřevěné tyčky a pak jsme vlajky slavnostně vztyčili. Zadní stěna našeho Informačního centra dostala nový smysl.

Druhý krok - sběr informací (tentokrát především doma u každého žáka), 2 měsíce, především v předmětu vlastivěda a jako individuální domácí příprava žáků.

U vytvoření barevné mapy s vlaječkami však náš projekt neskončil. Pan školník nám vyrobil nízkou policovou skříň, kterou jsme umístili pod mapu. Obsahovala několik desítek poliček vyrobených tak, aby se do nich daly pohodlně položit materiály formátu A4. Každá polička byla popsána názvem jednoho ze států Evropy. Nyní žáci začali shromažďovat různé materiály o jednotlivých zemích. Většinou se jednalo o materiály z rekreací, služebních cest rodičů a příbuzných, výstřižky z časopisů a katalogů cestovních kanceláří, dětských časopisů. Za materiály zodpovídal vždy zástupce určitého státu a jemu spolužáci nabízeli různé materiály, které se příslušné země týkaly.

Kromě obrazového a textového materiálu jsme se snažili shromažďovat i hudební ukázky (i hymny), hudební skupiny, sportovce, obrazové záznamy na DVD i VHS kazetách. Rozhodně se nejednalo o kompletní sbírku pokrývající všechny země rovnoměrně co do množství i obsahu.

Třetí krok - využívání informací (Evropa u nás ve škole), intenzivně 2 měsíce a dále příležitostně ve vyučovacích předmětech vlastivěda, přírodověda, český a cizí jazyk, hudební i výtvarná výchova a částečně i matematika (informatika se u nás vyučovala metodou napříč předměty).

Přirozeným vyvrcholením projektu bylo jeho praktické využívání ve výuce. Vlastivědné téma Evropa se nám podařilo skutečně obohatit a propojit s osobní zkušeností žáků. Výuka probíhala ve školním Informačním centru s využitím shromážděných materiálů i dostupné techniky.

Několik tematických okruhů, kterým jsme se s využitím předchozích etap projektu věnovali:

• cesty a cestování - zkušenosti z cest, lidé, příroda, pořádek, klima, kulturní památky, kde v Evropě jsme už byli, kde byl někdo z naší rodiny, kde pracují nebo bydlí naši příbuzní, kdo máme v sousedství někoho z jiné země;
• peníze - Euro a národní měny, drobné, co zbyly z cest, porovnávání, kurzy, ceny základních věcí (zmrzlina, nápoj, benzín, chléb apod.);
• jazyky - pozdravy, poděkování, nějaká zajímavá slova, mnohojazyčnost Evropy, argument pro učení se cizím jazykům, vlastní zkušenosti s mluvením cizím jazykem, historky, příběhy, kde se jakým jazykem domluvíme;
• bydlení a stavby - domy, jejich okolí, úprava, zahrady, ulice, podoba měst, typické stavby a prvky architektury, stavby, které jsou unikátní, zajímavé;
• jídlo - co se kde jí, co chutnalo, co bylo typické, zajímavé, neočekávané, národní jídla, recepty, potraviny a trhy, názvy potravin v cizích jazycích, Evropská exkurze po naší lednici, aneb odkud k nám přichází naše potraviny;
• příroda - krajiny, zajímavosti, přírodní památky, zajímavosti, příhody;
• kultura - zajímavosti, odlišnosti, místní obyvatelé, některé místní zvyky, písně, tance, předměty místní rukodělné výroby;
• oblečení - místní odlišnosti, lidové kroje, typické oblečení mladých lidí, zajímavé doplňky, Můj evropský šatník - kde byly vyrobeny oděvy, které nosíme (tam už se často dostáváme do Asie);
• podniky - kdo z rodičů pracuje v podniku, který má zahraniční majitele nebo spoluvlastníky, co vyrábí, kam se zboží vyváží, jezdí rodiče na služební cesty do zahraničí, jaké zahraniční podniky jsou v naší obci;
• obec - má naše obec partnery v zahraničí, ve kterých zemích, co o těchto zemích a obcích víme;
• škola - má naše škola partnery v zahraničí, kde, jakých projektů ve spolupráci se zahraničními školami se účastní;
• auta - jakou značku má auto ve kterém jezdíte, kde bylo vyrobeno, víme něco o tradici této značky;

U žáků pátého ročníku se nejednalo o získání hlubokých a kompletních vědomostí o zemích Evropy. Šlo o to vtáhnout je do poznávání Evropy z mnoha různých hledisek. Tento cíl náš projekt naplnil. Žáci byli spokojeni i s tím, že výsledek jejich práce zůstal k využití i ostatním žákům naší školy a materiály byly doplňovány a využívány i v dalších letech. Projekt by mohl být realizován i na druhém stupni v rámci vzdělávacího oboru Zeměpis, Výchova k občanství, Český jazyk, Cizí jazyk, Výtvarná výchova, Hudební výchova. Další využití závisí na tvořivosti učitelů a jejich žáků, pro kterou toto téma poskytuje dostatečný prostor.