Mateřské školy jsou do jisté míry specifickým druhem škol.
Představují počáteční stupeň veřejného vzdělávání organizovaného a řízeného požadavky a pokyny MŠMT.
Při řízení mateřské školy a pedagogického procesu může dojít, byť neúmyslně, k pochybením. Pro jejich předcházení je vhodné sledovat vše, co může ředitelce pomoci pracovat v souladu s právními předpisy.
Právní předpis obsahuje jednu, zpravidla ale více právních norem nebo jejich složek.
Zákony jsou nadřazeny podzákonným předpisům (vyhláškám a nařízením). Jde tedy z hlediska právní síly o primární právní předpisy. Zákony jsou normami, které standardizují různé oblasti. Zákony ukládají fyzickým nebo právnickým osobám povinnosti, přiznávají práva nebo obsahují pravidla.
Vyhláška je jedním z druhů podzákonného předpisu a zároveň je jednou z možností prováděcího předpisu k zákonu. Dalším prováděcím předpisem může být nařízení vlády. Oba druhy prováděcích předpisů jsou vydávány k upřesnění obsahu právní normy zpracované v zákoně, jde tedy o sekundární právní předpisy. Vyhláška nebo nařízení vlády jsou v souladu s právní normou vyšší právní síly.
Ředitelky mateřských škol využívají zejména:
a další.
Jejich dodržování by mělo být pro mateřské školy samozřejmostí.
Všechny mateřské školy by měly průběžně sledovat novelizace nebo vydávání nových právních předpisů. To je jednou z možností, jak realizovat činnost škol právě v souladu s platnými právními předpisy. Další možností může být využití služeb externistů pracujících v oblasti školského práva.
Vzdělávání v mateřské škole je podle § 2 odst. 3 školského zákona veřejnou službou. Při vzdělávání dětí v mateřské škole mluvíme o předškolním vzdělávání, které se organizuje pro děti zpravidla od tří do šesti let. To znamená, že do mateřské školy může být přijato i dítě mladší tří let, nebo tam zůstává dítě starší šesti let (např. z důvodu odkladu povinné školní docházky o jeden rok).
Řízení školy je jedním z činitelů, které ovlivňují celkový charakter školy. Jde o řízení chodu a funkce školy jako takové a o řízení pedagogického procesu.
Stejně jako všichni zaměstnanci, tak i manažeři (ředitelé školy) musí plnit stanovené úkoly. To znamená například řídit práci, pracovníky a podobně. Být dobrým ředitelem školy, znamená mít odborné znalosti a dovednosti v mnoha oblastech (pedagogika, právo, ekonomika, psychologie, personalistika). Ředitel by měl také umět zjišťovat chyby ve fungování systému a reagovat na ně.
Plánování je proces zaměřený na budoucnost. Při plánování určuje manažer (ředitel školy), čeho má být dosaženo a jak. Plánování vyžaduje na manažerovi čtyři zásadní rozhodnutí – o cíli, o akci, o zdroji a o implementaci. Na plány můžeme pohlížet z různých úhlů, a to z hlediska časového (krátkodobé, střednědobé nebo dlouhodobé plány), nebo z hlediska úrovně řízení (strategické, taktické nebo operativní plánování).
Pokud má být plánování v mateřské škole efektivní, měla by ředitelka vycházet z podmínek mateřské školy (materiálně technické, psychohygienické, finanční, personální apod.) a jejich analýzy (v rámci evaluace školního vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, SWOT analýzy atd).
Organizování je cílevědomá činnost, jejímž konečným cílem je účelně uspořádat jedince v systému, jejich aktivity, koordinaci a kontrolu tak, aby přispěly maximální měrou k dosažení stanovených cílů.
V praxi mateřských škol může delegovat pravomoci ředitelka na svou zástupkyni, nebo na další zaměstnance. Při delegování úkolů by ředitelka měla nejprve zvážit jejich složitost, rozsah, časovou náročnost a důležitost. S delegováním úkolů by měla delegovat i pravomoci, kompetence.
Delegování může přinášet vedoucímu pracovníkovi řadu výhod:
Delegování může přinášet vedoucímu pracovníkovi i řadu negativních důsledků:
Komunikace je předávání informací. Komunikace zprostředkovává kontakt uvnitř školy, ale také s okolím. Při řízení, delegování, kontrole a dalších činnostech je komunikace mezi dvěma, nebo více lidmi naprosto nezbytná. Lze podle ní určit, zda dosažené výsledky a způsob, jakým jich bylo dosaženo, odpovídá stanoveným plánům. Komunikace tedy umožňuje řízení. Každý manažer by měl mít schopnost komunikovat. Součástí komunikace je i zpětná vazba. Je to odezva na určité sdělení. Díky ní může manažer zjistit úspěch nebo neúspěch zrealizované práce.
Podstatou kontroly je kritické zhodnocení reality s ohledem na řídící záměry, cíle. Účelem kontroly není jen zajištění informovanosti řídících pracovníků o stavu sledované reality, ale především její preventivní vliv, tzn. předcházení případným negativním jevům, situacím.
Obsah a rozsah vnitřní kontroly v řízení mateřské školy není dán právním předpisem. Je proto nezbytné, aby ředitelka vytvořila vlastní kontrolní systém, který je důležitou součástí řízení školy.
Z toho vyplývá, že pokud bude mít ředitelka mateřské školy dostatečně propracovaný a funkční kontrolní systém, nemělo by docházet k pochybením, k porušování právních předpisů, popřípadě by měl být tento jev maximálně eliminován.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.