V závěrečných zhodnoceních každého setkání jsme psali, že „se podařilo dosáhnout vytčených cílů“. Zní to hezky a je to pravda. Ale je třeba říci, že vlastně nejsme schopni v mnoha případech uvést, nakolik přesně se podařilo cílů dosáhnout. Ke všemu… reflexe v závěru celého projektu proběhla v čase, který jsme nenastavili adekvátně tomu, co bylo potřeba udělat – totiž v klidu se zeptat, nechat žáky přemýšlet, domlouvat se, pečlivě se vyjádřit. Žákovské uvědomování si na základě vlastního pojmenování nových poznatků nám, zpětně viděno, nepříjemnou měrou proteklo mezi prsty. Mohlo totiž být mnohem hlubší. Na základě vlastní přímé účastnické zkušenosti jsme přesvědčeni, že se žáci měli dobře, získávali poznatky a uvědomovali si nové souvislosti, zaujímali postoje, vyjevovali svůj názor, …. Ale i tak z ohlédnutí se za výsledky projektu vyplynulo pro nás několik červeně blikajících podnětů pro budoucí plány. Kdybychom se do toho pustili znovu, …
Společně se žáky jsme se také učili - do dalších projektů jsme připravenější.
Na začátku, při přípravě, jsme se napjatě ptali sami sebe, zda a v jaké podobě může mít PV své místo ve výchově a vzdělávání žáků na 1. stupni ZŠ. Po zkušenostech, které jsme získali během práce s devíti třídami ve třech školách, snadno za sebe můžeme říci, že to funguje. I přes mnoho věcí, které mohly klapnout lépe v průběhu našeho projektu (včetně plánování), se hlásíme k práci, která má smysl.
Opravdu si přejeme, aby naše děti dostávaly ve škole již na prvním stupni příležitost se samostatně i ve spolupráci s druhými rozhodovat, přijmout zodpovědnost za své volby, brát svůj život do vlastních rukou, prožívat radost z výsledků práce, do níž daly kus sebe, … a aby se tak dělo v kontaktu s reálným prostředím, v němž společně žijeme. Školní projekty jsou k tomu příležitostí.
Rozloučíme se krátkým popisem jedné skutečné situace. Žáci třetí třídy zkouší odpovídat na otázku: „Jaké různé druhy/podoby hranic znáte?“ Padne několik odpovědí a je chvíli ticho. Potom se o výsledek proudu svých myšlenek podělí s ostatními jeden chlapec. Ozve se s odpovědí: „Hranice našeho myšlení.“
Článek je zpracován na základě metodické příručky Cesta za žákovskými projekty vzniklé v projektu Klíčový rok. Kolektiv autorů, Praha: Prázdninová škola Lipnice, 2013. ISBN 978-80-905502-0-9. |
Projekt je podpořen z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Hranice a prolínání.
Ostatní články seriálu: