Žáci nahlédnou fakt, že vlastní iniciativou (analýza, příprava, realizace) mohou (někdy s pomocí dospělých) některé hranice ve svém okolí kultivovaně, rozvojově, bezpečně překračovat, posouvat, měnit.
Žáci pojmenují důležitost zvláštních dohod, slibu, potřeby komunikace a shánění informací.
scénář |
název části |
čas |
co dělají žáci |
čeho tím chceme |
organizace výuky; použité metody |
motivace |
Úvod a představení |
10 |
zamýšlí se, odpovídají na otázky, doplňují záznamový panel |
připomenutí průběhu a výstupů předchozího setkání, příprava atmosféry, získání informací o splnění úkolů |
celá třída společně; dialog, kladení otázek |
mapování tématu | Nepsané dohody a pravidla | 10 | zamýšlí se, navrhují, argumentují, formulují pravidla pobytu na různých známých i kuriózních místech | připomenutí smyslu některých druhů hranic a zvláštních pravidel pro určité prostory | spolupráce ve dvojici; dialog, kladení otázek, argumentace |
mapování tématu, třídění |
Naše místo – dohoda |
10 |
zamýšlí se, navrhují, argumentují, generují společnou dohodu o pravidlech návštěvy místa „za hranicí“, vyjadřují samostatně souhlas s jejich dodržováním |
uvědomění si nutnosti společné domluvy o podmínkách zamýšlené činnosti, akceptace dohodnutých mantinelů spolu s pochopením jejich významu |
celá třída společně; dialog, kladení otázek, argumentace, symbolický podpis |
motivace, ověřování |
Průběžný úkol |
5 |
dělí se do skupin, poslouchají zadání úkolu |
motivace k akci, dalšího vtažení do tématu |
celá třída společně; zadání úkolu |
ověřování a další mapování tématu |
Jdeme tam |
15 |
společně a zároveň v malých skupinkách navštíví domluvené zakázané místo, plní přijaté úkoly, jsou konfrontováni s dodržením dohody | dílčí završení dosavadní práce v podobě přípravy „návštěvy“, prověření funkčnosti naší dohody o pravidlech, utřídění dříve řečeného o rizicích, obavách a očekáváních |
společná návštěva v doprovodu experta, plnění skupinových úkolů |
motivace |
Hra Hututu |
5 |
hrají známou oblíbenou hru již dříve spojenou s naším tématem | uvolnění tělesného napětí, motivace k další práci | akční hra pro dva týmy |
reflexe |
Hra |
10 |
hrají úkolovou hru pro dva týmy, reflektují její průběh s přihlédnutím k předchozím aktivitám a dalším příkladům „ze života“ |
uvědomění si potřeby komunikovat (zjišťovat informace a ověřovat předpoklady a očekávání) | hraní úkolové hry pro dva týmy, skupinová reflexe |
reflexe |
Příběh o Klokánkovi |
10 |
poslouchají sledují vyprávěný příběh, odpovídají na otázky |
rozšíření reflexe „návštěvy“ (v souvislosti s potřebou komunikovat a ověřovat předpoklady) o další úhel pohledu (skrze příklad v příběhu) |
celá třída společně; živé vyprávění příběhu, reflektivní otázky |
reflexe |
Závěr |
10 |
reflektují dosavadní práci, uvažují o dalším setkání, dovídají se jeho rámec |
shrnutí dosavadní práce a motivujícího pojmenování toho, co nás čeká příště |
společné reflektivní shrnutí |
Cíl projektu - Žáci prezentují své úkoly z předchozího setkání. Připomenutí průběhu a výstupů předchozího setkání, příprava atmosféry, získání informací o splnění úkolů.
Čas na přípravu/projekt - 0/10 min.
Pedagogů na přípravu/projekt - 1/2
Místo - školní učebna
Pomůcky - papírový záznamový panel, lepidlo
V krátkém dialogu si se žáky připomeneme průběh a výstupy předchozího setkání a zjistíme, jak byly splněny přijaté úkoly.
Cíl projektu - Žáci pojmenují a zdůvodní různé druhy hranic a zvláštní pravidla pro určité prostory.
Čas na přípravu/projekt - 0/10 min.
Pedagogů na přípravu/projekt - 1/2
Místo - školní učebna
Žáci se rozdělí do dvojic (nejlépe dle sousedů v lavicích) a každá dvojice dostane zadané jedno prostředí a úkol: Porad’te se a zkuste říci, jaká pravidla a dohody tam platí. Necháme žáky navrhovat, argumentovat, formulovat pravidla pobytu (nebo užívání) na různých známých i kuriózních místech (kostel, divadlo, nemocnice, lednička, hřbitov, autobus, les, školní jídelna, můj pokoj, školní šatna, přechod pro chodce, ZOO, bažina, ...). Poté každá dvojice řekne, co má za prostředí, co si myslí, že tam platí za pravidla a proč.
Osvědčily se doplňkové otázky, žáci pak lépe zdůvodňují své názory.
Cíl projektu - Žáci se společně domluví na podmínkách zamýšlené činnosti a zdůvodní důležitost akceptace dohodnutých mantinelů.
Čas na přípravu/projekt - 3 min./10 min.
Pedagogů na přípravu/projekt - 1/2
Místo - školní učebna
Pomůcky - fixy, flipový papír, nůžky, papírová páska, lepidlo, vodové barvy, mýdlo, štětec, kelímek s vodou
Po zacílení ke společně vybranému nepřístupnému místu ve škole žáci vytvoří společnou dohodu o pravidlech jeho návštěvy (vznikne psaný dokument – dohoda) a nejprve slovně, pak symbolicky (otiskem nabarveného prstu) vyjádří samostatně souhlas s jejich dodržováním.
Po příchodu „na hranici“ proběhne dělení do skupinek a zadání a vysvětlení úkolu pro každou skupinku, např.: hledejte stopu živého tvora / nejkrásnější věc, která se v prostoru vyskytuje a až ji budete mít, přivolejte fotografa (pedagog) a on objekt vyfotí. Po celou dobu hledání se žáci nesmí rozdělit, čímž zajistíme, aby se neztratili.
Cíl projektu - Žáci prostřednictvím zvídavých dotazů a návštěvy samotné prozkoumávají místo za hranicí.
Čas na přípravu/projekt - 0/15 min.
Pedagogů na přípravu/projekt - 1/2 (+ školník)
Místo - domluvené nepřístupné místo ve školní budově
Pomůcky - připravené cedulky se zadáním, fotoaparát
Po otevření dveří se všichni vydáme do místa „za hranicí“. Přítomná osoba zodpovědná za místo za hranicí zodpovídá „odborné dotazy“ jako např.: K čemu je tenhle budík? Co by se stalo, kdyby…? Co je v té brašně? Kdo sem chodí? atp. Žáci plní ve skupinkách zadaný úkol a lektor pořizuje fotografie nalezených objektů.
Vzhledem k návštěvě jinak zakázaného místa je nutno dbát zvýšené ostražitosti během akce. Ideální je, aby byli přítomni jeden až dva pedagogové a za místo odpovědná osoba.
Cíl projektu - Žáci vybijí své fyzické napětí a prostřednictvím reflexe vyjadřují své další názory na téma hranice.
Čas na přípravu/projekt - 3 min./10 min.
Pedagogů na přípravu/projekt - 1/2
Místo - velká místnost s kobercem
Pomůcky - lano
Zahrajeme si stejnou hru jako minule, ve spolupráci s žáky zopakujeme pravidla pro ty, kteří minule chyběli. Po hře si společně připomeneme, že překonávání hranic souvisí s odvahou a je napínavé, ale může dopadnout všelijak (úspěšně/neúspěšně). Motivujeme tak žáky k další aktivitě: hranice jsou různé a za chvíli se potkáme s další z nich.
Je dobré vždy upozornit na nevhodnou obuv (některé přezůvky) a nebezpečné předměty (klíče na krku apod.). Při vysvětlování pravidel je dobré znovu předvést bezpečný způsob kontaktu hráčů (dbát na dodržování).
Cíl projektu - Žáci zjišťují informace a ověřují si své předpoklady a očekávání.
Čas na přípravu/projekt - 0/10 min.
Pedagogů na přípravu/projekt - 0/2
Místo - velká místnost s kobercem
Pomůcky - lano
Po skončení předchozí aktivity se žáci opět rozdělí do dvou skupin a každé skupině tajně, tak aby to neslyšela druhá skupina, zadáme úkol: Zařid’te to tak, aby se druhá skupina ocitla na této straně hřiště; a sdělíme jí časový limit na rozmyšlení strategie (2–3 min.).
Bezprostředně po skupinovém úkolu, jehož zvládnutí může a nemusí být úspěšné, necháme proběhnout skupinovou reflexi a klademe otázky: Co se stalo? Proč se vám úkol povedlo/nepovedlo splnit? Jak jste se při hře cítili? apod. Vedeme žáky k tomu, aby zkusili pojmenovat/navrhnout další možnosti, jak skupinový úkol splnit. Pak se případně vrátíme do třídy.
Zkušenost může být taková, že se žáci neskutečně rvou a přetahují. Proto se může stát, že budou potřebovat po minutě přerušit akci a zvenčí pojmenovat „co se děje“. V tu chvíli je nutné dodat informaci o tom, že jsou i jiné možnosti než „násilí“, případně „podvod“. Pak se může pokračovat v dalším pokusu. Žáky v této věkové skupině je třeba vést v dílčích reflexích (na rozdíl od starších žáků, kteří jsou schopni průběžné sebereflexe) jednoduchými otázkami. Dává jim to možnost zůstat u tématu, uplatnit své nápady, zvyšuje to možnost uspět a prohlubuje sílu a účinnost získaných zážitků.
Je třeba, aby zadání bylo na obou stranách řečeno stejně. Případně je třeba upozornit na nevhodnou obuv, nebezpečné předměty na krku a v kapsách, případný příliš hrubý kontakt během aktivity.
Cíl projektu - Žáci skrze příklad v příběhu rozšiřují svoji reflexi „návštěvy“ (v souvislosti s potřebou komunikovat a ověřovat předpoklady) o další úhel pohledu.
Čas na přípravu/projekt - 1 min./10 min.
Pedagogů na přípravu/projekt - 1/2
Místo - školní učebna
Během chvilky je třeba vhodně uspořádat prostor ve třídě, aby žáci slyšeli příběh o rodině Klokánkových.
Byl jednou jeden kluk, jmenoval se Klokánek a bydlel se svými rodiči v jednom malém městě, kde byla i škola. Klokánek jednoho dne začal chodit do první třídy. Byl to chytrý a šikovný kluk, na co sáhl, to mu šlo. Jen když prošel o přestávce po školní chodbě nebo třeba i cestou ze školy, někteří spolužáci, ale hlavně učitelé dávali hlavy blíže k sobě a šuškali si: „Ahá, tak tohle je ten Klokánek, no, nevypadá na to, ale kdoví, třeba je to opravu takový mizera.“ Mizera? Tahle jeho pověst vznikla a udržovala se dosti jednoduše.
Paní učitelka třebas vešla do třídy, odsunula svou židli od stolu, aby se mohla posadit, a když dosedla, vyjekla a vyskočila s křikem: „Aúúú, kdo to byl!“ Dosedla totiž na hrst napínáčků, které tam Klokánek položil. Ten se hned přiznal, omluvil a vysvětloval, že si chtěl jen ověřit, jestli je paní učitelka taky z těch, kdo se nejprve podívají, než si někam sednou. Jindy se zase z chlapecké toalety ozvala děsivá rána, výbuch. I to byl Klokánek. Tentokrát zase bezelstně vysvětloval, že potřeboval vyzkoušet, zda petarda bouchne hlasitěji v umyvadle nebo v záchodové míse. Stalo se také, že se některý ze spolužáků občas přilepil ke klice, to když Klokánek testoval nově namíchanou lepicí směs. Hmmm, ach ten Klokánek.
Paní učitelka z něj byla velmi nešťastná, protože výtky a upozorňování nikam nevedly. Požádala jednou konečně pana ředitele, zda by s Klokánkem nepromluvil, třeba prý si dá říci od něho. Pan ředitel souhlasil a rozhodl se dokonce, že ten rozhovor uskuteční u Klokánků doma a že si také při tom rád promluví s Klokánkovými rodiči. Ohlásil svou návštěvu a jedno odpoledne zazvonil u dveří s cedulkou Klokánkovi. Ve dveřích ho přivítal pan Klokánek a dovedl jej ke křeslu v obývacím pokojí. Pan ředitel poděkoval, začal si sedat a přitom se nadechoval ke své řeči o Klokánkově školních potížích s chováním. Jakmile však dosedl, vyskočil zase a s vyjeknutím se chytil za zadek. Sedl totiž na napínáčky. Pan Klokánek se zasmál, omluvil se a vysvětlil, že si chtěl jen ověřit, zda se pan ředitel nejprve podívá na místo, kam si chce sednout. Pan ředitel se zamračil, nadechl se opět ke své řeči, když tu náhle mu na nose nečekaně přistála malá papírová kulička. V tu chvíli vyskočila zpoza gauče paní Klokánková a radovala se. Omluvila se za nepříjemné překvapení a dodala, že má radost ze své trefy doprostřed nosu, protože od rána trénuje a toto byl první úspěšný přímý zásah. Pan ředitel nestihl nijak zareagovat, protože z koupelny se ozvala dělová rána. Tak se polekal, že ztratil ze zřetele cíl své návštěvy a prchal ke dveřím. Pan Klokánek za ním křikl: „Nebojte se, pane, to byl náš syn Klokánek, který zkouší, jestli petarda bouchne hlasitěji ve kbelíku nebo ve vaně, sám to také dělám…“ Pan ředitel však doběhl ke dveřím, vzal za kliku a… byl by rád vyběhl na ulici, ale nešlo to. Přilepil se. Pan Klokánek k němu doběhl a zvolal: „Hned prudce škubněte, rychle, než to zatvrdne!“ Zkoušel totiž novou lepicí směs. Pan Klokánek se pověsil panu řediteli na ruku a prudce trhl. Lepidlo povolilo a pan ředitel zmizel svižným krokem za podivného brblání pryč. Pan Klokánek zavřel jedním prstem dveře a zavolal: „Klokánku, nevíš, co nám pan ředitel chtěl vlastně říci?“
Po skončení příběhu se v otázkách i přímočarých pojmenováních opět vrátíme k potřebě aktivního dorozumívání, ověřování předpokladů, získávání informací apod. V příběhu o Klokánkovi jsou barvitě a podrobně popisovány některé ve škole většinou nepřijatelné činnosti, např. jistě se věnuje i střílení z tzv. flusačky papírových kuliček jako jeho maminka. Pokud je dostatek času, mohlo by být vhodné (motivující, přitažlivé, zajímavé) uspořádat v této činnosti třídní turnaj. Tím by se přehledně ukázalo, že taková činnost do školy může patřit, ovšem za určitých pravidel (podmínek, hranic). Rozhodně by stálo za to spojit takový turnaj s dalším obsahem vybraných vyučovacích předmětů.
Cíl projektu - Žáci vlastními slovy shrnou, co se dnes dozvěděli.
Čas na přípravu/projekt - 0/10 min.
Pedagogů na přípravu/projekt - 0/2
Místo - školní učebna
Nejprve poděkujeme za pozornou a bezpečnou práci při návštěvě zakázaných prostor s poukazem na to, že se dařilo dodržet naše zvláštní dohody. Společně se pak domluvíme, že se pokusíme přes školní tiskárnu zajistit několik fotek z dnešních návštěv k vylepení na záznamový panel.
Vše uzavřeme s žáky krátkým zopakováním aktivit dnešního dne, dále tím, že jsme dnes jednu dosti pevnou hranici úspěšně překročili a bezpečně se vrátili zpět, a tím, že se příště na hranice podíváme opět trochu jinak.
Článek je zpracován na základě metodické příručky Cesta za žákovskými projekty vzniklé v projektu Klíčový rok. Kolektiv autorů, Praha: Prázdninová škola Lipnice, 2013. ISBN 978-80-905502-0-9. |
Projekt je podpořen z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Hranice a prolínání.
Ostatní články seriálu: