Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Příklad dobré praxe CLIL - ZŠ a MŠ Angel
Odborný článek

Příklad dobré praxe CLIL - ZŠ a MŠ Angel

Anotace

Na základní škole a mateřské škole probíhá realizace CLILu z důvodu posílení dovedností žáků v cizích jazycích, rozvoje kritického myšlení, interkulturních a komunikativních kompetencí v anglickém a francouzském jazyce. Jedná se zejména o žáky 2. stupně ZŠ s jazykovým programem (posílená výuka cizích jazyků), u nichž je prostřednictvím integrovaných předmětů posilován rozvoj pracovních, sociálních a dalších klíčových kompetencí. Příklad z praxe přináší náhled do kontextu školy, uvádí důvody pro zavedení CLILu a popisuje, kdo je do realizace zapojen i v kterých nejazykových předmětech 2. stupně ZŠ jsou žáci cizím jazykům vystaveni mimo cizojazyčné vyučování.

Kontext

V základní škole Angel se vzdělává 700 žáků, v mateřské škole 114 dětí. Škola se nachází v pražských Modřanech. Od původního modelu školy s rozšířenou výukou cizích jazyků se koncept posunul k diferencovanému jazykovému vzdělávacímu programu, tj. realizaci bilingvního a CLIL programu. Komplexní program jazykového vzdělávání pokrývá období 2–15 let věku dítěte a do maximální možné míry reflektuje individuální potřeby dítěte.

Bilingvní program je nabízen pro rodiny se zájmem o intenzivní jazykové vzdělávání, dvojjazyčné i ryze české. Tento intenzivní česko-anglický program běží v současné době v mateřské škole a na 1. stupni základní školy, do budoucna se plánuje jeho pokračování na 2. stupni. Na 1. stupni je výuka prvního cizího jazyka od 1. ročníku již standardem. Od 3. ročníku se vyučuje předmět my ve světě částečně v angličtině. Na 2. stupni se objevují další cizí jazyky jako francouzština a němčina, které jsou vyučovány od 6. ročníku. Na konci devítileté školní docházky odpovídají žákovy řečové dovednosti v anglickém jazyce úrovni A2/B1, v dalším cizím jazyce úrovni A1/A2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

CLIL se zavádí na 2. stupni od školního roku 2011/2012 ve třídách s jazykovým programem (pro jednu třídu v každém ročníku) jako pedagogický přístup podporující různé učební styly a komunikaci žáků v cizím jazyce a motivující žáky k učení.

Důvodem využití CLILu ve třídách s rozšířeným vyučováním jazyků je také velký odliv žáků na víceletá gymnázia. Část žáků, kteří jsou motivováni ke studiu a na základní škole zůstávají, projevuje zpravidla zájem o jazykově zaměřené třídy.

Podnětem pro zahájení výuky formou CLIL na 2. st. ZŠ bylo navázat na výuku 1. stupně – na předmět my ve světě, který se od školního roku 2007/08 vyučuje částečně v angličtině, a dále na bilingvní program, který se již několik let realizuje ve vybraných třídách 1. stupně.

Východiska a další předpoklady pro implementaci CLILu 

1) Základem je motivovaný a kvalifikovaný tým. Tým tvoří čtyři pedagogové 2. stupně, z nichž jeden má v aprobaci jazykový i nejazykový předmět, zbývající tři členové CLIL týmu jsou aprobovaní v odborném předmětu a anglický jazyk ovládají na velmi dobré úrovni (držitelé certifikátů mezinárodních zkoušek). Stavějí na týmové práci a spolupracují napříč vzdělávacími oblastmi, společně plánují, inspirují se náslechy, podporují diferenciaci ve výuce, připravují  programy na míru. Vedoucí týmu CLIL má důležitou podpůrnou a koordinační roli.

2) Obeznámenost s principy, funkcemi a možnostmi CLIL. Tým pedagogů se zapojuje do školení a využívá další DVPP (konference, semináře, studijní návštěvy i v zahraničí). Učitelé jsou podporováni k výběru aktivizujících metod a forem práce. Šest pedagogů absolvovalo v roce 2011 vzdělávání k metodologii CLIL, které organizoval Výzkumný ústav pedagogický v Praze (VÚP.) Prezenční forma se zaměřovala na úvod do CLIL a jeho realizaci v hodinách humanitních a přírodovědných předmětů. Navazující e-learningová forma probíhala pouze v anglickém jazyce a mj. připravovala pedagogy na zkoušku Cambridge TKT CLIL Essentials.

3) Informovanost vedení. O realizaci výuky CLILu pedagogové informují vedoucí odborné komise pro jazykové vzdělávání. Plán činnosti – přípravy a výstupy jsou shromažďovány na intranetu. Vedoucí komise provádí hospitační činnost. Spolu s týmem připravuje podklady pro formativní i sumativní hodnocení žáků v CLIL, které se naplno rozběhne v pozdějších letech.

4) Sdílení materiálů. CLIL tým pedagogů ukládá své materiály k výuce na dohodnutém školním disku, do nějž může nahlížet a čerpat z něj celý pedagogický sbor. Tým plánuje navázat spolupráci a sdílet zkušenosti s jinou CLIL školou.

5) Informovanost žáků, rodičů a další veřejnosti. O plánu školy vyučovat pomocí CLIL byli žáci, rodiče a širší veřejnost informováni prostřednictvím školních webových stránek, na třídních schůzkách a vyučujícími v jednotlivých předmětech. Školní web je neustále doplňován o nové aktualizace.

Cíle

Cíle implementace CLIL na škole jsou ovlivňovány využitím a postupným rozšiřováním cizího jazyka jako nástroje pro výuku odborných předmětů. Důležitým aspektem je přitom vystavit žáky častějšímu užívání cizího jazyka, proto tam, kde se s cizím jazykem teprve začíná, se používají instrukce v cizím jazyce a krátké jazykové vstupy. V odborných integrovaných předmětech však není cizí jazyk překážkou, ale prostředkem k získání nových informací. Škola nabízí žákům prostor pro kreativní úlohy, zapojení vyšších myšlenkových operací a jiných metod a forem práce, jež jsou tradičně běžné v nejazykové výuce. Učitelé mají možnost využívat informačních zdrojů, které jsou často cizojazyčné.

Škola si klade za cíl, aby byli žáci v co největší míře schopni nové znalosti aplikovat, interpretovat a sami je prezentovat v cizím jazyce. Cílem integrace je, aby aktivita hodiny byla přenesena na žáky, aby ztratili ostych a cizí jazyk jim byl obohacením, další dimenzí v objevování neznámého. Zařazením CLILu škola napomáhá rozvoji klíčových kompetencí a podporuje různé učební styly a strategie žáků v jejich procesu učení.

Dovednosti žáků v CLIL jsou podporovány tak, aby žáci byli schopni využívat kompenzační strategie při učení se jazyku (intuitivní i celostní odhadování kontextu, zapojení jazykového citu, tvořivé využívání synonym a opisů místo chybějícího výrazu). Dále žáci zpracovávají informace z odborných výukových materiálů a pracovních listů v angličtině a ve francouzštině, také samostatně vyhledávají a zpracovávají informace i z jiných materiálů než výukových, např. cizojazyčné noviny, časopisy, internetové stránky, ukázky z televizních a rozhlasových pořadů, obaly na výrobcích. Vedeme je, aby pracovali podle jednoduchého návodu v angličtině i francouzštině. Měli by také zvládnout popsat v cizím jazyce článek, graf, schéma, tabulky, náčrtky a vysvětlit jejich funkci.

Důležitá je i žákovská sebereflexe. Žáci jsou vedeni k tomu, aby formulovali závěry své práce, projektu v cizím jazyce i s využitím multimédií (např. s pomocí PPT), aby slovně a písemně ohodnotili výsledky své práce i spolužáků. Klíčové je naučit je nebát se komunikovat v cizím jazyce, pokládat svému učiteli a spolužákům jednoduché dotazy a reagovat na ně i komunikovat se spolužáky v cizím jazyce. Kooperací rozvíjíme jejich schopnosti spolupráce, a tak podporujeme klíčové kompetence. V hodinách cizích jazyů žáci  interpretují cizojazyčné obsahy v mateřském jazyce a naopak. Cílem v hodinách CLIL také je, aby žáci rozšířili své znalosti o odbornou cizojazyčnou slovní zásobu, přičemž terminologie je zařazována citlivě a zejména v aktivitách a tématech blízkých a potřebných v běžném životě žáka. Celkově CLIL program směřuje k uplatnění znalostí z nejazykových předmětů my ve světěpřírodopis a člověk a společnost v hodinách cizích jazyků i v reálném životě.

Pro učitele zavedení CLIL přináší jisté výhody:

  • rozvíjení jazykových kompetencí,
  • zvyšování odborné kvalifikace (DVPP zaměřené na výuku pomocí CLIL),
  • využívání odlišných (do té doby nepoužívaných) výukových metod a forem práce podněcující aktivitu žáka v předmětu a v jazykové komunikaci,
  • čerpání CLIL databáze výukových materiálů,
  • navazování kontaktů s učiteli z ostatních škol.

Zavedením CLILu se posiluje výuka cizího jazyka přirozeným způsobem, jazyk se stává nástrojem pro komunikaci, řešení problémů, vyjádření postojů aj. za pomoci aktuálně probíraných témat daného vzdělávacího oboru. Využití CLIL ve výuce napomůže žákům při rozhodování o další kariéře, zvýší jejich možnosti účastnit se zahraničních studijních programů i uplatnit se na trhu práce.

Realizace – zvolené postupy a metody

Vedoucí odborné komise pro jazykové vzdělávání je současně vedoucím CLIL týmu, jeho činnost zahrnuje více aspektů:

  • svolává a koordinuje činnost týmu (pravidelné schůzky 1× měsíčně, sdílení poznatků a zkušeností z odučených hodin),
  • zpracovává plán činnosti včetně hodnocení (zpětná vazba žákům, učitelům a rodičům; anketní lístky zjišťující efektivitu výuky CLIL z pohledu žáků),
  • reaguje na potřeby týmu (materiální, organizační, DVPP),
  • organizuje sdílení zkušeností i s jinými pedagogy sboru.

Škola zavádí prvky integrované výuky nenásilným způsobem – uplatňuje občasné vstupy cizího jazyka v nejazykovém předmětu. K tomu využívá cizojazyčné instrukce a tzv. „language showers“. U pěti vzdělávacích předmětů dochází k propojení části vzdělávacích obsahů dvou předmětů bez navýšení časové dotace s uvedením očekávaných obsahových a jazykových výstupů v ŠVP školy.

Žáci 2. stupně s jazykovým programem se setkají s CLILem v následujících předmětech: matematika, přírodopis, výchova ke zdraví, my ve světě, tělesná výchova, člověk a společnost. Všechny nejazykové předměty jsou integrovány s angličtinou, navíc v předmětu francouzský jazyk je integrováno učivo předmětu my ve světě (realizován tzv. soft CLIL). Předmět my ve světě je novým předmětem zahrnujícím průřezová témata a předmět člověk a společnost zastřešuje předměty dějepis a občanská výchova.

Žáci jsou testováni z odborných znalostí v mateřském jazyce i v CLIL jazyce, tzn. test je sestaven částečně česky a cizojazyčně dle obsahu a náročnosti učiva.

Hlavním vyučovacím jazykem zůstává český jazyk, v CLIL hodinách se užívá přiměřený code-switching, tedy přepínání jazyka mateřského a cizího. Pedagogové vyučují CLILem přibližně 2 hodiny v měsíci dle vybraných témat ŠVP.

Metody a formy práce

  • práce s odbornými výukovými materiály (tištěnými i elektronickými) včetně zdrojů z běžného života v cizojazyčném originále (Google Earth, encyklopedie, odborná fóra)
  • využívání cizojazyčných „ledolamek“ a zahřívacích aktivit, her a soutěží v odborném předmětu
  • brainstorming
  • situační a simulační aktivity
  • popis obrázků a schémat v cizím jazyce
  • práce podle jednoduchého cizojazyčného návodu
  • aktivizující metody a formy (práce ve dvojicích, skupinách)
  • projektová výuka, prezentace výsledků
  • problémové vyučování
  • činnostní učení, např. běhací diktát
  • laboratorní práce, sestavování modelů, zapojení jemné motoriky žáků
  • TPR metodu (Total physical response) jako reakce na instrukce učitele
  • neformální zpětná vazba, formativní hodnocení, kriteriální hodnocení

Využité zdroje, pomůcky a způsob jejich využití

Škola využívá informační zdroje, multimédia a zejména ty výukové materiály, videa, prezentace a interaktivní programy, které jsou na internetu zastoupeny v anglickém jazyce a jsou vytvořené rodilými mluvčími. Dále také knižní, učebnicové a internetové zdroje v českém jazyce, podle kterých učitelé připravují materiály pro CLIL, např. terminologické slovníčky.

Učitelé třídí a vybírají zásadní koncepty z odborných informací nejazykového předmětu, které lze vhodně provázat s cizím jazykem, a doplňují je scaffoldingem (obrazovou i jinou oporou v učení, tj. zjednodušenými kroky, jak provést danou CLIL aktivitu), aby byly pro žáky zvládnutelné. Pro práci s cizojazyčnými texty zadávají takové úlohy/instrukce, aby vyhovovaly kognitivní náročnosti žáka. Plánuje se sestavení terminologických slovníčků a osvětlování větných struktur či jazykových rámců pomocí plakátů a jiných vizuálních vyobrazení. Učebními materiály jsou z velké části pracovní listy a jiné materiály vytvořené CLIL týmem. Pro plánování CLIL hodin se pravidelně vypracovávají přípravy a reflexe podle principu/zásady 4C´s (Do Coyle) jako zdroj inspirace pro ostatní pedagogy školy.

Pedagogická reflexe

V rámci výuky francouzského jazyka proběhlo v 6. ročníku (po 9 měsících výuky francouzštiny) šest pilotních hodin vyučovaných CLILem. Všichni žáci měli přibližně stejnou vstupní úroveň jazyka (A1 dle SERR). Do výuky byly implementovány obsahy předmětu my ve světěosobnostní a sociální výchova. Žáci pracovali s pracovními listy a učitel používal jako doplňující materiál obrázky. Instrukce žáci dostávali prostřednictvím francouzského jazyka. Žáci byli velmi motivovaní. Cvičení a slovní zásoba byly ve francouzštině, rozšiřující učivo v českém jazyce. Pracovní listy byly hravé a aktivizovaly žáky (náčrtky, vybarvování, vystřihování materiálů). Důraz byl kladen i na komunikaci ve dvojici a spolupráci ve skupině – žáci si navzájem pomáhali. Na výsledném hodnocení se projevila i kvalitní domácí příprava. K záporným stránkám patřil fakt, že některým žákům dělal problém propojit obsahy v českém a francouzském jazyce – znali názvosloví ve francouzštině, ale nedokázali ho vysvětlit v českém jazyce. Dále bylo potřeba neustále ověřovat, zda žáci opravdu porozuměli zadání. Závěrečné hodnocení proběhlo pomocí písemného testu. Zadání bylo ve  francouzském jazyce, žáci též odpovídali francouzsky. Hodnotila se obsahová správnost, slovní zásoba a gramatická správnost.

Shrnutí a zhodnocení kvality CLILu ve škole

Dosavadní zkušenosti s CLIL ukazují na pozitivní zpětnou vazbu jak ze strany žáků, tak i učitelů. Je možné očekávat obtíže a jisté překážky. Někteří rodiče mohou v CLILu hledat důvod neúspěchu jejich dítěte v daném předmětu. Vedení má obavy z toho, co bude škola dělat v případě odchodu učitele realizujícího CLIL, příp. jak zajistí chod výuky při jeho dlouhodobější nepřítomnosti. Učitelé vidí objektivní překážky ve schopnosti spravedlivě ohodnotit faktické znalosti žáka a v hodnocení jazykové i obsahové stránky. Nevýhodu vidí ve zvýšených nárocích na přípravu hodiny CLIL zejména v počátečních letech zavádění. Škola také musí počítat s limity učitelů, kteří jsou schopni a ochotni CLILem vyučovat.

Budoucí perspektiva

Škola chce postupně rozšiřovat nabídku odborných předmětů vyučovaných CLILem. Je důležité vytvářet vhodné materiály do výuky, jež by byly doplňkem učebnic odborných předmětů využívaných na 2. stupni ZŠ, a systematicky je zakládat do databáze výukových materiálů pro jednotlivé předměty. Škola zamýšlí vypracovat systém hodnocení a testování žáků. V počáteční fázi připravuje hodnocení žáků převážně za splnění obsahových cílů, po nabytí zkušeností i částečné hodnocení jazyka v odborných předmětech. Bude sestaven funkční systém finančního ohodnocení učitelů, jednak za množství hodin odučených metodou CLIL, za realizaci ukázkových hodin a také za tvorbu příspěvků do databáze.

Další zdroje informací k příkladu dobré praxe

Pro využití CLIL čerpá škola zkušenosti z bilingvního programu, z něhož lze pro přípravu CLIL použít materiály a kritéria hodnocení obsahové složky. Učitelé si tyto materiály sdílejí s kolegy z jiných škol (včetně zahraničních) v průběhu školního roku. Mnoho zájemců je i z rodičovské veřejnosti. O realizaci CLIL podává škola informace na svých webových stránkách.

Literatura a použité zdroje

[1] – BALL, Phil; TEJKALOVÁ, Lenka; ŠMÍDOVÁ, Tereza. et al. Cizí jazyky napříč předměty 2. stupně a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. 2012. [cit. 2013-12-1]. Dostupný z WWW: [http://clil.nuv.cz/index.html#].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PaedDr. Iva Cichoňová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.