Tatínku, nezlob! - práce s knihou

Metodické pokyny I

1/ seznámení s obalem knihy: podle obalu knihy, na kterém byl zakryt název, žáci hádali, kdo by mohli být hlavní hrdinové. Podle humorného ztvárnění postav si vyvodili, že kniha bude veselá, což po malém navedení učitelem odvodili i z výběru barev.

2/ obsah knihy: žáci ve dvojicích měli za úkol vymyslet a napsat dvě věci, které asi tatínek dělá, když zlobí. (dělá nesmysly, dělá blbiny, zlobí maminku, jí sladkosti, hraje na počítači, kouká na fotbal).

3/ Čtení kapitoly:

Před čtením: V této kapitole budeme číst o tom, jak maminka odjíždí na pár dní pryč a nechá tatínka doma s dcerou samotné. Otázky pro žáky:

• Už se vám to někdy stalo? 
• Co vám při odjezdu maminka říkala? 
• Bylo doma něco jinak bez maminky? 
• Co tatínek vařil?

Text kapitoly

Maminka Marie se přichystala na cestu. Sbalila si kufřík. Spižírnu doplnila potravinami, o kterých si myslela, že je tatínek zvládne uvařit. Koupila deset polévek v sáčku, nudle, vajíčka, tři gulášové a dvě fazolové konzervy.

Přišel den odjezdu a maminka rozdělila poslední příkazy a zákazy: „Tatínku Františku, jídla máte dost. Vařit smíš POUZE podle návodu. Baruško, pomáhej tatínkovi. Nezapomínejte si čistit zuby a večer si dávejte bačkory k posteli!“

„Provedeme, pane generále!“ z legrace salutovali tatínek s Baruškou.

První zastavení: Vysvětlení slova salutovat.

Maminka těch příkazů a zákazů měla na jazyku víc, ale raději je spolkla a dala Barušce i tatínkovi pusu.

„Tatínku, nezlob!“ zazněla poslední maminčina slova a znamenala, že má tatínek přísný zákaz cokoliv vymýšlet a vynalézat.

Sotva se za maminkou zavřely dveře, Baruška zajásala: „Príma! Můžeme řádit! Maminka nás nehlídá! Budeme běhat, skákat. Přitom můžeme křičet.“

„Ne, Baruško, něco jsme mamince slíbili,“ zklidňoval tatínek rozjívenou dceru. „Nebudeme řádit ani vynalézat, maminka na nás spoléhá,“ vážným a drobátko smutným hlasem prohlásil tatínek a šel si číst noviny.

Nutno říct, že první tři dny sekali tatínek s Baruškou latinu. Tatínek vařil polévky ze sáčku přesně podle návodu. Umýval nádobí, Baruška mu pomáhala s utíráním. Večer si oba dva čistili zuby, dokonce k tomu používali koupenou zubní pastu.

Čtvrtý den se jim život robinsonů zdál nudný.

Druhé zastavení: Vysvětlení slovních spojení sekat latinu a život robinsonů.

„Tatínku, tatínku,“ zaprosila malá Baruška, „pojďme alespoň do kina, to snad můžeme, ne?“

Tatínek nesouhlasně zamručel, neměl kino rád. Bylo tam moc lidí, moc hluku a z plátna mu do očí svítilo světlo a pak mu tekly slzy. A vůbec, od té doby, co mu paní uvaděčka řekla, že je citlivý chlap, protože propláče každý film, do kina nechodí.

Ale nějakou zábavu by to chtělo, Baruška má pravdu. Tatínek si promnul špičku brady, prohrábl se ve vlasech a spiklenecky mrkl. Baruška se usmála. Táta něco vymyslel.

Metodické pokyny II

Po přečtení textu: Napište, co tatínek mohl vymyslet...