Odborný článek

Klíčové kompetence

2. 3. 2005
Předškolní vzdělávání
Autor
VÚP Praha

Anotace

Lisabonský proces v EU předpokládá zvýšení efektivity vzdělávání, mj. rozvíjení klíčových kompetencí. Autorka uvádí krátký nástin geneze pojmu „klíčové kompetence.“

Nedávná minulost i současnost jsou obdobím výrazných změn, které nejsou svazovány národními, ani oborovými hranicemi. Jedním z výrazných jmenovatelů těchto změn v pedagogice jsou klíčové kompetence, které mají značný dopad na podobu zásadních pedagogických dokumentů v celé Evropě.

Vyšší efektivita vzdělávání

V březnu 2000 přijala Rada Evropy tzv. Lisabonskou strategii pro období 2000 - 2010, jejíž implementací by se Evropská unie měla "stát nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou na světě, která čerpá ze znalostí a dovedností a je schopna nepřetržitého hospodářského růstu při současném dosažení většího množství lepších pracovních příležitostí a větší sociální soudržnosti".1

Tento bezesporu ambiciózní cíl předpokládá především zvýšení efektivity vzdělávání. Proto bylo stanoveno 13 dílčích cílů, z nichž jeden se zabývá klíčovými kompetencemi.

Strategický cíl 1.2 Lisabonského procesu2
Rozvíjet klíčové kompetence ve společnosti založené na znalostech
  • identifikovat klíčové kompetence a zajistit jejich integraci do kurikulí
  • zpřístupnit osvojení klíčových kompetencí každému, tedy i méně nadaným žákům, žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, žákům, kteří předčasně opouští vzdělávací systém a dospělým
  • podpořit validitu a zhodnocení klíčových kompetencí u veřejnosti a usnadnit tak další vzdělávání a zaměstnatelnost občanů
Klíčové kompetence ve vzdělávání

Diskuse o klíčových kompetencích nejsou ničím novým. Na různých úrovních se o nich začalo diskutovat již v sedmdesátých letech minulého století. První klíčové kompetence podle Belze a Siegriesta3 poprvé popsal Mertens v roce 1974 v souvislosti s trhem práce a zaměstnatelností.

V souvislosti se vzděláváním se o klíčových kompetencích začíná hovořit až na konci devadesátých let 20. století, kdy rozdíly v dosažených výsledcích vzdělávání vyvolaly značné pochybnosti o míře jeho efektivity.

Většina zemí Evropské unie se shodla na tom, že dobrá příprava na další profesní i osobní život je podmíněna připraveností lidí na celoživotní učení. Navíc evropská kurikula stále více kladou důraz na úspěšnou aplikaci vědomostí a dovedností, než na jejich pouhé předávání.4 Touto cestou by se mělo dospět k lepšímu profesnímu uplatnění absolventů škol, jejich lepšímu zařazení do společnosti, a tím k pozitivním výsledkům evropské ekonomiky.

Geneze pojmu "klíčové kompetence"

Termín key competencies pochází z anglofonního prostředí a je nástupcem competencies, které již dříve nahradily basic skills.

Základní dovednosti (basic skills) označovaly pouze dovednosti spjaté s čtením a počítáním. Postupem času se kladl větší důraz na životně důležité dovednosti (life nebo survival skills), které posléze vystřídaly kompetence (competencies), tedy pojem zahrnující soubor vědomostí, dovedností a postojů.

Současná kurikula jednotlivých evropských zemích stále nepoužívají jednotnou terminologii. Zatímco německy mluvící země a vlámská komunita Belgie běžně pojmu klíčové kompetence užívají, jinde se vyskytují pojmy významově částečně odlišné (např. prahové a finální kompetence - frankofonní část Belgie; základní kompetence - Německo, Portugalsko, Lucembursko; klíčové dovednosti - Velká Británie; klíčové kvalifikace - Německo).

Odborníci Evropské komise5 jednoznačně doporučili užívání pojmu klíčové kompetence (key competecies). K tomuto závěru dospěly i jiné mezinárodní výzkumy a studie (např. program DeSeCo pod záštitou OECD a iniciativa ASEM týkající se celoživotního učení).

Klíčové kompetence - povinná výbava osobnosti

Klíčové kompetence jsou pod záštitou EU definovány jako přenosný a univerzálně použitelný soubor vědomostí, dovedností a postojů, které potřebuje každý jedinec pro své osobní naplnění a rozvoj, pro zapojení se do společnosti a úspěšnou zaměstnatelnost.6

Osvojení jejich základů by mělo proběhnout v rámci povinné školní docházky. Pokud se to podaří, pak budou mít příslušníci takto připravené generace větší šanci na mnohostranné uplatnění bez ohledu na to, kterému oboru se budou věnovat.


1 Rada Evropy: Podrobný pracovní program vymezující cíle systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě (Detailed work programme on the follow-up of the objectives of education and training systems in Europe). 2002.
2 viz pozn. 1
3 Belz, H., Siegriest, M.: Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. Praha, Portál 2001.
4 EURYDICE: Key Competencies. A developing concept in general compulsory education. Survey 5. 2002.
5 Pro plnění cílů Lisabonského procesu v oblasti vzdělávání bylo zřízeno 8 pracovních skupin a Stálá komise pro indikátory. Jednotlivé skupiny tvoří odborníci na danou problematiku ze všech členských a přistupujících zemí EU a výsledky jejich práce slouží těmto zemím jako doporučení pro vývoj vzdělávací politiky. Klíčovými kompetencemi se zabývá pracovní skupina B.
6 European Commission: Second Report on the activities of the Working Group on Basic Skills, Foreign Language Teaching and Entrepreneurship. 2003.

Autor
VÚP Praha

Hodnocení uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

RVP do 2024

Téma článku:

Klíčové kompetence