Projekty EU peníze školám a EU peníze středním školám v posledních letech ovlivnily život v našich základních a středních školách. A protože je finanční gramotnost jedním z témat těchto projektů, chtěli bychom prostřednictvím několika příspěvků představit některé materiály pro výuku finanční gramotnosti, které vznikly právě v rámci těchto projektů.
Projekty EU peníze školám a EU peníze středním školám jsou projekty Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost1, které jsou spolufinancovány Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Výhodou popisovaných projektů je to, že nebylo nutné složitě vytvářet projektové žádosti, protože byly připraveny tzv. šablony klíčových aktivit. Tyto šablony fungovaly jako vzory, ze kterých si školy mohly projektovou žádost sestavit podle svých požadavků. V následující tabulce jsou oba projekty porovnány.
PROJEKT |
EU PENÍZE ŠKOLÁM |
EU PENÍZE STŘEDNÍM ŠKOLÁM |
Podpořené školy |
všechny základní školy (mimo hl. m. Praha2) |
všechny střední školy a konzervatoře (mimo hl. m. Praha3) |
Vyhlášení výzvy |
od roku 2010 do roku 2012 |
od roku 2011 do roku 2012 |
Doba realizace projektu |
30 měsíců |
24 měsíců |
Celková rozdělovaná částka |
4,5 miliardy Kč |
1,5 miliardy Kč |
Podporovaná témata |
|
|
Šablony pro téma VI. finanční gramotnost |
|
|
Cílem obou projektů je zlepšení výuky v uvedených oblastech, kterého „bude dosaženo metodickým vzděláváním pedagogických pracovníků, tvorbou a následným používáním nových metodických pomůcek a učebních materiálů. Zvýšení účinnosti práce se žáky v prioritních tématech bude probíhat individualizací výuky prostřednictvím dělení hodin nebo podporou při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných.“3 Na středních školách je tento cíl obohacen o „snížení výskytu rizikového chování u žáků SŠ a podpory rovného přístupu ke vzdělávání bude v projektu podpořeno zapojením asistenta pedagoga, školního psychologa, speciálního pedagoga nebo zavedením programu primární prevence. Zapojením pedagogických pracovníků a žáků do odborných stáží se posílí praktické zkušenosti a odborné kompetence.“4
Pro úplnost uveďme také základní fakta o finanční gramotnosti. „Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.“5 Pro šablony finanční gramotnosti je důležité, že „materiální podpora musí být primárně využitelná pro rozvoj finanční gramotnosti žáků dle Standardů finanční gramotnosti.“6 Ty jsou plně integrovány do upraveného RVP ZV (účinného od 1. 9. 2013)7 a také do platného RVP G a RVP SOV. Standardy finanční gramotnosti vymezují cílový stav úrovně finanční gramotnosti pro základní vzdělávání (1. stupeň a 2. stupeň) a pro střední vzdělávání. Standardy předkládají obsah a výsledky vzdělávacího procesu ve čtyřech tematických okruzích (Peníze, Hospodaření domácnosti, Finanční produkty, Práva spotřebitele), které by se tedy měly odrážet i v připravovaných vzdělávacích materiálech.
S ohledem na náš záměr, tedy představení některých vzdělávacích materiálů pro výuku finanční gramotnosti, jsme se zaměřili pouze na sledování výstupů, které vzešly ze šablony VI/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji finanční gramotnosti. Tuto šablonu si vybralo 329 základních škol a 254 středních škol8. Ojediněle si školy vybraly tuto šablonu několikrát. Pokud si škola tuto šablonu zvolila, bylo jejím úkolem připravit 2 sady vzdělávacích materiálů, které měly být ověřeny v praxi v rámci běžné výuky. Jedna sada obsahuje na ZŠ 36 vzdělávacích materiálů, na SŠ 20 vzdělávacích materiálů. Celkově tedy můžeme hovořit o stovkách sad výukových materiálů k finanční gramotnosti a tisících dílčích výukových materiálů k našemu tématu. Přijmutím dotace se školy zavazují, že budou vytvořené sady vzdělávacích materiálů archivovat a že je zpřístupní všem pedagogickým pracovníkům, tedy že je budou sdílet s ostatními pedagogickými pracovníky nebo že je budou veřejně publikovat. S touto povinností se školy vypořádaly různě, přístupy lze rozdělit do několika skupin:
Na základě monitoringu zveřejněných materiálů k finanční gramotnosti lze konstatovat, že školy, které volně zpřístupňují své vzdělávací materiály, jsou v menšině. Důvodů může být několik. Například to, že školy ještě nemají materiály vytvořené (nejzazší doba ukončení projektů na ZŠ je začátek roku 2015 a na SŠ polovina roku 2014). Nebo také to, že školy mohou mít obavy z volného zpřístupňování vzdělávacích materiálů (ať už proto, že by potenciální čtenář ve vzdělávacích materiálech hledal chyby, nebo proto, že si školy chrání své vzdělávací materiály). V tomto kontextu je potřeba obzvláště ocenit školy, které své vzdělávací materiály zpřístupnily všem pedagogickým pracovníkům a které své materiály veřejně sdílejí.
Co se týče zpracovávaných vzdělávacích materiálů, nejčastěji se jedná o tzv. digitální učební materiály (označované zkratkou DUM). Sada vzdělávacích materiálů může obsahovat pracovní listy, prezentace, fotografie, nahrávky, přípravy pro interaktivní tabuli apod. MŠMT vydalo pro tvorbu materiálů tzv. metodický list9. Ten vymezuje, co se pod označením vzdělávací materiál v projektech EU peníze školám10 rozumí. Vzdělávací materiál musí obsahovat tzv. hlavičku, kde je uvedeno jméno autora, datum, ročník, pro který byl vzdělávací materiál vytvořen, téma dle struktury RVP, pro které byl vzdělávací materiál vytvořen, a metodický list/anotaci, které jsou výstižným popisem způsobu použití výukového materiálu ve výuce. Vzdělávací materiály mají být inovativní, unikátní, jazykově i formálně bezchybné, kvalitní a mají být sdíleny mezi pedagogickými pracovníky, případně odbornou veřejností. Při posuzování kvality vzdělávacích materiálů je mimo jiné dbáno na využívání ověřených informací, dodržování autorských a licenčních práv a správné citace z použitých zdrojů. Za vzdělávací materiál pak nelze považovat samostatnou přípravu pedagogického pracovníka na vyučovací hodinu, dílčí scan, jednotlivý snímek prezentace v PowerPointu, samostatné video bez metodického pokynu, samostatnou metodiku nebo různé varianty téhož vzdělávacího materiálu (lišícího se např. jen jinými čísly v zadání). V rámci projektů EU peníze školám je nutné výše uvedené materiály doplnit např. pracovními listy, testy, interaktivními vstupy a jinými výukovými pomůckami nebo evaluačními nástroji pro přímou práci žáků.11 Nezbytností je pak ověření těchto vzdělávacích materiálů ve výuce. Na tomto místě je nutné podotknout, že kvalitní vzdělávací materiál nezaručuje kvalitní realizaci vzdělávacího obsahu ve výuce – klíčové je pedagogické uchopení a didaktická transformace vzdělávacího obsahu.
Vzdělávací materiály k výuce finanční gramotnosti, které vznikly v rámci projektů EU peníze školám a EU Peníze středním školám, jsme vybírali především s ohledem na jejich kvalitu a inspirativnost. Výběr vzdělávacích materiálu také ovlivnilo to, zda jsou materiály veřejně přístupné a snadno dostupné (orientovali jsme se především na vzdělávací materiály, které školy zveřejnily na svých internetových stránkách, případně na specializovaných internetových portálech). Dalším kritériem výběru byl soulad vzdělávacích materiálů se Standardy finanční gramotnosti a s Rámcovými vzdělávacími programy a v neposlední řadě také s autorskými právy. Zároveň je potřeba říci, že se vzhledem k množství vytvářených materiálů nejedná o reprezentativní soubor, ale o autorský výběr. V našem výběru jsou zastoupeny vzdělávací materiály následujících škol:
Věříme, že si čtenáři v našich komentářích najdou podněty pro realizaci výuky finanční gramotnosti, případně i pro tvorbu dalších kvalitních vzdělávacích materiálů. S komentovaným výběrem materiálů z projektu EU peníze školám se můžete v nejbližší době seznámit v článku Dobře využitá šance RNDr. Evy Zelendové. S komentovaným výběrem materiálů z projektu EU peníze středním školám se můžete seznámit v nejbližší době v článku Komentované DUM na téma finanční gramotnost pro SŠ Ing. Lukáše Huly.
1 Více informací na adrese http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/op-vpk-obdobi-2007-2013.
2 Projekty EU peníze školám a EU peníze středním školám se netýkají pražských základních a středních škol (hl. m. Praha nesplňuje podmínky stanovené Cílem Konvergence).
3 Viz EU peníze školám.
4 Viz EU peníze středním školám.
5 Viz str. 11 v Národní strategii finančního vzdělávání.
6 Viz str. 12–14 v Systému budování finanční gramotnosti na základních a středních školách nebo také na adrese http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=6055.
7 Více informací o úpravách RVP ZV je možné nalézt v tzv. Průvodci úpravami RVP ZV.
8 Data byla poskytnuta 22. 3. 2013 odborem CERA MŠMT.
9 Viz Metodický list pro ZŠ.
10 Označení projekty EU peníze školám zahrnuje projekt EU peníze školám a projekt EU peníze středním školám.
11 Viz Metodický list pro ZŠ.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Finanční gramotnost v projektech EU peníze školám.
Ostatní články seriálu: