Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Držíme se určitých mezí
Odborný článek

Držíme se určitých mezí

17. 12. 2013 Předškolní vzdělávání
Autor
Bc. Hana Hrabalová

Anotace

V naší společnosti je kladen důraz na kulturu a vzdělání dětí. Záleží na přístupu učitele a rodičů, jakým způsobem dítě povedou. Snažme se zaujmout dítě v předškolním období náměty vedoucí k rozvoji jemné motoriky a jednotlivých smyslových orgánů a připravit dítě na vstup do školy. Využijme jednoduchých dětských říkanek a písniček pro rozvoj rytmu a pohybu. Rozvíjejme sluchovou a zrakovou schopnost dětí.

Rodiče mají stále větší snahu dětem předkládat co nejvíce podnětů. Dávají je do různých zájmových, rukodělných kroužků, vedou je ke sportovním aktivitám, snaží se je vzdělávat v hudební výchově už od raného předškolního věku a k tomu ještě rozšířit obzor v jazykových dovednostech. Vše by bylo v pořádku, kdyby…. Není to všechno na předškolní dítě přespříliš? Jednoduše řečeno: všeho s mírou. Rozvoj motoriky a sportu je v pořádku - dítě kolem čtyř let se takovým obratnostem snadno učí, ale pozor na denní dvou až tříhodinové zatěžování, a to ještě po absolvování pobytu v mateřské škole. Dítě si nemá jak a kdy odpočinout a vlastním tempem se pozvolna rozvíjet bez větších potíží.

Děti v tomto věku chtějí absolvovat všechno. Mají radost, když se jim daří. Musíme však dbát o dostatečný odpočinek a volnost při pohybových aktivitách. Hudební vzdělávání u nadaných dětí je také v pořádku, když se to tzv. nepřehání. Na učení se jazykům je mnoho názorů. Většinou se stává, že šestileté dítě se neumí ještě správně vyjadřovat česky (nezvládá většinu hlásek, jako jsou sykavky, měkčení ď, ť, ň a v češtině nezbytné r a ř). V angličtině však umí vyjmenovat něco jako barvy a zvířátka, ale nikdo mu nerozumí. Máme-li šikovné a nadané dítě a všechno zvládá, je všechno v pořádku. Problém nastane, když se aktivity provádí místo odpočinku. Pak se stane, že dítě po určité době nechce vstávat ani do školky.

Do výchovy dítěte v mateřské škole bychom měli neustále vkládat nové nápady, které se dají postupně celý kalendářní rok realizovat. Naší úlohou je motivovat k činnostem a rozvíjet fantazii v aktivitách. Neomezené možnosti rozvoje dětí je třeba podporovat a nepřipouštět nudu a nečinnost. Nesmíme opomenout rodiče, kteří nám mohou pomáhat ve výchově zdravého a učenlivého jedince. Je vhodné inspirovat je společnými tvořivými akcemi, které samy děti nezvládnou a zapojit je i do náročnějších činností.

Správnou výchovou získáváme nejen přízeň, ale i důvěru dítěte. Dítě i  učitel se navzájem ovlivňují a každý tímto kontaktem získává svým způsobem podporu pro svou seberealizaci, štěstí, lásku, popularitu, oblibu a v neposlední řadě nové mezilidské vztahy. Dávejme však pozor na rozsah všech zprostředkovávaných vědomostí a dovedností, abychom nevytvořili nápor jednostranného nebo všestranného přetěžování, který by mohl zapříčinit zablokování a nechuť ke vzdělávání a učení. Nejlepší formou výchovy a vzdělávání je prožitek dítěte. Je nutné přesně vymezit určité cíle a dbát na zájmy dítěte, zvlášť v období předškolního věku.

V následující části textu se zaměříme na význam využití herních a pohybových aktivit pro rozvoj jednotlivých oblastí vývoje předškoláka tak, jak je lze uplatnit doma i v mateřské škole. Pomáhají rodiče pedagogům rozvíjet rámcové cíle? Nebo se snaží na děti přenést spěch a chaos dnešního světa?

Hrubá a jemná motorika

Pro děti jsou důležité jednoduché úkoly jako chůze pěšky, prolézání v mlází, plížení po trávě, běhání po hřišti, motorické činnosti spojené s osobním kontaktem s přírodními materiály. Jestliže dítěti nedopřejeme tyto pohybové aktivity, mohou se objevit rizika z nedostatku pohybu (obezita, rozvoj hrubé motoriky). Je propojen rozvoj řeči s vývojem obratnosti a postupně se zdokonaluje i smyslové vnímání. V předškolním věku jsou smyslové vjemy největším přínosem.

Jemnou motoriku zastupuje především manipulace s předměty. Tradiční hračky vyrobené z přírodních materiálů svou „nekonkrétností“ nabízejí řadu podnětů pro fantazii dítěte. Použité materiály jsou svou strukturou a senzorickými vlastnostmi zdrojem dalších rozvíjejících stimulů.

Jemnou motoriku hmatu tak cvičíme nejen s přírodninami, ale také s papírem, textilem, modelínou, keramickou hlínou, těstem a surovinami jako jsou luštěniny, těstoviny a koření.

Řeč

Správná výslovnost vyžaduje náročnou obratnost mluvidel, zejména u hlásek L, R, Ř.

Většina dětí má zpočátku malou pohyblivost jazyka s vadnou výslovností  sykavek. Neobratnost jazyka se podílí i na jiných řečových problémech jako jsou rinolálie, palatolalie a dyslálie.

Motorika mluvidel a činnosti jako jsou artikulace, vyprávění, kreslení, výtvarná tvorba a obkreslování spolu úzce souvisejí a jsou závislé na koordinaci očí a pohybových dovedností, které zdokonalujeme cvičením her, nápodobou, písněmi a říkankami. Všechny tyto složky jsou důležité pro předškoláka, který je bude používat ve škole při psaní a čtení.  

Grafomotorika

Úkolem her je utváření souhry mezi viděním a grafickým projevem, jež je nutný pro budoucí vzdělávání dítěte (kreslení a psaní). V kresebných hrách doprovázených veršovánkami se postupně rozvíjí jazyk a řeč dětí – chápání, poznávání. Zapamatování ve spojení s grafickým projevem podporuje učení. Určité fáze nácviku spojené s pohybem děláme nejdříve ve vzduchu, později ve stoje na tabuli nebo na papír na stěně, abychom rozvíjeli grafomotoriku dítěte. Příklad z již historické brožurky od F. Synka - Říkáme si s dětmi, kde najdeme množství inspirace určené ke zlepšení grafomotoriky: „Hop a hop přes příkop, hopy, hopy přes příkopy“. Ruce se při říkance pohybují do obloučků, pohyby jsou plynulé bez křečovitosti.

Myšlení

U neklidného dítěte nepochodíme s dokonalými hračkami. Bezvadné hračky, televize, video podporují v dítěti pasivní vnímání a jednostranně zatěžují jen zrak a sluch, což představuje riziko pro jeho zdravý vývoj. Tělo je přitom zatěžováno minimálně. Koordinace pohybu se nezapojuje, informace dítě pouze přijímá, ale nezpracovává jako prožitek. Jednostranné zatížení mozku vede k útlumu. Dítě se naučí přijímat hotové informace a dále je nerozvíjí, nepřemýšlí, nerozvíjí svou fantazii ani samostatné uvažování. Dítě je tak vtaženo do nereálného světa, kde se nemůže projevovat. Jestliže ale vymyslíme pro dítě akci, kde si může hrát, vymýšlet, aktivně něco vyrábět, namáhá se hlava i tělo, podporuje se řeč i pohyb, představivost i myšlení. Zkušenosti dokazují, že u dětí, kterým se pravidelně předčítá a kde mohou samy reagovat na text, je slovní zásoba mnohem bohatší a motorické schopnosti jsou dokonalejší než u tzv. pasivních dětí, kterým jsou doma pouštěny pohádky bez reakce dospělých a bez jakékoliv komunikace.

Smyslové vnímání

Pro vývoj dítěte je nutné rozvíjet jednotlivé smysly: zrak, sluch, hmat, chuť a čich. V reálném světě se orientujeme především očima. Seznamujeme se s okolím, listujeme v knížkách, sledujeme televizi, ukazatele apod. Malé dítě se snažíme zaujmout zrakovými vjemy - předkládáme mu hračky, obrázky, knížky, stavebnice. Motivů k vnímání je dost. Hrozí však nebezpečí přetěžování. Poskytneme-li dítěti mnoho podnětů, a aniž by si stihlo jednu věc "zažít", dáváme mu druhou, fixujeme tak v dítěti těkavost. Dejme dítěti prostor pro fantazii, aby vymýšlelo hry s jednou hračkou. Vzniká tak dostatek prostoru pro řešení problému do hloubky a čas k rozšiřování zrakové paměti a trpělivosti. Nebojme se vytvářet pro dítě situace, které by mohly nenásilně prohlubovat zrakovou paměť, přesnost i postřeh, ale zároveň vytrvalost a úspěch. Rodiče a učitelka dávají dítěti podněty a ono si pak samo tvoří hru s předměty a rozvíjí samostatnou dramatizaci.

Moderní civilizace působí i na sluch. Postupně si uvědomujeme zvýšenou hladinu hluku, která nás ohrožuje. Doma i ve městě se vyskytuje pro sluch nebezpečně hlučné prostředí. Nezralost sluchového vnímání dítěte má za následek nerozlišení dlouhé a krátké slabiky, které se projeví až ve škole. V mateřské škole se věnujeme pohybu, rytmice, citu pro jazyk a prožitku. Všestranná je obliba básniček, písniček a zvukových her. Děti se smíchem a radostí rozeznávají různé zvuky, přiřazují je k předmětům, doplňují slovní řady a pracují s hlasem.

Obklopuje nás spousta věcí, na které si můžeme sáhnout. Mnoho podnětů nalézáme v přírodě. Tyto podněty v nás vyvolávají různé pocity. Nedostatek hmatových informací může mít u dítěte důsledek v malé slovní zásobě nebo omezené představivosti. Jak uvádí D. Kutálková v knize Jak připravit dítě do 1. třídy: „Hmat úzce souvisí s rozvojem jemné motoriky i s pohybovou koordinací.“[1] Proto se snažíme zařazovat do výchovy dítěte rozličné pracovní aktivity, aby získalo co nejvíce zkušeností a zážitků. Práce s různým materiálem je pro dítě zábavou i ponaučením. V uvedeném věku se stávají vhodnými aktivitami lepení, stříhání, modelování z mokrého písku.

Stejně jako hmat můžeme vyzkoušet i chuť a čich. Chuť nám udávají vnitřní pocity úst (jazyka a patra). Při aktivitách můžeme ochutnávat jen poživatelné potraviny (děti by se měly naučit je poznávat). Rozdíl mezi sladkým a slaným dělá dětem často potíže. Je potřeba si jednotlivé vlastnosti vysvětlit a zopakovat na různých příkladech. Čich uplatňujeme stejně jako chuť. Při poznávacích hrách posuzujeme vůni - používáme květiny, koření, potraviny. Nezbytné je dávat pozor na alergie.

Hra

Vhodným způsobem, jak zaujmout pozornost dítěte předškolního věku, je stimulace hrou. Zajímavá hra pomůže získat důvěru a naučit dítě pozornosti, disciplíně, pravidlům a dovednosti rozhodování. Hra pomůže pomoci dítěti rozvíjet jeho znalosti o okolním světě a orinatovat se ve světě dospělých. Naučí se používat své zrakové zážitky v experimentování a imaginativní hře. Dítě si postupně uvědomuje vlastní já. Podobné aktivity vyžadují od dítěte soustředěnost a zájem. Proto je důležité dát dítěti námět pro hru a prostorSpontánní činnost tak přináší dítěti konkrétní nové poznatky, které si samo dobře zafixuje. Důležité je při hře umožnit dítěti určitou svobodu, nemanipulovat s ním a podnítit jeho zájem o vlastní bádání a zkušenost.

Problémy současného světa

Dnešní uspěchaná doba je obdobím techniky a stresu. Jsme svědky toho, jak ve společnosti mizí hodnoty lidskosti. Umožněme dětem zastavit se; vhodné jsou tradiční svátky roku a slavnostní okamžiky. Sváteční atmosféra má pro děti i dospělé neopakovatelné kouzlo. Sváteční čas nás obohacuje svými vjemy, kterými porušujeme všední každodenní rytmus. Zvláště děti se pak těší na slavnostní okamžik spojený s tajemným očekáváním. Kalendář přírody podněcuje ke spolupráci na přípravě dobových obyčejů a nabízí možnosti rozvoje řemeslných dovedností při pracovních činnostech.

Je důležité zaměřit se na výchovu, jež by v dětech vytvářela hodnoty, ke kterým se budou moci vracet i v dospělosti. Právě takové hodnoty jako jsou tradice, příroda a řemesla obohacují dítě ve všech směrech. Děti se naučí základním činnostem při zájmové tvorbě. Vytvoříme tak vztah k hudbě, tanci i práci. Zařazením jednotlivých témat do výchovy předškolních dětí podpoříme rozvoj základů estetiky a hodnotového systému dítěte.

Snažme se o uchování starých řemesel a obyčejů, seznamujme děti se zvyklostmi našich předků, aby chápy, jak se svět mění a vyvíjí. Dnešní děti si některé věci nedokáží představit. Často se nám pak stane, že dítě řekne: „Paprika neroste na zahradě, ta se přece vyrobí v továrně a prodává se v supermarketu“. Svět tam mohou vidět jen v líbivém obalu, kde lze všechno koupit v obchodě. Dítě by mělo vědět, že za každým předmětem je lidská práce.

Vlivy prostředí a společnosti na estetické cítění

Vycházíme z principu postupného osvojování a zdokonalování učení. Při výchově respektujeme celistvé rozvíjení osobnosti, v MŠ přitom využíváme jednotlivé kompetence RVP PV. Zkušenosti nám napovídají, že nejvíce lze člověka ovlivnit, naučit (ale také zanedbat) v době od narození do sedmi let dítěte.  Čím silnější bude motivace, tím rychlejší je učení. Děti v této věkové kategorii musíme trpělivě vést a předkládat jim zajímavý a přiměřeně náročný program tak, aby učení něustále probíhalo zábavnou formou. Učení vedeme od jednoduchých ke složitějším dovednostem a stále dokonalejším cílům. Pozor však na nebezpečí přespřílišné iniciativy a "zavalení" šikovných dětí množstvím rozmanitých informací.

Rozvíjejme osobnost dítěte a respektujme hierarchii jeho potřeb. Neustále mějme na paměti tzv. pyramidu potřeb amerického psychologa A. Maslowa – kde v základu stojí potřeby fyziologické, nad ně řadíme potřebu bezpečí, jistoty a stálosti, na třetí místo řadíme pocit lásky a sounáležitosti, dále potřebu sebeúcty a uznání, potřebu seberealizace a vrcholem pyramidy jsou vyšší potřeby (poznání, vědění, estetické potřeby).

Při výchově a vzdělávání musí být brány v úvahu předpoklady dětí, věkové i individuální zvláštnosti. Vhodným výběrem podnětů tak učitelka a rodiče obohacují a povzbuzují aktivitu a experimentaci dětí.

Literatura a použité zdroje

[1] – KUTÁLKOVÁ, Dana. Jak připravit dítě do 1. třídy. 1. v. vydání. Praha : Grada, 2005. 168 s. ISBN 80-247-1040-4.
[2] – HORKÁ, H. Výchova pro 21. století – koncepce globální výchovy v podmínkách české školy. 2000, . 2.. vydání. Brno : Paido, 2000. ISBN 80-85931-85-0.
[3] – SYNEK, F. Říkáme si s dětmi . 2.. vydání. Praha : ArchArt, 1995. 32 s. ISBN 80-901500-0-4.
[4] – Maslowova pyramida. [cit. 2013-11-25]. Dostupný z WWW: [http://cs.wikipedia.org/wiki/Maslowova_pyramida].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Bc. Hana Hrabalová

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
17. 12. 2013
Článek připomíná jedno z velkých rizik období předškolního vzdělávání, kterým je přetížení části dětí ambiciózními rodiči. Autorka uvádí v textu možné důsledky a zároveň nabízí řešení v pestrém a věkově přiměřeném programu pro předškolní děti. Text je určen kromě pedagogů mateřských škol také, a možná především, rodičům předškolních dětí.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Jiné vzdělávací obory obecně