Týden pro inkluzi ve školách 2013
První listopadový týden je vyhlášen jako Týden pro inkluzi ve školách.
Naše škola je základní škola se všemi ročníky a třemi speciálními třídami. V nich se vzdělávají žáci se středně těžkým až těžkým mentálním postižením a dále žáci s více vadami a autismem.
V loňském školním roce jsme v rámci projektu o inkluzi začali inkluzivní vyučovací hodiny zařazovat do rozvrhu, a protože se osvědčily, pokračujeme v nich i letos.
Do vyhlášeného Týdne pro inkluzi 2013 se tedy naše škola také zapojí. Bude se jednat o vyučovací hodiny na 1. stupni základní školy, věk žáků je 6 – 10 let. Některé aktivity se jeví i pro tento věk příliš jednoduché, ale je to z toho důvodu, že jsou určeny pro inkluzivní vyučovací hodiny, kde se musí brát zřetel na schopnosti a zvláštnosti každého z inkludovaných žáků.
Náměty
Chůze, běh (dle individuálních schopností každého žáka)
- okolo tělocvičny, střídáme tempo - rychlá/pomalá chůze;
- po špičkách, po patách, po vnější plosce chodidel;
- jako vojáci – kolena zvedáme vysoko vzhůru;
- pozadu;
- po čáře, položeném laně;
- v zástupu za učitelkou;
- ve dvojicích;
- daným směrem - k oknu, ke dveřím;
- s knihou na hlavě;
- překračování překážek, chůze mezi překážkami;
- po novinách, vytyčené trase.
Rozcvička - zvířátka
Poloha ve stoje
- čáp – chůze vpřed, zobák pomocí rukou dělá klapy, klap, zvedáme vysoko nohy;
- slon – ruce (dlaně) na uši a máváme s nimi, jako když slon mává ušima (zdatnější žáci přidají i chobot – překřížit ruce a chytit se za nos);
- vrabec – dřep, skoky dopředu, ruce si dáme na ramena jako křídla; vrabci postupně vyrůstají - přesuneme se do stoje, opět poskoky dopředu, ruce zůstávají na ramenou;
- velbloud – předklon, chytíme si rukama kotníky, chodíme vpřed, nohy co nejvíce napnuté.
Poloha na kolenou
- kočka – protahujeme si hřbet, skrčit se, protáhnout, vystrčit hřbet, doprovázíme mňoukáním;
- pes – lezeme po kolenou nebo na čtyřech vpřed.
Poloha klek a sed
- hlemýžď - klek, dosednout na paty, schoulit se dolů, nejdříve vystrčíme prsty (růžky), postupně se celí napřimujeme;
- vrána – sed, ruce upažené, máváme jimi, jako když vrána mává křídly; ruce na ramena a kroužíme jimi.
Poloha v leže
- had – ležíme na zádech, stočíme se do klubíčka na bok nebo do kolébky na zádech; po chvíli se znovu protáhneme nebo ležíme na břiše a plazíme se vpřed;
- myš – leh na břiše, jedna noha je pod sebou skrčená, druhá natažená, jako že se plazí myší ocásek;
- brouk – leh na zádech, přednožit, předpažit a co největší silou boxovat pažemi před sebe, kopat nohama jakoby do stropu; potom se brouk unaví a ruce i nohy padají na podlahu;
- rak – sed, ruce dozadu na zem za záda, opřít se o ně a zvednout zadeček; lezeme dopředu i dozadu, můžeme si ještě na bříško pro ztížení cviku položit knížku.
Soutěže a hry s obručemi
- obruče rozdáme na podlahu; děti obcházejí okolo za zpěvu nebo hraní hudby, na daný pokyn nebo ztišení hudby rychle každý žák skočí do obruče na zemi, a protože je obručí o jednu méně, vždy jeden žák vypadává;
- provlékání obručí – dva soutěžící – na daný pokyn mají časový limit na to, aby na sebe navlékli co nejvíce obručí;
- učitel drží obruč, žáci jí prolézají jako lvi v cirkuse, obručí může být za sebou více;
- obruče leží na podlaze za sebou; procházíme jimi, skáčeme dovnitř a ven aj.;
- posílání obručí ve dvojici nebo koulení volně do prostoru;
- sedíme na zemi v kroužku; obruč máme uprostřed před sebou na zemi, dáváme podle pokynů dovnitř jednu ruku, obě nohy atd.;
- několik žáků sedí okolo obruče; chytnou se jí jednou rukou a vstanou, stále se obruče drží a chodí okolo ní, zpívají; střídají ruce, které obruč drží;
- stejně tak může cvičit u obruče pouze dvojice žáků.
Skoky, soutěže
- skoky na místě snožmo, potom na jedné a druhé noze;
- poskoky kolem hračky – každý žák si před sebe postaví gumového panáčka, okolo něj skáče;
- hračka leží na čáře, žáci stojí na jiné čáře každý proti své hračce; na povel se pro svou hračku každý rozběhne a vrátí se i s ní;
- dvojice žáků má dohromady pouze jednu hračku – na povel ji první z dvojice odběhne dát na protější čáru a druhý z dvojice pro ni zase doběhne; je možné nejen běhat, ale i skákat, lézt po čtyřech;
- všechny hračky jsou rozmístěny po tělocvičně; každý žák dostane kyblíček a běží je do něj posbírat; měří se čas, nejrychlejší sběrač vyhrává;
- zvířátka jsou opět rozestavěna po tělocvičně; každý dostane pokyn, jakou hračku má přinést; na daný pokyn pro tuto hračku běží; kdo ji nejrychleji najde a přinese, vyhrává.
Určování levá/pravá
- chodíme po třídě jako vojáci – zvedáme pravou, levou nohu, opakujeme, vlevo v bok, vpravo v bok;
- máváme levou, pravou rukou, dupeme levou, pravou nohou, mrkáme pravým, levým okem, stojíme na levé, pravé noze;
- ukážeme pravou (levou) ruku a určujeme na ní prsty, které pojmenujeme;
- posíláme si míčky – levou, pravou rukou;
- třídíme kostky nebo míče na levou stranu a na pravou stranu;
- co všechno může být pravé a levé? – koleno, loket, oko, ucho, obočí, tvář, kotník, stehno, půlka zadečku;
Při takových činnostech hojně využíváme cvičební pomůcku padák - střídavě se držíme padáku pouze levou rukou, pravou rukou, oběma rukama, zvedáme levou nohu, pravou nohu apod. (viz obrázek č. 1)
obr. č. 1, autor díla: Michaela Krajská
Pohyb s říkankou
- na kočku
- běh v zástupu kolem tělocvičny a různě po jejím prostoru;
- běh v zástupu do tvaru klubíčka (spirály)
Naše malá kočička,
tahá nitě z klubíčka,
tahá, tahá, tam a zpátky
dovede nás do pohádky.
(autorka Michaela Krajská)
- na motýla - Děti běží po tělocvičně, ruce upažené, sednou si na bobek, zvednou se a běží dále, znovu na bobek....střídáme běh a sed na bobečku.
Milé děti, motýl letí,
tu si sedne na kytičku,
tu si sedne na lavičku,
tu si sedne na holčičku.
Kdy odletí? Za chviličku.
(autorka Michaela Krajská)
- na žábu - děti skáčou po tělocvičně, v závěru říkanky se posadí na bobek - opakujeme
Skáče žabka kolem vody,
skáče, až jí nohy bolí,
tak se milá žabičko,
posaď ven na sluníčko.
(autorka Michaela Krajská)
- na šneka
- žáci lezou po čtyřech nebo po kolenou
- žáci se plazí po břiše
Leze šneček, leze trávou
líně střídá levou, pravou,
šnečku, co to děláš?
Vždyť ty nohy nemáš!
(autorka Michaela Krajská)
Cvičení ve dvojici
- zrcadlo - jeden z dvojice předvádí pohyb, druhý ho napodobuje;
- postavení čelem k sobě, drží se za ruce - střídavě jeden a druhý provádí dřepy, stoj na jedné noze, poskoky apod.;
- postavení čelem k sobě, drží se za ruce, jeden sedí na zemi, druhý stojí; stojící žák přeskakuje natažené nohy sedícího spolužáka ze strany na stranu;
- sed na patách čelem k sobě, drží se za ruce - jeden z dvojice se naklání dozadu, druhý jde naopak do předklonu, střídáme;
- sed roznožný proti sobě, držíme se za ruce, střídavě si jeden a druhý žák lehá;
- sed roznožný proti sobě, držíme se za ruce křížem a řežeme dříví (pohyby rukou);
- sed roznožný proti sobě, držíme se za ruce a meleme kávu (pohyby rukou), plaveme apod.
Pohybové hry
- na včeličky
- na podlahu v tělocvičně poházíme různé barvy kytiček; žáci se postaví na čáru a reagují na povely - "Letíme na červenou kytičku, žlutou..."; můžeme například dát kytiček určité barvy o jednu méně a v každém kole tak jeden žák vypadne;
- na hračky
- chlapci představují autíčka, dívky panenky, na povel: "Autíčka", začne učitel bouchat do bubínku, tleskat aj.; když přestane, autíčka se vrátí zpátky na čáru, vystřídají je "Panenky";
- žáci se mohou rozdělit na více skupin, dokonce může každý žák představovat jinou hračku, a potom na povel běhá pouze on sám.
