Více než polovina zaměstnavatelů (56 %) zohledňuje při výběru nových zaměstnanců skutečnost, zda daný uchazeč absolvoval pracovní stáž. 64 % zaměstnavatelů upřednostňuje stáž absolvovanou přímo u nich v podniku, 56 % se spokojí se stáží v jiném podniku, pokud je však ze stejného oboru. 51 % podniků pak vítá zkušenost ze zahraniční stáže. O přínosech pracovních stáží jsou přesvědčeni i jejich absolventi.
Většina dotazovaných škol (87 %) má zkušenosti s vysíláním na pracovní stáže, přičemž tři čtvrtiny z nich vysílají žáky a studenty na stáže v rámci ČR a stejný podíl škol má zkušenosti s vysíláním žáků do zahraničí.
Mobilita učitelů je o něco nižší – do zahraničí je vysílá jen polovina škol. Při vysílání žáků na stáže školy nejčastěji využívají program Leonardo da Vinci (66 %). S přijímáním stážistů mají zaměstnavatelé zapojení do výzkumu spíše menší zkušenosti. Žáky či studenty přijímá 67 % oslovených podniků, učitele však naprostá menšina (pouze 14 %). Naproti tomu téměř jedna čtvrtina zaměstnavatelů má zkušenost s přijímáním stážistů (žáků, studentů i učitelů) ze zahraničí. Tyto údaje by přitom mohly být ještě vyšší, protože 40 % respondentů uvedlo, že mají zájem přijímat stážisty i ze zahraničí. Jen 20 % zaměstnavatelů uvedlo zkušenost s projekty programu Leonardo da Vinci, 40 % respondentů tento program dokonce vůbec neznalo.
Jako největší problém při plánování stáží se ukázaly administrativní náročnost (62 %), malá jazyková vybavenost vysílaných osob (58 %) a finanční náročnost (54 %). Důvody, které často zaznívají – nechuť cestovat a neochota zaměstnavatelů přijímat stážisty – byly vnímány jako problém u menšiny škol (19 %, resp. 17,5 %). Důvody, proč zaměstnavatelé nepřijímají stážisty ve větší míře, se liší v závislosti na tom, zda jde o stáže pro učitele, žáky, studenty, nebo o zahraniční účastníky. Např. u žáků a studentů je největší překážkou personální zátěž (30 %), tj. nedostatek zaměstnanců, kteří by se stážistům věnovali.
Naproti tomu u učitelů a zahraničních účastníků uváděli zaměstnavatelé jako největší překážku nedostatečný zájem stážistů (45 % u učitelů, 47 % u zahraničních účastníků). Na dalších místech se pak řadily tyto důvody: právní předpisy a legislativní podmínky, administrativní zátěž, finanční náročnost a nedostatečná odbornost. U posledního bodu poměrně výrazně vyčnívají žáci a studenti (17 %), u učitelů a zahraničních účastníků je tento důvod spíše minoritní (5 %, resp. 4 %). Velmi odlišné názory škol a zaměstnavatelů se projevily u otázky týkající se souladu školních vzdělávacích programů a požadavků pracovního trhu. Zatímco polovina škol odpověděla, že ŠVP a pracovní trh jsou v souladu, naprostá většina zaměstnavatelů (84 %) je opačného názoru. Shoda naopak panuje v názoru, že by studijní a pracovní stáže mohly přispět ke zlepšení této situace – myslí si to 94 % škol a 89 % zaměstnavatelů zapojených do šetření.
 |
Ke zvýšení počtu i kvality stáží navrhovali zaměstnavatelé v šetření nejčastěji tato opatření: zvýšení finanční motivace (např. v podobě daňových úlev) – 73 %, vytvoření nástroje na snadnější vyhledávání partnerů a navazování spolupráce (54 %) a zjednodušení administrativní procedury (30 %).
K většímu rozšíření stáží a jejich kvality by mohl přispět také nový evropský systém ECVET (Evropský systém pro přenos kreditů v odborném vzdělávání), který má usnadnit uznávání výsledků učení za účelem získání kvalifikace v rámci mobility. ECVET se snaží pomáhat při vyhledávání partnerů, definovat obsah stáží či snížit administrativní zátěž spojenou s organizací stáží. „Z pohledu zaměstnavatelů je důležité, aby žáci během studia získávali své zkušenosti také v reálném pracovním prostředí, protože to umožní jejich hladký přestup na trh práce a získání zaměstnání,“ říká Ing. Miloš Rathouský, člen týmu expertů projektu ECVET Experts.
Dovednosti a znalosti, které si žáci a studenti na stážích osvojili, uznává 40 % dotázaných škol bez potřeby je dále ověřovat. Naopak necelá pětina škol tyto znalosti vůbec nezohledňuje. 17 % škol znalosti získané na stáži ověřuje a poté známkuje nebo jinak započítává do výsledků studenta a stejné procento je sice ověřuje, ale dále už nezohledňuje.
Prvky ECVET zavádí v českém prostředí od konce minulého roku také projekt Pospolu – Podpora spolupráce škol a firem. Školám a firmám, které mají navázané partnerství, například na seminářích se zahraničními lektory, radí, jak efektivněji spolupracovat a jak vzájemnou spolupráci ještě prohloubit. „Zástupci zaměstnavatelů a odborných škol měli možnost si během květnových workshopů vyslechnout příklady dobré praxe efektivní spolupráce, společně definovat největší obtíže při realizaci stáží nebo prakticky vyzkoušet tvorbu jednotek výsledků učení. Věříme, že prakticky orientovaný seminář pomohl využít ECVET jako nástroj pro zefektivnění spolupráce podniků a odborných škol,“ říká řešitelka projektu Ecvet Experts Lenka Chvátalová z Národního ústavu pro vzdělávání.
Zdroj: Tisková zpráva z dotazníkového šetření provedeného v zimě 2012 v rámci projektu National Teams of ECVET Experts 2012–2013, za finanční podpory Programu celoživotního učení Evropské komise a MŠMT. Pro dotazování bylo osloveno 410 škol a 181 zaměstnavatelů. Návratnost dotazníků byla relativně vysoká; 33 % u škol (137 odpovědí) a 39 % u zaměstnavatelů (70 odpovědí). Šetření bylo anonymní, respondenti zastupovali všechny kraje ČR.
Více informací najdete na www.ecvet.cz, www.naep.cz a www.projektpospolu.cz.
Článek vyšel v časopise VZDĚLÁVÁNÍ, čtvrtletníku Národního ústavu pro vzdělávání, ročník 2, číslo 2/2013, ISSN 1805-3394. Ke stažení na http://nuv.cz/publikace-a-periodika/vzdelavani-2-2013.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
