Práce se školním atlasem

Velmi důležitou součástí obsahu vzdělávacího oboru Zeměpis pro 2. stupeň ZŠ, popř. pro nižší ročníky víceletých gymnázií, je práce se zdroji geografických informací. Je to téma, které se díky rozvoji informačních technologií a stále se zvyšující úrovni technického vybavení škol dostává do pozice základního stavebního kamene geografického myšlení žáků. Je to celek, který je v učebnici zeměpisu (alespoň v té, kterou používám) zmiňován jen okrajově. Je hlavně na pedagogovi, jakou dobu a v jakém rozsahu se dané tematice bude věnovat. Má osobní zkušenost z dvacetileté praxe říká, čím více a důkladněji se bude probírat toto téma, tím lépe. Už jenom Školní atlas světa dnes poskytuje takové množství informací a v takových různých formách, že spíše připomíná učebnici. Mapy (atlas by měl být hlavně souborem map) jsou doplňovány tabulkami, diagramy, schématy a mnohdy i rozsáhlými texty.

A právě zde vzniká široké pole pro rozvoj dnes tolik žádaných klíčových kompetencí. Na učiteli je vlastně to nejdůležitější - rozhodnout:

• jaký zdroj informací upřednostní
• jak svůj výběr obhájí před žáky
• jakým způsobem je naučí informace sbírat, třídit a hodnotit jejich kvalitu

Je tu samozřejmě internet, v současnosti nejrychleji rostoucí způsob šíření informací. Pro mnoho žáků je to hlavně způsob, jak bez větší námahy přijít k hotovému řešení úkolu či k referátu. Úlohou učitele je, aby se žáci snažili s internetem pracovat na bázi spolupráce - spíše stránky vytvářeli, popř. obohacovali, než jenom pasivně přejímali práci ostatních.

V žádném případě nechci představovat svůj způsob prezentace této látky jako jediný možný. Ale na druhé straně zcela zodpovědně prohlašuji, že je to způsob, který se mi osvědčil. Na příkladech několika hodin nabízím rozpracované téma, doplněné pracovními listy.

Organizace výuky

Klasický výklad učiva není potřebný, většinou je vše potřebné součástí pracovního listu. Spíše se jedná o hodiny s problémově pojatou výukou, doplněné diskusí o správném řešení. Celý tematický celek je završen projektem. Z hlediska použitých pomůcek mám tyto zásady:

• Žáci (v mém případě se jedná o 1. ročník víceletého gymnázia = primy) mají vlastní mnou doporučené Školní atlasy světa, které budou využívat po celou dobu své gymnaziální docházky. Pro sociálně slabší mám v rezervě několik školních atlasů (využívám tak 2 - 3 ks). V některých úlohách se dají využít i jednotlivé mapy světadílů (dodávané některými kartografickými firmami jako bonus).
• Sešity doporučuji ve formátu A4, protože pracovní listy se pak dají přehledně vložit mezi stránky.
• Při zadání samostatných projektů dávám přednost kresleným a rýsovaným objektům. V podstatě nevyžaduji, aby mapy, grafy či tabulky byly vytvářeny na počítači.

Technické zázemí učebny

Dotyková tabule SmartBoard a kompletní soubor nástěnných map. Poměrně dost dlouhou dobu jsem využíval notebook a dataprojektor, přičemž jsem obraz promítal na bílou tabuli, takže žáci mohli do obrázků, map a grafů zakreslovat. Pokud není k dispozici projekční technika, dá se alespoň namnožit text pracovního listu do formátu A3 a rozvěsit po třídě. Žáci pak vypisují správné řešení na více tabulí a mohou své výsledky porovnávat.

Závěr

Jednotlivé pracovní listy jsou vytvářeny tak, aby práce s jednou stránkou textu trvala 45 minut, tzn. po dobu klasické vyučovací hodiny. Malou část úkolů v pracovních listech někdy žáci vypracují za domácí úkol (zvlášť známkovaný).