Příspěvek poskytuje jeden z mnoha námětů pro práci žáků s informacemi, který se mi osvědčuje již několik let. Práci s informacemi považuji za jednu z nejdůležitějších vyučovacích či studijních metod, hlavně výběr podstatných dat na úkor druhořadých a sdělení těchto poznatků ostatním. Práci s informací a následnou interpretaci zavádím nejčastěji v rámci tzv. dvouhodinovek, které jsou realizovány v rámci povinně volitelných předmětů (v našem gymnáziu se jedná o seminář ze zeměpisu pro 5. a 6. ročník šestiletého gymnázia, historicko-geografický seminář pro 3. - 6. ročník šestiletého gymnázia), a také proto, že mám příležitost pracovat s menší skupinou žáků (12 - 18). Čas, náročnost zpracovávaného textu, délka výstupu jsou samozřejmě přizpůsobeny věku žáků.
Jako materiál, který žákům předkládám, používám nejčastěji karty edice Svět jediným pohledem (Nakladatelství Atlas, Literary Rights International, Inc. - Czech version 2002), zeměpisné encyklopedie, okopírované či vytištěné stránky z novin, časopisů, webových stránek atd. Další možností je, když každý z žáků nebo každý ze skupiny zpracuje třeba jen dva odstavce daného textu a postupným přednesem všech zúčastněných bude sdělen celý text.
1. krok (15 min)
Na začátku výuky pedagog předloží žákům neznámé texty, které jsou tematicky zaměřené na probírané učivo; v tomto případě karty edice Svět jediným pohledem. Každá karta popisuje jednu kanadskou provincii, či teritorium. Pokud je ve skupině více žáků, než je kanadských územně správních celků (13), přidáme např. hlavní město či jiná města, historii, obyvatelstvo Kanady apod., které jsou též zpracovány na kartách. Lze použít i encyklopedie a ofocené texty. Každý žák má na zpracování textu čas maximálně 15 minut (lze i déle podle věku a tématu). Informace získané z textu si žáci zapisují do sešitu, který mohou použít při prezentaci. Vyučující také žákům sdělí, kolik času bude poskytnuto na prezentaci. Žák tedy při výběru informací musí brát v úvahu i předpokládanou délku výstupu.
2. krok (70 - 74 min)
Tuto část musí vyučující dobře promyslet, aby se všichni žáci při prezentaci vystřídali a současně zbyl čas na dotazy a připomínky, ať už ze strany vyučujícího, či žáků. Například při počtu 12 žáků má každý maximálně 5 minut na výstup + 1 minutu na dotazy. Dobře se mi také osvědčila práce se skupinami (nejlépe dvoučlennými), kdy je závěrečný výstup podán tzv. moderátorskou dvojicí - řečníci se střídají a vzájemně doplňují. Z toho tedy vyplývá, že žáci mají na výstup více času.
Výstupy žáků je třeba řadit podle systému, např. začneme provinciemi na východě Kanady a postupně přecházíme k západním provinciím, pak následují západní teritoria a pak pokračujeme směrem k teritoriím na východě. Další možností je řadit územně správní celky podle toho, kdy vznikly nebo byly připojeny k území, které představovalo tehdejší Kanadu - od provincie Quebec po teritorium Nunavut. Vyučující dbá na to, aby žáci používali vlastní slova při prezentaci tématu, dodržovali pravidla komunikace, mluvili srozumitelně.
3. krok (1 - 5 min)
Vyučující zhodnotí práci žáků, upozorní na hlavní chyby při výběru poznatků a při jejich prezentaci. Dalším důležitým krokem je aktualizace daných informací, proto vyučující zadá žákům za domácí úkol zjistit, zda jsou uvedené informace stále platné (týká se to hlavně statistických dat, vzniku a zániku kolonií a samosprávných celků, geneze konfliktů, integrací atd.). Každý žák zjišťuje pouze data týkající se jeho zadání.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.