Během aktivity před čtením děti předvídají z obrázku, propojují prožitek hlavního hrdiny s vlastní zkušeností. První aktivita před čtením se váže k první kapitole knihy.
Ve druhé části práce si mají děti zapamatovat některé informace z textu a být schopny na základě zapamatovaného děje a pomocí klíčových slov – obrázků - reprodukovat část děje z druhé kapitoly.
Děti pracují samostatně.
Předvídání ze vstupního obrázku (viz kniha) a názvu knihy.
Díky této knížce dnes poznáte nového kamaráda. Jeho jméno se dozvíte hned v první kapitole. Zatím se podíváme alespoň na obrázek.
Modelový rozhovor
Poslouchejte čtení. Kdo uslyší, jak se kluk jmenuje, zvedne potichu ruku.
Podruhé zvedni ruku, když se dozvíš, proč se kluk takto tváří.
Začátek kapitoly stručně převyprávíme
V hotelu uprostřed velkého města Praha se ubytovali chlapcovi rodiče spolu se svým synem. Chlapec musí zůstat jeden den v hotelovém pokoji sám. Jeho rodiče mu darovali plyšového lva. S ním je každé čekání na rodiče veselejší a kratší.
Jenže ... druhý den ráno se kluk probudil a Žlutý lev nikde není. Ani pod peřinou, ani pod postelí, ani ve skříni... Kde je Žlutý lev?
Dočteme první kapitolu – stranu 8 – 9.
Ve chvíli, kdy vstupuje do děje holub, můžeme k četbě přizvat druhého manažera klubu. Ten bude číst i v dalších kapitolách to, co říká holub. Pro lepší přehlednost si můžeme text okopírovat a barevně označit přímou řeč. Máme-li možnost četby dalším lektorem, můžeme barevně odlišit i zvlášť texty vypravěče a později postav z následujících kapitol.
Vrátíme se k úvodnímu obrázku.
Modelový rozhovor:
Děti zdůvodňují své odpovědi, vycházejí ze své vlastní zkušenosti.
Socializační prvek: z tváře člověka můžeme mnohdy vyčíst jeho pocity, trápení (jindy jeho radosti).
David s Modropírkem se vydávají na dobrodružný let. Zde můžeme lekci ukončit a další aktivity nechat na příští setkání nebo pokračujeme v následujících aktivitách.
Na tabuli umístíme flip se jmény: DAVID – MODROPÍRKO – ŽLUTÝ LEV, připomeneme si tak hlavní „postavy“ knihy a obrázek – ilustraci z knihy (str. 12 – 13 – David má na zádech letícího holuba)
Z ilustrace odhadujeme, co se mohlo při první cestě Davida s Modropírkem stát. Návrhy dětí zapisujeme ta tabuli.
Na závěr napíšeme otázku: Našel David Žlutého lva?
Sedíme s dětmi společně v kruhu a čteme druhou kapitolu „Písnička“.
Kapitolu čtou opět 2 – 3 manažeři klubů či jiní dospělí, text máme označený podle jednotlivých postav. Čtení je výrazné s ohledem na děj a charakter postav.
Některá slova z textu mohou být pro děti méně srozumitelná (katedrála, chrliče). Vyzveme děti, aby zvedly ruku vždy, když nebudou něčemu rozumět. Pokud se děti u méně známých slov samy nepřihlásí, zeptáme se dětí na význam takových slov. Slova si sami předem vytipujeme podle úrovně čtenářů, kterým text předčítáme.
Po dočtení kapitoly dostanou děti prac. list s několika obrázky.
Vyzveme děti, aby zakroužkovaly ty obrázky, na kterých jsou osoby, zvířata či věci, které viděl David na svém dobrodružném letu. Zdatnější mohou obrázky i očíslovat podle toho, jak šly události za sebou.
Hotové obrázky děti položí před sebe do kruhu a porovnáme odpovědi.
Čtyři zakroužkované obrázky (balón, katedrála, zvon, chrlič) jsou čtyři klíčová slova, která nám pomohou převyprávět část příběhu – let nad Prahou. Ke každému slovu se váže kratičká zastávka při letu...
Děti se při vyprávění střídají. Ten, kdo mluví, drží v ruce mluvící předmět (třeba žlutého plyšového lva nebo vystřižený obrázek, na kterém je předmět, o němž dítě hovoří).
Pokud se nedaří některý obrázek správně propojit s dějem příběhu, přečteme znovu příslušnou krátkou část příběhu. Děti ji zkusí znovu převyprávět.
Na závěr si děti vyzkouší, jak se mohl David tvářit po prvním dobrodružství s Modropírkem. Přemýšlíme, zda se změnil výraz v jeho obličeji oproti úvodnímu obrázku a proč.
Každý se pokusí zahrát na metalofon (či zvonkohru) nějakou (i vymyšlenou) krátkou tichou melodii, případně si ke své písničce vymyslet vlastní text (podobně jako v příběhu – písnička jen pro klučičí - holčičí a holubí uši).
Texty přidáme na tabuli společně s pracovními listy.
Setkání může končit v kruhu tichým zpěvem některé dětem známé písničky, případně jedné z vymyšlených dětských písní (jen pro klučičí, holčičí a holubí uši).
Brána ke vzdělávání: školní čtenářské kluby posilující rovné příležitosti dětí a žáků se SVP - projekt pracuje s předškolními a prvostupňovými dětmi, jimž představuje knížky a četbu jako příjemný a zároveň poučný způsob trávení volného času.
Do 21 klubů při 13 základních školách po celé ČR dochází v současnosti přibližně 270 dětí, které mají specifické vzdělávací potřeby, protože pocházejí z odlišného kulturního či sociálně slabého prostředí nebo mají specifickou poruchu učení. Většinu klubů vedou společně pedagog školy a knihovník místní veřejné knihovny.
Tříletý projekt hradíme z prostředků Evropského sociálního fondu v rámci OPVK a státního rozpočtu ČR. Podrobné informace o aktivitách, řadu fotografií i pracovních výstupů můžete nalézt na www.ctenarskekluby.cz nebo na facebook.com/skolnictenarskekluby.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Brána ke vzdělávání: školní čtenářské kluby.
Ostatní články seriálu: