Pohybem a hrou rozvíjíme osobnost dítěte: Pohybové kompetence dítěte v předškolním věku

V souvislosti s poznatky o tělesném a psychickém růstu a vývoji dětí v předškolním věku byl v oblasti tělesné výchovy specifikován rámcový obsah činností, které odpovídají dětskému věku a jejichž prostřednictvím je ovlivňován především tělesný a pohybový rozvoj dítěte. Tyto činnosti vedou k osvojení základů kompetencí zasahujících i další stránky osobnosti dítěte. Protože konkretizují obecné požadavky dané RVP PV, mohou být tyto činnosti a kompetence jedním z podkladů pro zpracovávání Školního vzdělávacího programu.

 Tělesné a pohybové aktivity jsou prostředkem k získání kompetencí (viz Dvořáková, H.: K některým problémům tělesné výchovy v současné mateřské škole. Karolinum, Praha 1998, s. 112–115):

• v oblasti osvojování pohybových dovedností základních i specifických –sportovních,

• v oblasti posilování tělesné zdatnosti – aerobní vytrvalosti, svalové síly a pohyblivosti,

• v oblasti kognitivní a afektivní – rozvíjení psychických, osobnostních a sociálních stránek osobnosti.

V průběhu předškolní výchovy a vzdělávání by děti měly získat tyto kompetence:

1. Pohybové dovednosti

Lokomoční dovednosti:

– pohybovat se různými způsoby v prostoru všemi směry, ve směru podle pokynů,

– pohybovat se různými druhy lokomoce mezi překážkami, přes překážky terénní i umělé,

– poskakovat a skákat různými způsoby a v kombinacích,

– skákat do různých směrů, přeskakovat překážku, vyskočit na překážku a seskočit,

– pohybovat se různými způsoby v prostoru s různými polohami nebo pohyby částí těla (upažit, tleskat…),

– pohybovat se s partnerem a ve skupině ve vzájemné spolupráci,

– podřídit lokomoci rytmu a hudbě,

– pohybovat se v prostoru v různém prostředí – na sněhu, ve vodě…

Nelokomoční dovednosti:

– zaujmout různé polohy podle pokynů – znát názvy částí těla, základních poloh a pohybů,

– pohybovat částmi těla podle pokynů, nápodoby, v různých podmínkách – s náčiním, na nářadí,

– pohybovat se kolem různých os svého těla (převaly, obraty, kotouly),

– dokázat pohyby částí těla podřídit hudbě.

Manipulační dovednosti:

– manipulace s různým náčiním a předměty (rukama, nohama, koleny, hlavou; zvedat, nosit, předávat, kutálet, pohazovat, odrážet, kopat, driblovat, balancovat),

– odhadnout pohyb náčiní a přizpůsobit mu vlastní pohyb,

– spolupracovat ve skupině při ovládání náčiní,

– využít pomůcky k pohybu v různém prostředí (plovací pomůcky, tříkolky, kola, boby, saně, lyže, brusle…).

2. Tělesná zdatnost

– dokázat se pohybovat po delší dobu jednoduchými lokomočními pohyby, zvládat přiměřenou fyziologickou zátěž,

– dokázat zpevnit a uvolnit své tělo podle návodu,

– dokázat protáhnout své tělo podle návodu.

3. Kognitivní a afektivní oblast

– znát různé části svého těla a umět je pojmenovat,

– znát směry vzhledem ke svému tělu,

– vědět o činnosti srdce a o jeho reakci na tělesné zatížení, vědět, že jeho trénování pohybem prospívá zdraví,

– vědět, že síla svalů umožňuje pohyb,

– vědět, že tělo by mělo být pružné, aby bylo zdravé a pohyblivé,

– znát užívané pojmy spojené s pohybem a sportovním prostředím,

– dokázat dodržovat domluvená pravidla,

– spolupracovat ve hře a činnosti,

– respektovat ostatní,

– nebát se v různém prostředí (ve vodě, na sněhu),

– nebát se vyjádřit svůj názor,

– mít z pohybu radost.

Uplatnění pohybových činností v RVP PV

Rámcové cíle jsou specifikovány do pěti oblastí rozvoje osobnosti dítěte, v nich jsou pak formulovány specifické činnosti a příležitosti, jež vedou k osvojování kompetencí, které postupně umožňují dítěti vyrovnávat se se stále širším prostředím a narůstajícími nároky života (RVP PV, s. 15):

1. Biologická oblast – dítě a jeho tělo

2. Psychologická oblast – dítě a jeho psychika

3. Interpersonální oblast – dítě a ten druhý

4. Sociokulturní oblast – dítě a společnost

5. Environmentální oblast – dítě a svět

Tělovýchovné pohybové činnosti se zcela přirozeně nejvíce vztahují k první – biologické oblasti dítěte. Tady jsou tyto činnosti hlavním a jediným možným prostředkem cesty k získávání pro život potřebných kompetencí. Vztahují se k získávání pohybových dovedností, tělesné i psychické zdatnosti a poznatků, hodnot a postojů s tím spojených a vedoucích ke zdravému způsobu života (specifikace pohybových kompetencí je uvedena v předchozí kapitole). Biologická podstata člověka je úzce spojena s celým jeho vývojem a proto se i biologická oblast prolíná i do všech dalších oblastí vzdělávání.

V druhém okruhu – oblasti psychiky dítěte – je motorika úzce propojena s jazykovou výchovou a logopedickou péčí, pohyb ovlivňuje rytmus řeči a dýchání. Pohybové aktivity také mohou podporovat samostatné vyjadřování a komunikaci. Mohou být zaměřeny na rozvoj smyslového vnímání, vytvářejí řadu situací, kde se uplatňují a procvičují myšlenkové procesy: řešení problému, rychlá schopnost analýzy a volby řešení, rozšiřují poznatkovou sféru, učí pravidlům, rozvíjejí fantazii a tvořivost, reaktivnost.

Ve vztahu k dalším oblastem nabízejí pohybové činnosti a hry velmi mnoho situací osobnostního a společenského charakteru. Děti pěstují své sebepojetí, sebevědomí, sebedůvěru, odvahu, rozvíjejí vůli a odpovědnost. Tyto činnosti a hry působí samozřejmě výrazně na socializaci dítěte. Při hře vyplyne zcela spontánně potřeba respektovat pravidla, práva ostatních, děti prožívají a zvládají i složité situace a emoce, nutná je vzájemná komunikace a pomoc. Pohybové činnosti proto významně ovlivňují i oblast morálních hodnot – děti se učí hrát fér, vyhrávat i prohrávat, chovat se čestně, respektovat odlišnosti druhých apod. To vše hraje roli i v širším společenském kontextu – ve vztahu k tradicím místa, ve vztahu a k ochraně kulturních hodnot i přírody, ale i k celospolečenskému a světovému dědictví ve sportovních utkáních, mezinárodních soutěžích, olympijských hrách.

Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím Portál z publikace Pohybem a hrou rozvíjíme osobnost dítěte.