Přestat být lidmi

„Pak nás odvezli do Osvětimi, a samozřejmě, že to bylo horší, než v Lodži, ale pro mě byl život nejhorší v Lodži. V Osvětimi to už nebyl život, tam už jsme nebyli lidmi.“

Věra Šlesingerová, vzpomínky pamětníků[1]

Klíčové otázky:

• Co je potřeba k tomu, aby se člověk mohl cítit důstojně?
• Proč pokládáme lidskou důstojnost za hodnou ochrany[2]? 
• Za jakých okolností lidé o důstojnost přicházejí?
• Jakými způsoby byla důstojnost odpírána Židům deportovaným z Protektorátu Čechy a Morava?

Úvodní text:

Registrací Židů, zabavením jejich majetku a jejich vyloučením ze společnosti byly dány základní předpoklady pro jejich věznění mezi skutečnými, nikoli jen pomyslnými zdmi. Transporty Židů do ghett a koncentračních táborů se otevřela další fáze tzv. „konečného řešení židovské otázky“.

Systematické deportace Židů z území protektorátu byly zahájeny v říjnu 1941 transporty do ghetta v Lodži. 17. září 1941 bylo na poradě u Hitlera rozhodnuto o vysídlení Židů z Říše a z protektorátu do nově podmaněných území na východě. Prozatím mělo být 60 tisíc Židů soustředěno právě v Lodži. Kvůli přeplnění ghetta bylo nakonec deportováno pouze 20 tisíc Židů, z toho pět tisíc z protektorátu. Od ledna 1942 bylo přelidnění a nedostatečné zásobování potravinami v Lodži řešeno deportacemi do nedalekého Chelmna, kde byli Židé vražděni za pomoci pojízdných plynových komor. Později byli lodžští vězňové deportováni také do Osvětimi. Za běžný život vězňů v ghettu zodpovídala židovská samospráva, která byla však podřízena nacistům a musela plnit jejich rozkazy, včetně přípravy deportací do vyhlazovacích táborů.[3]

První z pěti transportů vždy po tisíci osobách z Prahy do Lodže (a vůbec první transport Židů z Prahy) byl vypraven 16. října 1941. Vybraných tisíc Židů se muselo na shromaždiště dostavit několik dní před odjezdem transportu. V do detailů propracované byrokratické proceduře, která zde za stálého ponižování probíhala, byli Židé zbaveni veškerého zbylého majetku, museli odevzdat klíče od bytů. Do transportu si směli vzít pouze zavazadla o celkové váze 50 kg na osobu. Podle nacistické interpretace práva ztráceli deportovaní dosavadní státní příslušnost. Stávali se pouhými obyvateli říše nacistických koncentračních táborů, říše hladu, zimy, utrpení a plynových komor. Z pěti tisíc českých Židů deportovaných do Lodže přežilo pouhých 282.

Následující video je koláží vzpomínek několika českých pamětníků, kteří se dostali právě do lodžského ghetta.

Pracovní materiál:

15 minutový sestřih vzpomínek pamětníků bonusového DVD Ghetto jménem Baluty, režiséra Pavla Štingla. Dostupné též online.[4]

Metodická část:

Časová dotace: 90 minut, doporučujeme vyučujícím upravit citlivě délku pracovních textů podle schopností jejich žáků, stejně tak volit a měnit učební strategie a metody podle svých pedagogických zkušeností

Způsob práce: video, skupinová práce, vytváření schémat

Zařazení lekce: lekce je vhodná pro práci na dosažení očekávaných výstupů vzdělávacích oblastí Člověk a společnost, včetně rozvíjení vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot ve většině průřezových témat všech druhů škol druhého a třetího stupně

1. Vyzvěte žáky, aby si zvolili jednu z prvních třech klíčových otázek a pokusili se na ní odpovědět krátkým písemným zamyšlením do deníku.
2. Rozdělte žáky do pracovních skupin a umožněte jim, aby si vzájemně sdělili, o čem psali, nad čím přemýšleli. Dále ať vytvoří myšlenkovou mapu pojmu lidská důstojnost – tedy popsat co největší množství aspektů, které tvoří nebo ovlivňují lidskou důstojnost.
3. Představte stručně kontext, ve kterém se odehrává video, se kterým budete pracovat – můžete využít úvodní text nebo vlastní podklady.
4. Vyzvěte žáky, aby sledovali video (viz pracovní materiál) a všímali si, ve kterých chvílích a případech pamětníci hovoří o tom, jak konkrétně byla porušována/odnímána jejich lidská důstojnost (byť samotný tento pojem doslovně nezazní).

Po sledování videa vyzvěte žáky ve skupinách, aby to, co se dověděli ze vzpomínek pamětníků, zanesli do svých myšlenkových map. Ať doplní, pokud získali nové vhledy,
a také ať k obecným poznámkám připojí konkrétní příklady ze vzpomínek pamětníků.

1. Nechte jednotlivé skupiny vybrat tři nejsilnější místa ze sledovaného videa a propojit je s konkrétními aspekty lidské důstojnosti, jejichž porušení podle nich nejvíce ovlivnilo životy pamětníků. Tyto výběry s komentářem navzájem prezentujte.
2. V závěrečné reflexi nechte žáky vyslovit nebo do deníku zapsat závěrečné komentáře.
   Nabízí se způsob dokončování vět: „Myslím, že…“. „Zapůsobilo na mě…“. „Zajímalo by mě…“.

---

[1] Bonusové DVD dokumentu Ghetto jménem Baluty. Dostupné online: Video Ghetto Lodž, vzpomínky pamětníků, http://www.nasinebocizi.cz/?page_id=75 [cit. 1. 8. 2012].

[2] V ústavním právu je důstojnost jedince kritériem jednání státu s občanem a jeho právnímu statusu coby nejvyšší společenské hodnoty a je státem ochraňován. Podle Wikipedie: Důstojnost, http://cs.wikipedia.org/wiki/Důstojnost, [cit. 1. 8. 2012].

[3] Více o ghettu v Lodži: Ghetto Lodž, http://www.holocaust.cz/cz/history/camps/lodz [cit. 1. 8. 2012].

[4] Video Ghetto Lodž, vzpomínky pamětníků, http://www.nasinebocizi.cz/?page_id=75 [cit. 1. 8. 2012].

---

 Materiál vznikl v rámci projektu Židovského muzea v Praze v partnerství s Institutem Terezínské iniciativy s názvem Naši nebo cizí?

Podrobnosti o projektu najdete také v modulu Digifolio.