Gender se netýká se zdaleka jen dívek a chlapců, mužů a žen a charakteristik, které jsou jim přisuzovány, ale promítá se také do toho, jak fungují vztahy mezi ženami a muži v různých skupinách, jak jsou formovány a reprodukovány společenské hierarchie. A je třeba si také uvědomit, že gender nemají jen lidé, ale i kupříkladu oblasti lidské činnosti. (Smetáčková a kol., 2007)
Otázka genderu zásadně ovlivňuje náš život, postavení ve společnosti, sociální role a má i vliv v oblasti vzdělávání či na trhu práce.
V posledních několika letech problematika genderu začíná být aktuálním tématem také v naší společnosti. Stala se důležitou otázkou zjišťovanou v pedagogickém, psychologickém a sociologickém výzkumu i u nás. Pro oblast genderu ve škole a rodově citlivou výchovu vycházejí příručky pojednávající o genderu ve škole, o rodově citlivé výchově či o genderové korektnosti učebnic, realizují se semináře pro učitele a učitelky, které pojednávají o genderu ve škole a rodově citlivé výchově (tyto akce jsou především zásluhou organizací, jako je Žába na prameni, NESEHNUTÍ a Otevřená společnost). Také toto téma je již na pedagogických fakultách začleněno do výuky jakožto volitelný seminář pro studující učitelství, avšak pořád se stává, že mnoho učitelů či učitelek o tomto tématu mnoho neví nebo neví, jak jej realizovat ve své pedagogické praxi. A také se stále setkáváme s učiteli a učitelkami či studenty a studentkami učitelství, kterým rodově citlivá výchova nepřipadá důležitá a užívání genderových stereotypů v učebnicích, médiích či v komunikaci jim nevadí.
Pedagogická realita je ovšem velmi silně genderově zatížena, proto je třeba, aby si vyučující byli vědomi existence genderových stereotypů a byli schopni poučit o nich žáky a žákyně. Učitelé a učitelky by si měli uvědomit, že není pouze důležité, co se děti učí, tedy obsah učiva, ale také jak se dané učivo vyučuje, jak probíhá učitelovo/učitelčino působení na žáky a žákyně, jak učitel či učitelka vede výklad a komunikuje s žáky a žákyněmi, tedy podání daného učiva žákům a žákyním. Učitelé a učitelky by si měli uvědomit, že je důležité mít při výuce rodově citlivý pedagogický přístup, při němž vyučující je vždy spravedlivý, nikoho vědomě či nevědomě nediskriminuje, ani mu neukazuje limity jeho existence vymezené sociální rolí vycházející z pohlaví a je schopen vnímat a respektovat odlišnosti mezi dětmi a vyvarovat se genderovým stereotypům či předsudkům.
Proto v tomto článku přináším možné aktivity, které jsou vhodné pro pojednání o genderu a genderových stereotypech panujících ve společnosti s žáky a žákyněmi základní školy.
Pojmy pohlaví a gender (rod) spolu úzce souvisí.
Pokud srovnáváme biologické rozdíly, pak hovoříme o samčím a samičím pohlaví, a zjišťujeme, že tyto rozdíly jsou v různých kulturách a v různém čase konstantní.
Zatímco zkoumáme-li genderové rozdíly, pak mluvíme o mužském a ženském genderu, a zjišťujeme, že rozdíl v obsahu mužského a ženského genderu je determinován kulturně socializací a je vysoce variabilní.
Tak jako pohlaví vymezuje biologické rozdíly mezi mužem a ženou, tak gender zajišťuje rozlišení v oblasti sociální a kulturní.
Gender je pojem, který vyjadřuje, že vlastnosti a chování spojované s obrazem muže a ženy jsou formovány kulturou a společností. Na rozdíl od pohlaví, které se nemění podle času či místa působení, gender ukazuje, že určení rolí, chování a norem vztahujících se k ženám a k mužům je v různých společnostech, v různých obdobích či sociálních skupinách rozdílné. (Oakley, 2000)
Všichni a všechny jsme determinováni jak pohlavím, tak i rodem s tím rozdílem, že pohlaví popisuje naše fyziologické odlišnosti a rod naše společensky podmíněné sociální a kulturní rozdíly (Šiklová, 1999).
Zpravidla každý člověk je určen svým biologickým pohlavím a ztotožňuje se se svou pohlavní skupinou. V sociálním životě přejímá role, které jsou dány jeho pohlavím. Toto ztotožnění nazýváme pohlavní identitou.
Pohlavní identita je výchovou osvojené pojetí sebe sama jako muže či ženy, vycházející z pojetí sociálních rolí muže a ženy. Jedinec se může ztotožňovat se svým pohlavím, nemusí však nutně přijímat všechny společností předepsané role, které se pojí k danému pohlaví.
Typický muž, typická žena
Při této aktivitě jsou žáci a žákyně rozděleni do skupin, nejlépe pohlavně smíšených, ve kterých vytvářejí myšlenkovou mapu na téma typické vlastnosti dívky, ženy, chlapce, muže.
Po ukončení skupinové práce, jejímž výstupem jsou 4 myšlenkové mapy (myšlenková mapa pojednávajících o typických vlastnostech žen, myšlenková mapa pojednávajících o typických vlastnostech mužů, myšlenková mapa pojednávajících o typických vlastnostech chlapců, myšlenková mapa pojednávajících o typických vlastnostech dívek), žáci a žákyně prezentují své nápady a názory ztvárněné v myšlenkových mapách.
Po prezentaci výstupů následuje diskuse, v níž se diskutuje o právě prezentovaných myšlenkách. Cílem diskuse je přivést žáky a žákyně k myšlence, že jimi právě prezentované typické vlastnosti mužů, žen, chlapců, dívek nejsou opravdu typickými vlastnostmi, které jsou charakteristické pro ženy, dívky, chlapce, muže, ale jedná se o genderové stereotypy panující ve společnosti, která tyto vlastnosti od daného pohlaví očekává.
Abychom došli k naplnění výše zmíněného cíle diskuse, měli bychom se v diskusi zaměřit na zpochybnění „nepřekročitelné“ hranice mezi „mužskými“ a „ženskými“ vlastnostmi, která je tvořena genderovými stereotypy. Je dobré si ukázat neexistenci této hranice na konkrétních příkladech, příkladech konkrétních osob, jejichž některé vlastnosti či schopnosti jsou v rozporu s genderovými stereotypy panujícími v naší dnešní společnosti. Diskuse by měla také směřovat k tomu, aby si žáci a žákyně uvědomili dopady, které mají genderové stereotypy na svobodu individua, například na svobodnou volbu povolání, životních hodnot, životních cílů, životních priorit. Což jsou oblasti života, ve kterých je osoba, ať muž nebo žena, do jisté míry limitována genderovými stereotypy panujícími v dané společnosti.
Diskusi tedy strukturujeme tak, že odhalení faktu, že se nejedná o opravdové vlastnosti mužů, chlapců, dívek, žen, diskutujeme s žáky a žákyněmi o tom, jak tyto genderové stereotypy negativně či pozitivně ovlivňují životy mužů a žen. Tedy jaké mohou být výhody a nevýhody toho, že jsem muž či žena, podle toho, co společnost od muže či ženy očekává. A následně je třeba žáky a žákyně při této diskusi přivést na myšlenku, jak mě toto očekávání společnosti může omezovat při svobodné volbě mé další životní cesty.
Jedná se o scénickou hru, při které jsou žáci a žákyně rozděleni do skupin. V těchto skupinách mají za úkol vymyslet situaci, v níž dochází k genderové diskriminaci ve společnosti. Zajímavé je, když dívky hrají role mužů a chlapci žen. Když skupiny vymyslí situaci a její divadelní ztvárnění, předvedou ji před třídou. Po odehrání scénky skupinou následuje diskuse. Při diskusi s žáky a žákyněmi řešíme, proč k těmto diskriminacím dochází a jak by se jim dalo předcházet či je řešit.
Tato aktivita probíhá, tak že učitel či učitelka probírá formou výukové metody beseda, při níž sedí s žáky v kruhu, jednotlivé tradiční české pohádky, které si navzájem žáci a žákyně vyprávějí a hledají v nich genderové stereotypy.
Po této besedě následuje aktivita, která spočívá v tom, že učitel či učitelka zadá žákům a žákyním následující úkol. Mají si vybrat pohádku dle svého uvážení, ve které „obrátí“ mužské a ženské role. Tedy tam, kde vystupoval v pohádce muž, bude nyní vystupovat žena a naopak. Po vytvoření těchto pohádek žáci a žákyně představují své pohádky ostatním spolužákům a spolužačkám ve třídě. Po prezentaci pohádky následuje celotřídní diskuse, ve které žáci a žákyně diskutují o svých pocitech, které v nich tato pohádky vyvolává, a přemýšlejí o příčinách těchto pocitů, tedy proč v nich tato pohádka vyvolává takové pocity.
Zajímavou aktivitou je také aktivita nazývaná jako vzpomínka z dětství. Tato aktivita je vedena výukovou metodou vyprávění. Při této aktivitě žáci a žákyně vzpomínají situaci, ve které se zachovali genderově netradičně, tedy ne v souladu s genderovými stereotypy panujícími v naší společnosti. Žáci a žákyně také popisují reakci okolí na toto jejich chování.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.