V Integrované střední škole hotelového provozu, obchodu a služeb Příbram se vzdělávají také žáci se střední a těžkou specifickou poruchou učení (dyslexií, dysgrafií, dyskalkulií) a chování (SPUCH), a to jak v oborech ukončených maturitní zkouškou, tak v oborech poskytujících střední vzdělání s výučním listem. Žáci jsou integrováni do běžné třídy, mají ale IVP, který vychází z příslušného školního vzdělávacího programu. První IVP škola vypracovala s pomocí speciální pedagožky z pedagogicko-psychologické poradny ve školním roce 2007/2008.
Škola tak využívá možností daných školským zákonem pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a jeho prováděcími předpisy.
Individuální vzdělávací plán pro žáky se specifickými poruchami učení je vypracováván s cílem zmírnit vliv postižení a podpořit postupnou kompenzaci prokázané poruchy, případně napomoci její nápravě a tím usnadnit žákovi přístup ke vzdělávání. V konečném důsledku pomáhá zvýšit konkurenceschopnost žáka se specifickou poruchou učení na trhu práce.
Vzdělávání žáků podle IVP upravuje § 18 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, v platném znění, následně potom § 6 odst. 1 až 9 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. Cílem IVP pro žáky se SPUCH je zmírnit vliv poruchy a podpořit její postupnou kompenzaci, případně napomoci její nápravě, a tím usnadnit žákovi přístup ke vzdělávání a zvýšit jeho konkurenceschopnost na trhu práce. I když se v oblasti středního vzdělávání předpokládá stabilizace potíží a automatické využívání kompenzačních mechanismů, které si žák osvojil v průběhu základního vzdělávání, může se stát, jak ukazuje příklad žákyně s dyskalkulií, že porucha nebyla na základní škole podchycena, nebo se žák nedokáže dostatečně vyrovnat s novými požadavky, které na něj klade odborné vzdělávání.
IVP je součástí plánování vzdělávacího procesu u žáka se SPUCH. Vzdělávání žáka podle IVP povoluje ředitel školy na základě žádosti zletilého žáka nebo zákonných zástupců nezletilého žáka, podpořené písemným vyjádřením poradenského zařízení. Je vypracován týmem pedagogů, především učitelů toho vyučovacího předmětu, který diagnóza žáka nejvíce ovlivňuje. Metodickou pomoc při tvorbě a realizaci IVP zajišťují výchovný poradce a pověřený pracovník poradenského zařízení, popř. školní psycholog.
U žáků SOŠ a SOU je pro vypracování IVP specifické, že jeho cíle musí být v souladu s požadavky na kompetence absolventa příslušného oboru a to jak v oblasti teoretického vzdělávání, tak v oblasti praktického vyučování, zvl. odborného výcviku.
V průběhu tvorby IVP je nutná spolupráce všech pedagogů (výchovného poradce, popř. metodika prevence jedná-li se o žáka se specifickou poruchou chování, třídního učitele žáka, učitelů příslušných vyučovacích předmětů, ředitele školy), pracovníka poradenského zařízení, samotného žáka a v případě nezletilých žáků jejich zákonných zástupců.
Vzhledem k náročnosti práce s kolektivem, kde je vzděláván integrovaný žák, je nutná také příprava třídního učitele. Osvědčuje se spolupráce se školním psychologem.
Důležité také je, aby se všichni učitelé vyučující žáka se SPUCH seznámili se specifikou této poruchy a s vhodnými metodami výuky v jejich předmětu.
Pokud se týká jednotlivých kroků při zpracování IVP, lze doporučit následující časový harmonogram:
Při vypracovávání IVP se vychází ze závěrů vyšetření PPP a doporučení speciálního pedagoga a psychologa k integraci žáka se speciálními vzdělávacími potřebami (diagnostický závěr, platnost odborného posudku, návrh rozsahu a způsobu poskytování speciálně pedagogické/psychologické péče, doporučená vzdělávací opatření) a především z podkladů pro IVP, kterými jsou ŠVP a vzdělávací opatření doporučená odborným pracovištěm.
Obsah a náležitosti IVP jsou vymezeny vyhláškou MŠMT č. 73/2005 Sb., § 6.
Při jejich rozpracování do IVP lze použít např. tuto strukturu:
Po vypracování IVP musí být žák s tímto plánem seznámen – tuto skutečnost potvrdí svým podpisem, u nezletilého žáka i podpisem zákonného zástupce.
V průběhu školního roku může být IVP na základě konzultací doplňován a upravován. Plnění opatření a postupů IVP i všechny další změny sleduje a dvakrát do roka vyhodnocuje školské poradenské pracoviště. Pokud pracovník poradenského pracoviště shledá nedostatky, uvede toto zjištění ve zprávě (zápisu z metodické návštěvy), kterou předkládá řediteli školy.
K dnešnímu dni jsme vzdělávali podle IVP celkem 6 žáků. Jedna žákyně byla na základě diagnózy těžké dyskalkulie vzdělávána podle IVP v matematice, fyzice a chemii. Vzdělávání ukončila úspěšně vykonáním závěrečné zkoušky. Další 2 žákyně byly vzdělávány podle IVP v českém jazyce a cizím jazyce, taktéž zdárně dokončily vzdělávání. U jedné žákyně s diagnózou středně těžké SPU byl IVP vypracován pouze v 1. ročníku jako pomoc při přechodu žákyně ze základní na střední školu. Ve druhém ročníku už tato žákyně o IVP nežádala. Nyní studuje 3. ročník oboru cukrář. Bohužel jedna žákyně, která byla také vzdělávána podle IVP, vzdělávání nedokončila. Příčinu vidíme v malé motivaci ke vzdělávání, opakovanému nedodržování doporučení a požadavků individuálního vzdělávacího plánu, taktéž spolupráce rodiny se školou byla špatná. Jeden žák s ADHD dosud studuje, je mu vypracováván IVP ve všech vyučovacích předmětech. Domníváme se, že by mohl zdárně ukončit vzdělávání vykonáním maturitní zkoušky za předpokladu, že využijeme možnosti přítomnosti osobního asistenta při všech částech maturitní zkoušky. Velice pozitivně hodnotíme ve všech případech spolupráci školy s pedagogicko-psychologickou poradnou.
Pro vypracování IVP používáme studijní literaturu, vyhlášky a zákony a využíváme konzultace se speciální pedagožkou z PPP.
KAPRÁLEK, K., BĚLECKÝ, Z.: Jak napsat a používat individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-887-2.
KRATOCHVÍLOVÁ, J. a kol. Vzdělávání žáků se zdravotním postižením ve středních školách. NÚV. Praha 2012. ISBN 978-80-87063-55-2
MERTIN, V.: Individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 1995.
Zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), § 16, § 18.
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb.
Zprávy a doporučení pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje, pracoviště Příbram a Hořovice.
|
|
Článek je zpracován na základě metodické příručky Vzdělávání žáků se zdravotním postižením ve středních školách. Jezberová, R. a kol. Praha: NÚV, 2012. ISBN 978-80-87063-55-2. Projekt Kurikulum S - podpora plošného zavádění školních vzdělávacích programů trval od 1.4.2009 do 30.6.2012, realizovalo ho MŠMT ve spolupráci s Národním ústavem pro vzdělávání, školským poradenským zařízením a zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků jako partnerem. |
 |
| Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Strategie a přístupy ke vzdělávání osob se zdravotním postižením.
Ostatní články seriálu:
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
