Domů > Odborné články > Speciální vzdělávání > Individuální vzdělávací plán pro žáka střední školy se specifickou poruchou učení a chování - návod na vypracování
Odborný článek

Individuální vzdělávací plán pro žáka střední školy se specifickou poruchou učení a chování - návod na vypracování

Anotace

Individuální vzdělávací plán umožňuje vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami, v našem případě žáků se specifickými poruchami učení a chování. IVP respektuje formu, obsah a metody odpovídající vzdělávacím potřebám těchto žáků. Vzdělávání žáka podle individuálního vzdělávacího plánu povoluje ředitel školy na základě žádosti žáka nebo jeho zákonných zástupců podpořené písemným vyjádřením poradenského zařízení. Je vypracován učitelem příslušného vyučovacího předmětu. Metodickou pomoc při tvorbě IVP zajišťuje výchovný poradce ve spolupráci s pověřeným pracovníkem poradenského zařízení.

Kontext

V Integrované střední škole hotelového provozu, obchodu a služeb Příbram se vzdělávají také žáci se střední a těžkou specifickou poruchou učení (dyslexií, dysgrafií, dyskalkulií) a chování (SPUCH), a to jak v oborech ukončených maturitní zkouškou, tak v oborech poskytujících střední vzdělání s výučním listem. Žáci jsou integrováni do běžné třídy, mají ale IVP, který vychází z příslušného školního vzdělávacího programu. První IVP škola vypracovala s pomocí speciální pedagožky z pedagogicko-psychologické poradny ve školním roce 2007/2008.

Škola tak využívá možností daných školským zákonem pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a jeho prováděcími předpisy.

Cíle

Individuální vzdělávací plán pro žáky se specifickými poruchami učení je vypracováván s cílem zmírnit vliv postižení a podpořit postupnou kompenzaci prokázané poruchy, případně napomoci její nápravě a tím usnadnit žákovi přístup ke vzdělávání. V konečném důsledku pomáhá zvýšit konkurenceschopnost žáka se specifickou poruchou učení na trhu práce.

Realizace

Vzdělávání žáků podle IVP upravuje § 18 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, v platném znění, následně potom § 6 odst. 1 až 9 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. Cílem IVP pro žáky se SPUCH je zmírnit vliv poruchy a podpořit její postupnou kompenzaci, případně napomoci její nápravě, a tím usnadnit žákovi přístup ke vzdělávání a zvýšit jeho konkurenceschopnost na trhu práce. I když se v oblasti středního vzdělávání předpokládá stabilizace potíží a automatické využívání kompenzačních mechanismů, které si žák osvojil v průběhu základního vzdělávání, může se stát, jak ukazuje příklad žákyně s dyskalkulií, že porucha nebyla na základní škole podchycena, nebo se žák nedokáže dostatečně vyrovnat s novými požadavky, které na něj klade odborné vzdělávání.

IVP je součástí plánování vzdělávacího procesu u žáka se SPUCH. Vzdělávání žáka podle IVP povoluje ředitel školy na základě žádosti zletilého žáka nebo zákonných zástupců nezletilého žáka, podpořené písemným vyjádřením poradenského zařízení. Je vypracován týmem pedagogů, především učitelů toho vyučovacího předmětu, který diagnóza žáka nejvíce ovlivňuje. Metodickou pomoc při tvorbě a realizaci IVP zajišťují výchovný poradce a pověřený pracovník poradenského zařízení, popř. školní psycholog.

U žáků SOŠ a SOU je pro vypracování IVP specifické, že jeho cíle musí být v souladu s požadavky na kompetence absolventa příslušného oboru a to jak v oblasti teoretického vzdělávání, tak v oblasti praktického vyučování, zvl. odborného výcviku.

Tři kroky k tvorbě IVP

  • Prvním krokem je posouzení aktuálního stavu SPUCH u žáka odborným poradenským pracovištěm formou následného speciálně-pedagogického vyšetření navazujícího na situaci v období povinné školní docházky (pokud je to vzhledem k požadavkům zvoleného oboru středního vzdělávání nezbytné). Odborné pracoviště, zpravidla pedagogicko-psychologická poradna (dále jen: PPP), vypracuje také doporučení k integraci a podklady pro IVP. Platnost posudku a doporučení je zpravidla 2 roky.
  • Dalším krokem je stanovení vzdělávacích cílů v příslušných vyučovacích předmětech, odpovídajících vzdělávacím možnostem a potřebám žáka.
  • Třetí krok tvoří samotné vypracování IVP.

V průběhu tvorby IVP je nutná spolupráce všech pedagogů (výchovného poradce, popř. metodika prevence jedná-li se o žáka se specifickou poruchou chování, třídního učitele žáka, učitelů příslušných vyučovacích předmětů, ředitele školy), pracovníka poradenského zařízení, samotného žáka a v případě nezletilých žáků jejich zákonných zástupců.

Vzhledem k náročnosti práce s kolektivem, kde je vzděláván integrovaný žák, je nutná také příprava třídního učitele. Osvědčuje se spolupráce se školním psychologem.

Důležité také je, aby se všichni učitelé vyučující žáka se SPUCH seznámili se specifikou této poruchy a s vhodnými metodami výuky v jejich předmětu.

Harmonogram tvorby IVP

Pokud se týká jednotlivých kroků při zpracování IVP, lze doporučit následující časový harmonogram:

  • Červen – srpen: seznámení se s posudkem a doporučením PPP. V případě skončení platnosti posudku je třeba provést aktuální zjištění stavu SPUCH u žáka (škola doporučí žákovi nebo jeho zákonnému zástupci provedení nového vyšetření, vlastní vyšetření si zajistí žák nebo jeho zákonný zástupce sám). Poslední týden v srpnu, nejpozději první týden v září, podá zletilý žák řediteli školy žádost o povolení vzdělávání podle IVP; v případě nezletilého žáka žádají o IVP jeho zákonní zástupci a žák se k žádosti připojí svým podpisem.
  • Září: ředitel školy na základě žádosti žáka podložené doporučením z PPP rozhodne o povolení výuky podle IVP a zajistí jeho vypracování. IVP musí být vypracován nejpozději 30 dnů po nástupu žáka do školy.

Při vypracovávání IVP se vychází ze závěrů vyšetření PPP a doporučení speciálního pedagoga a psychologa k integraci žáka se speciálními vzdělávacími potřebami (diagnostický závěr, platnost odborného posudku, návrh rozsahu a způsobu poskytování speciálně pedagogické/psychologické péče, doporučená vzdělávací opatření) a především z podkladů pro IVP, kterými jsou ŠVP a vzdělávací opatření doporučená odborným pracovištěm.

Náležitosti individuálního vzdělávacího plánu

Obsah a náležitosti IVP jsou vymezeny vyhláškou MŠMT č. 73/2005 Sb., § 6.

Při jejich rozpracování do IVP lze použít např. tuto strukturu:

  • Název školy.
  • Název školního vzdělávacího programu.
  • Údaje o žákovi:
    • jméno a příjmení žáka,
    • datum narození,
    • třída,
    • obor vzdělání.
  • Jméno třídní učitelky/třídního učitele.
    • Informace o vyšetření žáka v poradenském pracovišti a popis postižení žáka:
      • místo a datum posledního vyšetření (např. Vyšetření v PPP Středočeského kraje Příbram, dne 11. 6. 2011),
      • platnost posudku (např. do konce školního roku 2011/2012),
      • diagnóza speciálního pedagoga (např. specifická porucha učení ve smyslu dyskalkulie těžkého stupně),
      • pedagogická diagnóza učitele (např. žák je snaživý, má zájem zvládnout učivo, při pozitivní odezvě se aktivně zapojuje do činnosti třídy, v přístupu k žákovi je nutné respektovat individuální tempo práce). Problematické u žáků 1. ročníků, které učitel ještě nezná.
  • Charakteristika/popis přístupů uplatňovaných ve vzdělávání žáka v konkrétním vyučovacím předmětu:
    • název vyučovacího předmětu,
    • název ŠVP,
    • konkrétní cíle výuky pro učitele (např. naučit žáka efektivně numericky počítat v matematice, matematizovat jednoduché reálné situace, logicky ověřovat výsledky řešení a další),
    • časové a obsahové rozvržení výuky, plánované výsledky (např. 1. pololetí školního roku …: Funkce – sestrojí graf jednoduché funkce, určí charakter proměnné, …),
    • metody výuky a formy zadávání úkolů (např. poskytovat individuální instrukce při zadávání úkolů, klást důraz na názornost a zadávat praktické příklady, kontrolovat pochopení zadání úkolu a dílčí postupy řešení, poskytovat žákovi dostatek času na pochopení a vypracování úkolu a sebekontrolu, vést žáka k používání kalkulátoru, IKT a tabulek jako základních učebních pomůcek, aj.),
    • způsob hodnocení (např. ústně, poskytovat žákovi často zpětnou vazbu o jeho výsledcích, oceňovat jeho snahu a zájem), kritéria hodnocení a klasifikace (za co bude žák s ohledem na jeho postižení hodnocen),
    • další doporučené pedagogické přístupy (např. je nutný klidný přístup, nezvyšovat hlas a zadání raději zopakovat),
    • nezbytné kompenzační pomůcky, vybavení, učebnice atd. (např. kalkulátor, převodní tabulky pro normování a kalkulaci, tabulky grafů a další).
  • Popis spoluúčasti žáka na vzdělávání (např. časté procvičování a pravidelná domácí příprava, aktivní a pozitivní přístup, nošení kompenzačních pomůcek, matematizace reálných situací doma i na odborném výcviku).
  • Popis spolupráce zákonných zástupců je-li to nezbytné, např. u žáků z málo podnětného prostředí (např.dohled nad domácí přípravou žáka, udržování kontaktu s učitelem předmětu a sledování pokroků žáka, povzbuzování a pozitivní motivace, zajištění reedukace a doučování a další).
  • Jméno pracovníka poradenského zařízení spolupracujícího se školou.
  • Jména pracovníků školy, kteří se podíleli na vypracování IVP; datum vypracování.
  • Místo pro vyjádření k IVP a souhlas zákonných zástupců v případě nezletilého žáka.
  • Datum schválení IVP oběma stranami a podpisy (ředitel školy, třídní učitel, vyučující, výchovný poradce, žák – případně jeho zákonní zástupci).

Po vypracování  IVP musí být žák s tímto plánem seznámen – tuto skutečnost potvrdí svým podpisem, u nezletilého žáka i podpisem zákonného zástupce.

V průběhu školního roku může být IVP na základě konzultací doplňován a upravován. Plnění opatření a postupů IVP i všechny další změny sleduje a dvakrát do roka vyhodnocuje školské poradenské pracoviště. Pokud pracovník poradenského pracoviště shledá nedostatky, uvede toto zjištění ve zprávě (zápisu z metodické návštěvy), kterou předkládá řediteli školy.

Výsledky

K dnešnímu dni jsme vzdělávali podle IVP celkem 6 žáků. Jedna žákyně byla na základě diagnózy těžké dyskalkulie vzdělávána podle IVP v matematice, fyzice a chemii.  Vzdělávání ukončila úspěšně vykonáním závěrečné zkoušky. Další 2 žákyně byly vzdělávány podle IVP v českém jazyce a cizím jazyce, taktéž zdárně dokončily vzdělávání. U jedné žákyně s diagnózou středně těžké SPU byl IVP vypracován pouze v 1. ročníku jako pomoc při přechodu žákyně ze základní na střední školu. Ve druhém ročníku už tato žákyně o IVP nežádala. Nyní studuje 3. ročník oboru cukrář. Bohužel jedna žákyně, která byla také vzdělávána podle IVP, vzdělávání nedokončila. Příčinu vidíme v malé motivaci ke vzdělávání, opakovanému nedodržování doporučení a požadavků individuálního vzdělávacího plánu, taktéž spolupráce rodiny se školou byla špatná. Jeden žák s ADHD dosud studuje, je mu vypracováván IVP ve všech vyučovacích předmětech. Domníváme se, že by mohl zdárně ukončit vzdělávání vykonáním maturitní zkoušky za předpokladu, že využijeme možnosti přítomnosti osobního asistenta při všech částech maturitní zkoušky. Velice pozitivně hodnotíme ve všech případech spolupráci školy s pedagogicko-psychologickou poradnou.

Nutné pomůcky a prostředky

Pro vypracování IVP používáme studijní literaturu, vyhlášky a zákony a využíváme konzultace se speciální pedagožkou z PPP.

Použitá literatura a zdroje

KAPRÁLEK, K., BĚLECKÝ, Z.: Jak napsat a používat individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-887-2.

KRATOCHVÍLOVÁ, J. a kol. Vzdělávání žáků se zdravotním postižením ve středních školách. NÚV. Praha 2012. ISBN 978-80-87063-55-2

MERTIN, V.: Individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 1995.

Zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), § 16, § 18.

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb.

Zprávy a doporučení pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje, pracoviště Příbram a Hořovice.




Článek je zpracován na základě metodické příručky Vzdělávání žáků se zdravotním postižením ve středních školách. Jezberová, R. a kol. Praha: NÚV, 2012. ISBN 978-80-87063-55-2.

Projekt Kurikulum S - podpora plošného zavádění školních vzdělávacích programů trval od 1.4.2009 do 30.6.2012, realizovalo ho MŠMT ve spolupráci s Národním ústavem pro vzdělávání, školským poradenským zařízením a zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků jako partnerem.

Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Marie Velflová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Speciální vzdělávací potřeby