Také v zobrazování postav lze nacházet symboliku, ale postavy obvykle vypovídají o autorovi více než jiné symboly. Dítě do kreseb promítá celé své „já“ – když kreslí „pána“, není pochyb, že kreslí samo sebe. Vyobrazení ostatních postav je také důležité; objevují se na obrázku v rozmanitých podobách – buď jsou nakresleny celé, nebo jim něco chybí (vynechávky), případně se vyskytují nadbytečné prvky.
Přízračné tělo
Přízračné tělo je zvláštní podoba postavy znázorněné jako „hlavonožec“. Postava je totiž bez těla, někdy má jen pupek nebo jakýsi knoflík umístěný mezi nohama hlavonožce. Toto stadium odpovídá jevu zvanému „vyplňování“. Jak bylo uvedeno výše, spadá do období, kdy si dítě ještě neosvojilo pojem „prázdno“.
Odhalené břicho
Jedná se o jedno ze zobrazení „transparentnosti“. Je vidět do hrudního koše a břišní dutiny, jak ukazuje velmi typická kresba sedmileté holčičky (viz str. 165).
Zahrnuje různé prvky: hlavu a její části, tělo, ruce, nohy a také různé detaily. Postava je nahá nebo oblečená, kouří cigaretu, má vousy, nese kufr nebo deštník apod.
Obličej je důležitý prvek postavy, prvek, který ji „polidšťuje“. Někdy má správné proporce, jindy bývá obrovský, zejména u velmi malých dětí, které postavám kreslí velké hlavy.
U starších dětí jsou „velké hlavy“ patologickým příznakem. Vyskytují se většinou u paranoiků, kteří trpí hypertrofií „já“. S malými hlavami se často setkáváme na obrázcích dětí depresivních a těch, které mají sklon nepřikládat důležitost vlastní osobě a trpí pocitem méněcennosti.
Hlava, centrum „já“, také mnohé napovídá prostřednictvím prvků, které k ní náleží.
Nos
Nos je ekvivalent falického symbolu. Je zdeformovaný, když se vyskytují sexuální problémy. Například v případě kastrační úzkosti je nos velmi dlouhý.
Oči
Oči jako „zrcadlo duše“ výmluvně vypovídají o subjektu i o jeho vidění světa. K očím se vážou četné symboly, od magické moci „uhranutí“ až po pohled hypnotizéra.
Oči nás však také chrání, protože nás upozorňují na nebezpečí. Očima okouzlujeme a svádíme... Tento estetický aspekt se objevuje hlavně u děvčat a chlapců s homosexuálními sklony. Ti kreslí postavám velké oči.
Výrazně vyznačené obočí tento sklon ještě zdůrazňuje. Naproti tomu na obrázcích primitivních nebo agresivních dětí je obočí rozježené.
Vlasy
Obvykle představují sexuální atribut a na obrázcích dětí s narcistními sklony bývají načesané a kudrnaté.
Uši
Uši slouží k tomu, abychom slyšeli a něco se dověděli. Dítě, které touží po vědění, je kreslí velké. Dítě, jež špatně slyší, je někdy kreslí obrovské, ale nejčastěji na jeho kresbách uši chybí, což ukazuje na neschopnost komunikovat.
Ústa
Ústa symbolizují řeč (prostředek komunikace), potravu a v jisté míře i erotiku. Jako symbol přijímání potravy se vážou k matce, protože matka dítě krmí. Pro zcela malé dítě jsou matka a potrava jedno a totéž; podle psychoanalytiků dítě při kojení pojídá svou matku.
Dítě, které opomine znázornit u svých postav ústa, zpravidla vyjadřuje sexuální problémy nebo problémy ve vztazích (oidipský komplex, špatné vztahy s matkou). Postavy bez úst jsou rovněž typické pro děti, které doma postrádají vlídnou, láskyplnou komunikaci.
Otevřená ústa s „vyceněnými zuby“ naznačují agresivitu. Je-li nakreslen jazyk, naznačuje to nevyřešené sexuální problémy. Silné rty se vyskytují u smyslně založených osob. Zavřená ústa se sevřenými rty, která se neusmívají, prozrazují určité napětí.
„Kulatá“ ústa se často vyskytují u velmi malých dětí, u starších obvykle ukazují na opoždění duševního vývoje.
Brada
Brada zdůrazňuje mužnost zobrazené postavy a na kresbách se začíná objevovat v pozdějším věku.
Lze poznamenat, že čím je autor kresby agresivnější, tím je provedení detailů výraznější. Velmi agresivní děti někdy kreslí postavy z profilu.
Ruce
Nabývají různých podob – smetáčků, hrabiček, koleček, ale vyskytují se i ruce s pěti prsty. Vývoj zobrazení rukou souvisí s věkem dítěte.
Dobře vyznačené ruce vyjadřují sociabilitu. Někdy ruce zcela chybí (jsou v kapsách nebo jsou zmrzačené). Bývá to tehdy, když má dítě problémy sexuální (masturbace) nebo sociální (delikvence).
Paže
Paže poněkud odtažené od těla jsou příznakem sociability. Ochablé paže těsně přitažené k tělu obvykle vyjadřují pocit prohry.
Vynechání paží většinou souvisí s masturbací.
Nohy
U křehkých a depresivních subjektů bývají ohnuté; takové nohy někdy odrážejí snížení fyzické nebo psychické schopnosti.
Prsa
Vyjadřují skutečnost, že se dítě zabývá sexuálními otázkami, a zdůrazňují vztah mezi matkou a dítětem.
U chlapečků s homosexuálními sklony bývají zdůrazněny hýždě.
Jak ho pánbůh stvořil
Pokud nahé postavy kreslí dítě do 7 let, je to zcela normální, ale od 10 let se má objevit postava oblečená – jako člověk začleněný do společnosti. Jestliže dítě dále vytrvale znázorňuje postavy nahé, odráží to asociální, případně patologické chování.
Nahota má dvojí smysl: může znamenat naivitu, nevinnost, čistotu, ale také ponížení (připomeňme si, jakého smyslu nabyla v koncentračních táborech...).
Šaty dělají člověka
Kreslí-li dítě nějakou postavu, obvykle ji oblékne podle svého vkusu. Podle stylu oblečení lze postavu sociálně zařadit. Když jsou šaty roztrhané, je velmi pravděpodobné, že dítě si postavy příliš neváží.
Například jedenáctiletá holčička, která měla rodinné problémy, zobrazila otce, kterým „opovrhuje“, v záplatovaných montérkách a děravém svetru.
Teplé šaty v sobě skrývají zvláštní význam. Podle Flugela představují nutnost chránit se před určitým druhem chladu – chladu citového. Symbolizují také matku jako „ochrannou dělohu“. Takové šaty totiž připomínají matčino láskyplné teplo. Dítě, které kreslí samo sebe ve větším množství teplých šatů, je pravděpodobně depresivní a cítí se nemilované (Flugel). Zobrazuje-li se teple oblečené, cítí se chráněné; takové teplo často bývá určitou formou kompenzace.
Z praxe je možné uvést kresbu dospívajícího chlapce, která představovala rodinu. Otec byl teple oblečen, měl šálu a tlustý svetr. Vedle něj stála matka v letních šatech. Syn byl znázorněn jako šestiletý chlapec, který měl také tlustý svetr, teplé kalhoty a palčáky... Celkem vzato, kompletní oblečení do pořádné zimy. Lze se domnívat, že vedle citově vlažné matky chlapec i otec postrádali lásku. Té se naopak dostávalo určitě lásky dost – vypadala, že se raduje ze života a že jí skrovné oblečení poskytuje dost tepla.
„U žen může někdy sloužit oblečení ke kompenzaci touhy po penisu, může odrážet potřebu změnit představu o vlastním těle s cílem líbit se druhým nebo být jimi akceptována a vyjadřuje i možný sklon k exhibicionismu.“(Ada Abraham)
Šaty v sobě skrývají mnoho významů. Některé doplňky oblečení představují falické symboly: kravata, dýmka, špičatý klobouk, cigareta, deštník, hůl apod. Podle Flugela si subjekt, který kreslí dýmku nebo cigaretu, posiluje tímto sebevědomí, protože zobrazení falického symbolu ho chrání před strachem ze ztráty penisu.
Kapsy a knoflíky
Kapsy a knoflíky zvyšují hodnotu postav a dodávají jim důležitosti.
Příliš velký počet kapes a knoflíků však znamená pocit závislosti. Všimněme si, že první postava obvykle mívá na oblečení jediný knoflík. Dítě své postavy obléká, jak se mu zachce, a dodává nebo ubírá jim hodnoty podle svých vnitřních, nevědomých citů.
Kolem 5. až 6. roku je dítě schopné postavu obléknout. Postava pak nabývá různých podob, které charakterizují to, co autora zajímá nebo trápí. Připomeneme si typy postav, které se vyskytují nejčastěji.
Námořník
Námořníka kreslí hlavně děti, které nejsou spokojené a šťastné. Tato postava vyjadřuje touhu uniknout ze skutečnosti a vydat se na cestu; svědčí zejména o určité formě neadaptovanosti, která je někdy spojena se delikvencí.
Kovboj
Kovboj je v prvé řadě agresivní postava. Vyjadřuje revoltu dítěte, jeho touhu být velký, silný a dělat dojem na okolí. Čím více je kovboj ozbrojen, tím větší úzkost a nejistotu odráží.
Policista
Je to typická agresivní postava (tradiční představy jsou hluboce zakořeněné). Jedno dítě dokonce vložilo do úst policistovi, který hovořil se vzpurným řidičem, slova: „Nakopnu tě!“
Dítě kreslívá policistu z profilu, s ostrými, tvrdými rysy, jako by chtělo zdůraznit jeho nesympatické stránky. Lze v tom spatřovat asociální tendence.
Klaun
Klaun patří k oblíbeným námětům dětí. Nejčastěji dítě takovou kresbou vyobrazuje samo sebe. Podle toho, který prvek zdůrazní, lze usoudit, jaké má problémy (příliš velké uši, šilhavé oči, zdeformované nohy). Klauna kreslívá dítě, které se nedokáže adaptovat na školní systém. Tato postava také vyjadřuje jeho sklon k depresím.
Stařec
Vyskytuje se často v kresbách asociálních a agresivních dětí. Jde o jakési nepřímé přiznání, že se dítě chce zbavit nežádoucí osoby. Ta vzhledem ke svému pokročilému věku už nebude dlouho žít. Takovým způsobem vyjadřují své agresivní city zejména dcery vůči otci. Všechny tyto postavy mají
určitou referenční hodnotu, ale k vyvrácení nebo potvrzení hypotézy je potřeba větší množství kreseb.
Zmrzačení postavy je účinná zbraň používaná ke znevážení soka, člověka, jehož přítomnost je nežádoucí apod.
Například dítě, které je zasaženo agresivitou, lhostejností nebo má pocit viny vůči určité osobě, řeší problém tím, že konfliktní zóny nezobrazí.
Proto jsou otcové, kteří mají ve zvyku trestat své potomky „dobře mířeným“ kopancem, kresleni bez nohou, ve vratké pozici na jedné noze, která je kratší než druhá.
Dodejme, že vynechávky se vyskytují velmi často v případě rodinných konfliktů.
 |
Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím Portál z publikace Kresba jako nástroj poznání dítěte |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
