Charakteristika integrovaného bloku: Hlavním cílem projektu je seznamování dětí se způsobem života jiných kultur, rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách, rozvoj řečových schopností, komunikativních dovedností a tvořivosti, posilování smyslového vnímání a především získání citového prožitku a utvrzení se v pocitu sounáležitosti se světem, přírodou a lidmi.
Očekávané výstupy:
Časový rozsah: 4 týdny
Věková skupina: 5 - 6 let
Projekt "Hrajeme si na indiány" jsme využili již po několikáté jako hlavní tematickou náplň pobytu na škole v přírodě. Projektu předcházely dva týdny příprav, během kterých se děti seznamovaly s životem indiánů, výrobou indiánských trik, ponč, čelenek, hudebních nástrojů, učily se nové písně o indiánech, básně, vymýšlely vlastní indiánská jména, poslouchaly příběhy o indiánských kmenech atd.
1. Obrázek |
Činnosti:
Před 500 lety se tři španělské lodě, jimž velel Kryštof Kolumbus, přeplavily přes Atlantský oceán a dorazily k neznámé pevnině. Kolumbus byl přesvědčen, že se dostal do Indie, a tak domorodce, s nimiž se setkal, nazval indiány. Ve skutečnosti doplul k jednomu z ostrovů poblíž velkého kontinentu, o němž Evropané tehdy ještě nevěděli, že existuje. Tento světadíl byl později pojmenován po dalším mořeplavci Ameriko Vespuccim - Amerika.
Předkové indiánů přišli na americký kontinent dávno před tím, ve skupinách jako lovci. Pravděpodobně táhli za stády zvěře. Asie tehdy byla spojena s Amerikou a oni tak mohli přejít z jednoho kontinentu na druhý. Obyvatelé Asie a indiáni si byli velice podobní. Měli stejnou barvu pleti, tvar očí, vystupující lícní kosti, černé vlasy. Postupně vytvářeli kmeny, které žily na společném území, mluvily stejným jazykem, měly stejné zvyky a hlavně žily v souladu s přírodou.
Prérijní indiáni dostali své jméno podle prérií. Jsou to velké pastviny uprostřed Severní Ameriky s bizony, zdivočelými koňmi (indiáni jim říkali mustangové a naučili se na nich jezdit). Z kožešin a kůží si vyráběli oblečení a velké stany - "týpí". Vyráběli si různé nástroje z kostí a rohů zvířat. Živili se lovem zvířat a sběrem plodin. Uměli se výborně plížit a maskovat.
2. Obrázek |
3. Obrázek |
4. Obrázek |
Šamanovo zaříkávání - časopis Pastelka, šk. rok 2002/ 2003 (indiánský rok)
Svolávám všechny mocné síly,
svolávám všechny vodní víry.
Vykouzlím rukou tmavé nebe,
vykouzlím hvězdu, která zebe.
Zažehnu oheň, který pálí,
zažehnu slunce v modré dáli.
Indiánské holky - Zdeňka Benešová
My jsme holky indiánské,
a chceme být pořád krásné.
Hezké šperky nosíme,
indiánům se líbíme.
Indiánské říkadlo - (autor neznámý)
Já mám šípy, já mám luk jako každý správný kluk.
O prázdninách lovím v lese,
schovejte se, schovejte se za křovím,
než vás všechny ulovím.
Indiáni považují všechna zvířata za své bratry. Nezabíjejí je bez důvodu a v nadbytečném množství. Duchové zvířat by se rozhněvali a zvířata by se už nikdy neobjevila. Lovci se před každým lovem omlouvají duchům zvířat a odprošují je tancem. Při tanci vrhají oštěpy do obrazu bizona nakresleného do písku. Věří, že lovec, který zasáhne nakreslené zvíře, zasáhne jej i ve skutečnosti.
Bizon je mohutné zvíře, dlouhé až tři metry. Kdysi se obrovská stáda bizonů potulovala po prériích a byla hlavní obživou indiánů. Jejich kůže využívali na oblečení a stavbu stanů. Mají huňatou dlouhou srst, která před létem opadává. Letní srst je pak mnohem kratší. Jsou to zvířata společenská, tvoří velká stáda, aby počátkem zimy "buvolími cestami" táhla za potravou na jih a v létě opět opačným směrem. Dnes jsou to chráněná zvířata.
Indiánské hry:
Každý lovec si zhotovoval lovecké zbraně sám, protože věděl, že si jejich kvalitou zabezpečí úspěšný lov.
Indiánští kluci se od mládí cvičili ve střelbě lukem, prakem, v hodu oštěpem, zacházeli s nožem a sekerou, aby mohli převzít od svých otců starost o jídlo a bezpečí kmene. Děvčata se od matek učila domácím pracem.
Indiánské výrobky:
Tee pee byl kuželovitý stan, 5 - 6 m vysoký. Stavba byla snadná. Stanový plášť byl sešitý až z 20 bizoních kůží. U vchodu měli zásoby dřeva a stan byl obrácen na východ (uctívání Slunce). Uvnitř se dal rozdělat oheň, kouř byl odváděn středem stanu. Podél stěn byla umístěna lůžka z vrstev kožešin a na nich bizoní kůže jako spací pytle. Zbraně, posvátné předměty a oděvy byly zavěšeny na řemenech po obvodu. Ostatní věci se ukládaly do zvláštních vaků z kůže.
Malování považovali indiáni za nutné odlišení se od zvířat. Bez malování se neobešel žádný tanečník ani bojovník, nenamalovaný indián si připadal bledý a slabý. Každý měl své vlastní barevné značky, muži se zdobili a malovali více než ženy.
Malba temperami na kameny:
Indiáni vyřezávali totemy z velikých klád. Většinou je barvili červeně, černě, modře a zeleně a často na nich zobrazovali podoby významných zvířat či duchů. S jejich pomocí vyprávěli historii rodu.
Hudební nástroje:
Nejdůležitějším indiánským hudebním nástrojem byla chřestidla. Nebyl jediný kmen, který by tento jednoduchý nástroj neznal. Vyráběla se z namočené bizoní kůže, ze které se ušila kapsa a naplnila mokrým pískem do kulovitého tvaru - jako míč. Když kůže ztvrdla, písek se vysypal. Chřestidla se naplnila kamínky a připevnila se k nim držadla. Bubínky jsou potažené bizoní kůží, bohatě zdobené malbou. Kůže na spodní straně je připevněna zkříženými řemínky, za ty se nástroj drží, tluče se do nich dřevěnou paličkou obalenou kůží. Nástroje se také vyráběly ze dřeva, březové kůry a dokonce ze želvího krunýře. Žádná apačská slavnost se neobešla bez tance a zpěvu. Vydařený lov, volba náčelníka, složení zkoušky dospělosti - to vše se muselo pořádně oslavit. Tancem, zpěvem a hrou na bubínky indiáni uctívali přírodu a zvukem chřestidel zaháněli zlé duchy.
Indiánské čelenky - vyrobené z gumy, látky nebo vlnkovaného papíru, ozdobené ptačími brky nebo brky vystřiženými z papíru:
Indiánská čelenka nebyla jen krásnou ozdobou hlavy. V jednodušším provedení (bez per) měla i praktický význam: bránila stékání potu do očí. Byly to jednoduché lýkové, tkané nebo kožené pásky ovázané přes čelo kolem hlavy. Velká čelenka s péry byla odznakem moci. Nosili ji náčelníci, šamani (lékaři a kouzelníci) nebo tanečníci různých slavností. Velké čelence se říká DIADÉM.
5. Obrázek |
Indiánské šperky - navlékání přírodnin, barevného papíru, těstovin na niť nebo provázek:
Indiáni se hojně zdobili krásnými šperky z kostí zvířat, per ptáků, přírodnin, různými kroužky a pásky, které je měly nejen krášlit, ale také chránit před zlými duchy. Zdobili si každé volné místo na těle, protože v parném létě měli horní část těla až do pasu neoblečenou.
Indiánské talismany:
Indiáni věřili, že je před zlem ochrání také jejich talisman pro štěstí. Do koženého váčku ukládali předměty související s ochranou zdraví a života. Tento talisman pak nosili po celý život zavěšený na krku, anebo pečlivě schovaný v týpí. Obsah váčku byl tajný a posvátný. Vkládaly se do něj korálky, mušličky, bylinky. Za mocnou medicínu se považoval chomáč bizoní srsti.
Každému lovu předcházely tance a slavnosti, které se neobešly bez masek. Vyráběly se z nejrůznějších materiálů, byly hodně barevné a měly podobu zvířecích hlav. Indiáni tak měli pocit, že těmito zvířaty opravdu jsou a že mají jejich velikost, sílu a rychlost.
Indiánská trika:
Indiánské ženy šily oblečení i boty z bizoní kůže, a to legíny - dvě nespojené nohavice, zdobené třásněmi, košile bez rukávů, pončo navlékající se přes hlavu, mokasíny - boty s pevnou podrážkou, přehozy z kožešiny na zimu. Indiáni nosili jednoduché oblečení, o to více si jej zdobili různými výšivkami, malováním, korálky.
6. Obrázek |
7. Obrázek |
8. Obrázek |
Výtvarná chvilka - kresba, malba - co jsme zažili atd.
Děti se ve škole v přírodě proměnily v indiány - "průkopníky". Postupně se seznámily s životem indiánů, s jejich zvyky, mnoho činností si vyzkoušely "na vlastní kůži" - například rozdělávání ohně, vaření polévky "kotlíkovky", vyráběly indiánská ponča, čelenky, ozdoby, dokonce se jako praví indiáni projížděly v indiánských oblecích na koních.
Jak Kolumbus objevil Ameriku. Časopisy Pastelka, šk. rok 2002/ 2003 (indiánský rok). Autor neuveden, text 2, 3. sloky Benešová Z.
Indiáni. Zhudebněná báseň J. Kainara, úprava textu a hudba Benešová Z.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích: