Autor díla: Petr Koubek, fotografie pořízena při hospitaci příkladu dobré praxe v rámci projektu Výuka k různosti. Škola: ZŠ a MŠ pro zrakově postižené a vady řeči Plzeň dne 16. února 2012 |
Použitá část výukové opory Výuka k různosti (kapitola, forma): Modelové situace – osoby se zrakovým postižením (videoukázky), dramatická výchova – aktivity z kapitoly „Světlo a tma“, s. 333n; tištěný materiál
Forma, rozsah výuky (vyučovací hodina, blok, projekt apod.): vyučovací hodina
Návaznost a mezipředmětové vztahy: očekávané výstupy RVP ZV, vzdělávací oblast, Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávací obor, Český jazyk a literatura, tematický okruh, Komunikační a slohová výchova:
Žák:
Učivo: slohové útvary: úvaha
Další přesahy: dramatická výchova, multikulturní výchova
Použité metody a formy výuky: didaktická hra, četba textu z učebnice, řízená diskuse, společné shrnutí
Poznámky: plná individuální integrace osob s postižením zraku na různém stupni
Průběh hodiny
Evokace: učitelka explicitně navazuje na předchozí hodinu – probíraným učivem byl slohový útvar výklad na téma osoby se zrakovým postižením, kompenzační postižení.
Žáci s učitelkou ve frontálně vedené diskusi shrnují, co se v předchozí výuce naučili, a opakují pravidla výkladového slohového postupu.
Dále vyučující navazuje tématem Mýty o zdravotním postižení, mýty a předsudky, diskuse, k tomu zařazena ilustrující videa:
Diskuse má vyústění v záznam do sešitů o základních nedorozuměních, k nimž může docházet při styku osob se zrakovým postižením s osobami zdravými.
Následuje předěl, četba odborného textu o úvaze v učebnici – pokus o společné „dekódování textu“, společný zápis do sešitu obsahuje klíčové koncepty:
Dále učitelka umožní žákům zažít situaci úplného zrakového postižení a nutnost spolehnout se na okolí na vlastní kůži. Tuto aktivizující metodu lze doporučit jako příklad vhodné aktivizace a dobré praxe výuky sluhu. K tomu využívá hra z nabídky workshopů dramatické výchovy ve výukové opoře Výuka k různosti – hra na „autíčka“ (s. 13/327 tištěné podoby výukové opory) – žáci, z nichž jeden má přes oči šátek, se mají dovést k vlastnímu stolku, který se nalézá v sousední třídě; jeden žák z dvojice je „nevidomý“, druhý jej vede převážně jen pomocí doteků.
Reflexe hry – žáci si do sešitu zapíší, jak se v průběhu hry cítili, poté své záznamy sdílejí s ostatními;
Učitelka potom navrhne téma krátké společné diskuse, které vyplynulo ze záznamů žáků: učitelka se zeptá: lze moc nad tělesně postiženým (nebo všeobecně) zneužít?
Dále žáci navazují tím, co již z výuky slohu a komunikace znají – připomenou si typy komunikace verbální a neverbální a jejich nezastupitelnost při komunikaci a porozumění druhým. Následuje zápis do sešitů na základě diskuse. Navazuje téma ne-komunikace jako příčina nedorozumění a několik ilustrativních videí:
Dále pro zažití neverbální komunikace a možnosti usnadnit porozumění beze slov zařazuje učitelka workshop vyvinutý pro výukovou oporu Výuka k různosti s názvem Řeč těla – workshop upraven pro časové omezení na sehrání několika protichůdných emocí, hraje každý žák třídy (zdroj: Dramatická výchova, workshop Komunikace, aktivita Protiklady – vyjádření emocí, s. 13/346 tištěné výukové opory)
Následně společně doplní zápis k neverbální komunikaci do sešitu.
Výuku uzavírá reflexe, při níž žáci opakují, co se dozvěděli o životě lidí se zrakovým postižením, co o komunikaci, o provázení takovým lidí, co o jejich pomoci, zopakovali si též některé mýty a pověry o lidech se zrakovým postižením (nic nevidí, nedá se s nimi povídat, nezajímá je, kdo je v jejich okolí...
Následně učitelka zadává domácí přípravu úvahy na téma: Jak se žije těžce zrakově postiženým lidem.
Závěrečná reflexe: učitelka se ptá, co žáky bavilo a co mělo přínos pro jejich písemné uvažování. Žáci odpovídají a jsou vedeni ke zdůvodňování svých postojů.
Cílů výuky v oblasti rozvíjení oborových i klíčových kompetencí bylo dosaženo, jak jsme zjistili v závěrečném rozhovoru se žáky, materiály tištěné i videa z výukové opory dosažení cílů pomohly.
Společný komentář hospitujícího a učitele:
Klady výukové opory pro dosažení cílů hodiny:
Videa vhodná pro nižší sekundární vzdělávání – aktivizují, pomáhají soustředěnosti a tematicky vymezují diskusi.
Doporučení ke zlepšení výukové opory:
Teoretické texty nejsou vhodné pro běžné třídy ZŠ: texty jsou dlouhé, abstraktní, žáci je nemohou přečíst s pochopením; výklad je v prvé řadě pro učitele – uvažovat o tom, zda texty neposkytnout v podobě, kdy by je bylo možno upravovat, krátit, zjednodušit s ohledem na žáky (formát MS Word či podobný).
Doporučení pro další učitele:
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Výuka k různosti - příklady dobré praxe.
Ostatní články seriálu: