Autor díla: Petr Koubek, fotografie pořízena při hospitaci příkladu dobré praxe v rámci projektu Výuka k různosti. Škola MŠ a ZŠ pro žáky se zrakovým postižením Plzeň dne 16. února 2012. |
Použitá část výukové opory Výuka k různosti (kapitola, forma): Možnosti uplatnění dramatické výchovy... IV. část, Příloha světlo a tma, s. 333n; tištěný materiál
Forma, rozsah výuky (vyučovací hodina, blok, projekt apod.): vyučovací dvouhodina
Návaznost a mezipředmětové vztahy: tělesná výchova, osobnostní a sociální výchova: osobnostní sebepoznání, sociální komunikace, sebevědomí
Poznámky: ve třídách „běžné ZŠ“ jsou zařazeni žáci s různými SVP, často s kombinací středně těžkého nebo těžkého zrakového postižení s jinými hendikepy, včetně mentálních. Škola poskytuje trvalou asistenci těžce zdravotně postiženým žákům. Ve všech činnostech jsou proto zařazovány hry podporující pozornost a soustředění.
Použité metody a formy výuky: didaktické hry na podporu týmové spolupráce, soustředění a pozornosti, dramatizace, soutěže
Materiální a technické podmínky a jejich využití při hodině: tělocvična, lavičky, velký míč, barevný plastový míč, podložky na sezení na palubovce, kompenzační pomůcky
Personální nároky: asistent pedagoga v případě, že ve třídě jsou žáci se zdravotním postižením. V soutěžích lze zapojit někoho z řad žáků, ale vhodnější je, aby soutěž organizovali dva dospělí – žáci si všichni užijí společnou aktivitu a nikdo nebude formálně vyčleněn. Variantou je, že rozhodčími her mohou být vybraní žáci (z důvodů, které posoudí učitel na místě); tito pak mohou hru reflektovat z jiného pohledu než její účastníci.
Hodina začíná „sokolským nástupem“, učitelka žáky zdraví a připomíná jim, že dnešní hodina bude věnována komunikaci beze slov a vzájemné pozornosti. Také připomíná žákům, že hodina je hospitovaná a bude z ní pořízena fotodokumentace.
Rozehřívací aktivity, rozcvičení v kruhu, volný pohyb v prostoru
Aktivita směřuje k uklidnění a navození příjemné atmosféry, vzájemného porozumění a týmové spolupráce, která bude v následujících aktivitách důležitá.
Hra na poselství (zdroj: Výuková opora Výuky k různosti. Dostupná z: http://www.nejsmevsichnistejni.cz/vystupy. Dramatická výchova, s. 20/334 tištěné podoby výukové opory; pozor, velikost materiálu dostupných online je kvůli mnoha videoukázkám 1,3 GB)
Žáci si ve skupině posílají míček a při jeho předávání řeknou jméno toho, komu jej předávají, a nějakou jeho výraznou pozitivní vlastnost. Hra je vhodnou evokací aktivit tréninku vzájemné pozornosti, prohlubování vnímání druhých a klíčové kompetence sociální a personální.
Následuje první soutěž – předávání tvarů číslic psaním prstem na záda dalšího člena skupiny.
První aktivita soutěžního typu je zaměřena na soustředění a komunikaci. Svých charakterem omezuje účinky primárního, zrakového, postižení, proto je inkluzívní.
Žáci sedí na lavičkách za sebou a postupně si předávají informaci tak, že číslo zadané učitelkou píší na záda žáka před sebou. O úspěchu a přidělení bodů nerozhoduje rychlost, ale schopnost porozumět vzkazu, požádat beze slova o opětovné napsání číslice apod.
Reflexe: žáci v kroužku bezprostředně po aktivitě sdělují, jak se cítili, jak se asi cítí lidé, kteří nevidí, a jak mohou získávat informace o svém okolí. Ke hře potom dodávají, že nejobtížnější je představit si, jaké číslo jejich soused píše, protože každý píšeme číslice trošku jinak.
Žáci jsou požádáni učitelkou o opravu své výpovědi, pokud se dotýká osoby a ne toho, co udělala (žák X je hloupý a neumí psát...); takováto bezprostřední zpětná vazba vede žáka k uvědomění si hranic slušné a korektní komunikace a hodnocení práce druhých lidí. Učitelka tak žákům umožňuje prohlubovat klíčovou kompetenci sociální a personální. Učitelka takto důsledně postupuje v celé dvouhodině.
Hra na tělo (zdroj: Výuková opora Výuky k různosti. Dostupná z: http://www.nejsmevsichnistejni.cz/vystupy. Dramatická výchova, s. 22/336 výukové opory)
Hru je možno provádět v různých variantách – žáci pleskají na určité části těla nebo ukazují na svém těle a na těle spolužáků jeho různé části, tleskají si navzájem do dlaní apod. Hru lze provádět ve stoje, vsedě či vleže. Části těla zadává pedagog i žáci, žáci rozhodují, jak se na dané části těla „bude hrát“.
Reflexe: učitelka se ptá, co bylo pro žáky nejzajímavější. Hrou sleduje zapojení všech do aktivit a podporu týmového ducha. Zároveň žáky uvádí do tématu bloku hodin: pozornost k jednání druhých, schopnost je napodobit a adekvátně a správně jednat.
Po krátké přestávce spočívající v pití nápojů, volném pohybu po místnosti a neřízeném povídání si žáků zařazuje učitelka další aktivitu.
Dvě soutěžní hry v pohybu, žáci hrají a mají také roli rozhodčích; hry jsou bodovanou soutěží mezi družstvy. Pokud nemají družstva stejný počet členů, vybraný člen méně početného družstva plní zadaný úkol dvakrát.
Po aktivitě vyžadující soustředění pro řeč těla druhých zařazuje učitelka pohybové aktivity zapojující běh a konkrétní dovednosti s míčem. Skupina je stále rozdělena do družstev, pokračuje také bodování úspěšného řešení. Tentokrát je ale zaměřeno na rychlost a správnost provedení jednoduchého štafetového závodu, v němž žáci běhají popředu, pozadu a nahrávají míčem (někteří jsou slabozrací, proto se nahrávka provádí kutálením).
Hra elektrický proud – soutěž mezi družstvy vsedě, stiskem dlaně se předává spolužákovi signál (varianta hry „chyťme se za ruce“, zdroj: Výuková opora Výuky k různosti. Dostupná z: http://www.nejsmevsichnistejni.cz/vystupy. Dramatická výchova, s. 22/336 výukové opory)
V další fázi se zařazuje aktivita spojující dvě před tím trénované dovednosti – schopnost porozumění neverbálním signálům a rychlost provedení. I tato soutěž je bodována. Žáci sedí opět na lavičkách za sebou, signál si tentokrát předávají stiskem dlaně žáka před sebou, poslední hráč má za úkol dotknout se mety v jeho dosahu. Bod získává družstvo, které se rychleji dotkne závěrečné mety (zde barevný míč). Člen vítězného družstva vpředu odchází na konec. Vítězí družstvo, jehož první člen se znovu dostane do své výchozí pozice. Žáci by měli být upozorněni, že se nesmí dívat za sebe ani mluvit, v průběhu hry by to mělo být kontrolováno.
Hru učitelka tentokrát krátce zhodnotila sama. Protože jejím cílem byl rozvoj respektu a empatie a ne zjištění, kdo je ve hře „lepší“, vysvětlila, jak je udržení pozornosti nesnadné a že si obě družstva zaslouží pochválit. Žáci se potom vyjadřovali k tomu, jak se ve hře cítili, co bylo nejtěžší pro ně, a vyjmenovali, co nejvíce brání úspěchu – nepozornost a „blbnutí“, švindlování a vysílání signálu bez toho, aby jej vyslal učitel, pomalost předávek a malé periferní vidění s „pomalostí ruky“ při „plácnutí“ do mety.
Další hra je na podporu týmového ducha vyžadující opět kombinaci osobní pozornosti, pozornosti k tomu, co se má dělat a co dělají/říkají druzí (jedná se o variantu hry „rychlý potlesk“). (zdroj: Výuková opora Výuky k různosti. Dostupná z: http://www.nejsmevsichnistejni.cz/vystupy. Dramatická výchova, s. 21/335 výukové opory)
Hra trénuje pozornost a soustředění. Spočívá v tom, že dvě řady žáků sedí na lavičkách naproti sobě a rytmickým vytleskáváním a vyvoláváním jmen dalších je zapojují do hry – tentokrát zahájila hru učitelka, názorně ji vysvětlila a určila pomalé tempo tleskání; při tleskání nejprve dvakrát řekla své jméno a pak dvakrát jméno žáka vedle sebe, pak hra pokračovala. Žáci nejprve vyvolávají své sousedy, posléze mohou vyvolat jakéhokoliv spolužáka. Hru lze oživit zrychlením tempa tleskání a lze ji několikrát opakovat, o tom rozhodne učitel podle situace a schopnosti žáků udržet rytmus a pozornost při „předávání slova“.
Závěr aktivity obstarala hra „rychlý potlesk“, žák vymyslí potlesk a soused jej převezme a nějak obohatí, tak to pokračuje v kruhu a zvyšuje se rychlost tleskání. Při citlivém vedení hry vytvoří žáci jeden „dav“, semknutou skupinu.
Reflexe: tentokrát jsou žáci stmeleni a jsou schopni svými názory na hru zároveň reagovat na své spolužáky. Shodují se, že tleskání a současná rytmická deklamace jsou pro některé neřešitelným oříškem. Učitelka je správně ujišťuje, že v takovém případě se svět nezboří a že jim ostatní pomohou. Některý ze žáků na to navázal, že jemu skupina pomohla, při tleskání na něj počkala.
Závěrečnou aktivitou je oblíbená hra na Molekuly (zdroj: Výuková opora Výuky k různosti. Dostupná z: http://www.nejsmevsichnistejni.cz/vystupy. Dramatická výchova, s. 22/336 výukové opory) – žáci chodí volně po třídě a sdružují se do skupin na povel, hlasitý úder hole o zem, podle čísla, které řekne vyučující. Kdo nenalezne odpovídající „molekulu“, neúčastní se další hry.
Varianta je, že se účastní stále všichni, nakonec učitel řekne číslo, které odpovídá počtu žáků celé skupiny – čímž lze aktivitu také uzavřít a hra tak získá stmelující charakter; potlačí se ale její další cíl – rozvoj rychlosti, schopnosti soustředit se, správě vyhodnotit situaci, zorientovat se v prostředí a nalézt reálné řešení – žáky, s nimiž lze skupinu vytvořit).
Aktivita se také využívá k rozdělení skupiny na menší skupinky.
Žáci reflektují hru po každém vytvoření molekuly. Učitelka se ptá, co musí udělat, aby našli spolužáky ochotné vytvořit odpovídající skupinu. Žáci jmenují rychlost rozhodování, schopnost přesvědčit druhé i kamarádství, které také hraje roli.
V závěru hodiny žáci ve stoje v kruhu reflektují průběh dvouhodinovky: učitelka jmenuje proběhlé aktivity; dovnitř kruhu vystupují pokaždé ti, jimž se daná hra líbila; mohou říci, co se jim líbilo. Pak společně shrnou, k čemu je důležité soustředění a vnímání okolí.
Pak žáci s učitelkou a vychovatelkou sklidí využité použité náčiní a pomůcky, pozdraví se a hodina končí.
Všechny aktivity byly důsledně reflektovány, žáci se mohli podílet na průběhu vyučovacího bloku tím, že měli možnost vybrat oblíbenou hru z několika nabídek. Velmi kvalitní výuka.
Významný prvek je aktivizace a respekt vůči jinakosti, které jsou podpořeny zapojením různě postižených žáků do všech činností.
Výuka je vybrána jako příklad dobré praxe integrované výuky žáků s různým zdravotním postižením a žáků bez takového handicapu.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Výuka k různosti - příklady dobré praxe.
Ostatní články seriálu:
Článek je zařazen v těchto kolekcích: