V mnoha školách chybí pomůcky pro všechny žáky, aby s nimi mohli objevovat různé zákonitosti kolem nás, stále i z tohoto důvodu převažuje na některých školách frontální vyučování maximálně s pokusy učitele. Často si lze ale pomoci jednoduchými věcmi, které nalezneme i doma – a pokus, při kterém budou žáci sami objevovat a zkoumat, je na světě. Všechny tyto pokusy jsme dělali s dětmi s různými poruchami učení a vždy mělo pozorování obrovský úspěch.
Vyrobit si jednoduchou čočku na pokusy z optiky není složité, stačí k tomu válcová sklenice (nejlépe bez obrázků) a voda. Tím jsme také začali.
Pomůcky potřebné k pokusům: válcová sklenice, papír, fixy nebo pastelky, pravítko, voda a olej
Nalili jsme do skleniček vodu a pozorovali, jak vidíme nakreslené obrázky skrz tuto vodu. Nejdříve žáci rychle zjistili, že když je obrázek těsně za skleničkou, tak dochází ke zvětšení, voda ve sklenici funguje jako lupa, tedy spojka.
Autor díla: Alena Tučímová |
Když žáci obrázek vzdalovali po pěti (deseti) centimetrech, pozorovaný obraz měnil své vlastnosti – nejdříve byl zvětšený (pokud byl původní obrázek širší, tak i zkreslený). Postupně se obrázek zužoval a také se stranově převrátil (to bylo hezky vidět na nakreslené jedničce).
Výsledek pozorovaného záležel na tom, kam předmět vzhledem k ohnisku čočky žáci umístili.
Autor díla: Alena Tučímová |
Velice dobře se pozoroval lom světla na soustavě černých pruhů, které si žáci nakreslili na papír a společně s papírem opět postupně vzdalovali od sklenice. Tuto úlohu prováděli ve dvojicích nebo trojicích.
Autor díla: Alena Tučímová |
Že se světlo ve vodě láme, to žáci už věděli („zlomená“ lžička ve vodě), ale téměř nikdo z nich si ještě nevšiml, že když předmět vzdalujeme od sklenice s vodou, která se chová jako spojka, tak se obraz posunuje k jedné straně a ruka, kterou obrázek přidržujeme, se najednou objevuje z druhé strany. Nakonec to vypadalo tak, že ruka byla u sklenice „uříznutá“, pak ve sklenici bylo „prázdno“ a dále se objevil obrázek a ruka jakoby z druhé strany, zrcadlově převrácená. Bylo to pro všechny žáky překvapující a vyvolalo to opět z jejich strany náměty na další nová pozorování.
Lépe byly tyto jevy potom pozorovatelné při pokusech, kdy jsme místo vody sklenici naplnili olejem, který má jiný index lomu. Je možné samozřejmě použít i další kapaliny (šťávu, mléko, ...) podle potřeby a možností.
Autor díla: Alena Tučímová |
Zároveň žáci sami zjistili, že při lomu bílého světla se světlo rozkládá na barevné složky.
Autor díla: Alena Tučímová |
Ti, kteří pracovali rychleji, si vyzkoušeli také lupu. A opět se vzdalovali od vybraného předmětu, který pozorovali přes lupu, a sledovali, jak mění obraz své vlastnosti.
Autor díla: Alena Tučímová |
Nedílnou součástí takové práce je i zápis, zakreslení toho, co pozorujeme. Na to má každý sešit, do kterého si zapisuje právě jen tyto praktické úlohy. Jediná podmínka pro zápis je ta, že podle toho, jak si žák vše zapíše nebo zakreslí, měl by následně umět znovu celý pokus popsat a také v rámci svých možností vysvětlit.
Žáky práce zaujala, pracovali soustředěně, vymýšleli i své vlastní varianty, někteří na ní pracovali i doma. V další hodině ve škole jsme si potom společně zopakovali vysvětlení všech pozorovaných jevů a společně vše shrnuli.
Z celé práce je možno použít pouze část v jedné hodině, záleží na tom, jaké žáky máte ve své třídě. Některé úlohy se dají velice dobře zvládnout i se žáky se středním mentálním postižením. Stejně se tyto úlohy dají zařadit i do výuky na 1. stupni nebo při doplnění požadavků na žáky (určení ohniskové vzdálenosti, zakreslení pomocí paprsků, určení indexu lomu atd.) může vyučující zařadit tuto práci i pro výuku na SŠ.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.